Kranj

čtvrté největší město ve Slovinsku

Kranj (česky též Kraň[1], německy Krainburg) je čtvrté největší město a územně-správní jednotka (občina) ve Slovinsku v historické zemi Kraňsku, jehož metropolí původně bylo, než se jí stala Lublaň. Žije zde zhruba 37 000 obyvatel.

Kranj
Kranj
Kranj
Poloha
Souřadnice
Stát SlovinskoSlovinsko Slovinsko
Region Hornokraňský region
Občina Městská občina Kranj
Kranj
Kranj
Rozloha a obyvatelstvo
Počet obyvatel 37 313 (2018)
Správa
Starosta Damijan Perne
Oficiální web www.kranj.si
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie a současnostEditovat

Podle archeologických nálezů byla oblast města osídlena již v neolitu. Římané založili osadu Carnium na soutoku řek Sávy a Kokry, z čehož vznikl současný název. V 6. století stálo v blízkosti významné germánské osídlení Ostrogótů a později Langobardů.

Slovanské kmeny do oblasti přišly v sedmém století. Kranj se stal kulturním a správním střediskem Kraňska, jehož název byl odvozen právě od tohoto města, a hrad Kieselstein (Kislkamen) byl sídlem kraňských markrabat. (později se centrum Kraňska přesunulo do Lublaně).

Z roku 1256 pochází první zmínka, v níž je Kranj zmiňován jako město. Kranj byl také sídlem soudu. V letech 1268–1276 byl součástí zemí pod vládou českého krále Přemysla Otakara II.. V roce 1348 bylo město bez závažných důsledků zasaženo zemětřesením. Roku 1471 bylo město vypleněno při útoku osmanských Turků. Panství nad městem si vyměňovala hrabata z Celje a Habsburkové. Město se posléze stalo součástí Svaté říše římské.

V šestnáctém století zažilo město rozmach díky rozvoji hornictví v Kraňsku a Korutanech. S poklesem těžby poklesl význam města.

Od roku 1804 bylo město Rakouského císařství a od roku 1867 Rakouska-Uherska, jehož součástí bylo až do roku 1918.

Průmyslovému rozvoji přispěla po roce 1870 železnice z Lublaně do Tarvisia.

V roce 1900 mělo město dva tisíce obyvatel, z nichž většina byla Slovinců. V roce 1906 získalo díky projektu „nových alpských železnic“ přímý přístup přes tunel Karavanky a Villach do severozápadních částí monarchie a do Německa.

Po první světové válce se Kranj stal součástí Státu Slovinců, Chorvatů a Srbů a následnně Království Srbů, Chorvatů a Slovinců (pozdější Jugoslávie). Meziválečný rozvoj města byl umožněn díky zahraničnímu kapitálu. Za druhé světové války bylo město součástí říšskoněmeckého záboru. V oblasti bojovali proti okupantům partyzáni. Po druhé světové válce se město stalo součástí Jugoslávie a po roce 1991 samostatného Slovinska.

V Kranji prožil poslední roky života slovinský „národní básník“ France Prešeren (1800–1849). Je zde po něm pojmenována řada institucí.

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Kranj na německé Wikipedii.

  1. BERÁNEK, Tomáš, et al. Index českých exonym: standardizované podoby, varianty = List of Czech exonyms: standardized forms, variants. 2., rozš. a aktualiz. vyd. Praha: Český úřad zeměměřický a katastrální, 2011. 133 s. (Geografické názvoslovné seznamy OSN - ČR). ISBN 978-80-86918-64-8. S. 46, 109. 

Externí odkazyEditovat