Jesenice (Slovinsko)

slovinské město

Jesenice (německy Aßling) jsou město ve severozápadním Slovinsku, nedaleko hranic s Rakouskem a Itálii, pod pohořím Karavanky. Celé je vtěsnané do úzkého údolí řeky Sava Dolinka. Žije zde přibližně 13 tisíc[1] obyvatel, na celém území občiny s rozlohou 75,8 km² pak 21 620 osob. Město je známé ocelářským průmyslem a hokejovým klubem Acroni Jesenice, který hraje v rakouské lize.

Jesenice
Jesenice
Jesenice
Poloha
Souřadnice
StátSlovinskoSlovinsko Slovinsko
RegionHornokraňský region
ObčinaJesenice
Jesenice
Jesenice
Rozloha a obyvatelstvo
Počet obyvatel13 429 (2002)
Správa
StarostaTomaž Tom Mencinger
Oficiální webwww.jesenice.si
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

HistorieEditovat

První písemná zmínka o městě pod německým názvem pochází z roku 1004. Ve stejném dokumentu byl rovněž zmíněn i nedaleký Bled. Další připomínky existence sídla v období středověku se vztahují k těžbě železné rudy a jejímu zpracování. Systematické využívání rud se začalo ve velké míře objevovat v 18. století. Podílely se na nich místní rody (Zoisové a Ruardové), jak se ale zlepšovala úroveň průmyslové výroby, byly nezbytné investice nad jejich finanční možnosti. Společně se zahraničním kapitálem byla založena společnost Kranjska industrijska družba, která umožnila vznik nových železáren. S rozvojem průmyslové revoluce se následně staly Jesenice průmyslovým sídlem. V roce 1870 do města dorazila také železnice. V roce 1914 zde bylo otevřeno gymnázium. V posledních letech existence Rakousko-Uherska zde pracovali dělníci z celého mocnářství, včetně českých zemí.

Během první světové války podléhal místní průmysl potřebám rakousko-uherské válečné výroby. Město mělo výhodu, že se nacházelo relativně daleko od italské fronty a s výjimkou jednoho mimořádného leteckého útoku italským letectvem přestálo bez úhony.

Za druhé světové války místní zformovali Jesenicko-bohinjskou jednotku partyzánské armády.[2]

Po druhé světové válce byly podniky znárodněny; do té doby byla místní železárna akciová společnost se zahraničními vlastníky.[3] Jugoslávský komunistický režim investoval nemalé prostředky do dalšího rozvoje místních oceláren, což vedlo k zprovoznění dalších dvou pecí. Učiněno tak bylo v rámci tzv. prvního pětiletého plánu.[4] Došlo k zvýšení počtu obyvatel, postaveno bylo panelové sídliště (západně od středu města) a následně i dálnice na jižním okraji údolí. Během největší slávy místního průmyslu v polovině 70. let 20. století zaměstnávaly podniky okolo sedmi tisíc lidí. Přistěhovalo se sem také spoustu dělníků z území celé bývalé Jugoslávie.

Po roce 1991 a po vstupu Slovinska do EU v roce 2004 došlo k rozsáhlé rekonstrukci historického jádra města.

KulturaEditovat

V Jesenicích se nachází muzeum věnované regionu horního toku řeky Sávy. Dále zde stojí Divadlo Tone Čufara.

DopravaEditovat

Kolem města vede dálnice A2 spojující slovinskou metropoli Lublaň a Villach v Rakousku.

Stejným směrem vede i hlavní železniční trať, z níž zde odbočuje regionální dráha Jesenice – Nova GoricaSežana.

Známé osobnostiEditovat

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Prebivalstvo - izbrani kazalniki, naselja, Slovenija, letno. Dostupné online. [cit. 2021-04-28]
  2. DOLNIČAR, Ivan. Jugoslavija 1941 – 1981. Bělehrad: eksport pres, 1981. S. 68. (srbochorvatština) 
  3. DOLNIČAR, Ivan. Jugoslavija 1941 – 1981. Bělehrad: eksport pres, 1981. S. 105. (srbochorvatština) 
  4. DOLNIČAR, Ivan. Jugoslavija 1941 – 1981. Bělehrad: eksport pres, 1981. S. 142. (srbochorvatština) 

Externí odkazyEditovat