Vodní pólo

míčový týmový sport hraný ve vodě

Vodní pólo je míčová hra, ve které proti sobě nastupují dvě družstva. Každé družstvo se skládá z 13 hráčů. Od roku 2019 tvoří družstvo, při oficiálních utkáních LEN a FINA, 11 hráčů a dva brankáři. Do hry nastupuje vždy jeden brankář a šest hráčů v poli. Herní čas je rozdělen na čtyři částí. Úkolem hráčů je vstřelit soupeři co nejvíce branek. Vodní pólo se hraje v bazénu s hloubkou větší než 1,8 metru, aby hráči nemohli při hře stát na dně. Vodní pólo je s ohledem na časté osobní souboje, pohyb ve vodě a koordinaci pohybů jedním z fyzicky nejnáročnějších sportů.

Vodní pólo

V utkání jsou družstva odlišena čepičkami kontrastních barev, které kromě čísla musí mít i plastový chránič uší. Brankář má čepičku červené barvy. Hráči mohou zpracovávat míč pouze jednou rukou (mimo brankáře, který může používat ve svém území obě ruce). Míč pro vodní pólo je se speciálním povrchem a jeho gumový zdrsněný povrch ulehčuje manipulaci jednou rukou. Vodní pólo je kontaktní sport, jsou při něm běžné fauly, tzv. obyčejné chyby a hrubé chyby (trestané vyloučením nebo pokutovým hodem). Vodní pólo je velmi populární například v Maďarsku, Itálii, Španělsku, Chorvatsku, Srbsku, Černé hoře, dále v USA a Austrálii.

HistorieEditovat

Pro vznik vodního póla existují dvě teorie:

  • Podle první vzniklo vodní pólo tak, že hráči seděli obkročmo na sudech (podle některých teorií měli hráči dokonce sudy pomalované, aby připomínaly koně) a posouvali míč pomocí pádla. Podobnost této hry s koňským pólem dala vzniknout názvu vodní pólo.
  • Druhá teorie zasazuje vznik vodního póla do Anglie. Podle ní bylo vodní pólo vytvořeno pro divácké zatraktivnění plaveckých sportů, plavečtí promotéři přišli v roce 1869 s myšlenkou uspořádat zápas ve „vodním fotbale.“ Zpočátku měla hra jen málo pravidel, cílem bylo dát soupeři co nejvíce branek, téměř se neřešily fauly, a tak se hra často podobala spíše řecko-římskému zápasu a v Anglii získala značnou popularitu.

Je pravděpodobné, že jsou obě teorie správné a vodní pólo se vyvinulo spojením těchto sportů.

Základy pravidel položil Sir William Wilson se svými kolegy z London Swimming Club v roce 1870, velkým rozdílem bylo, že tenkrát nastupovala do hry pouze tříčlenná družstva. První oficiální zápas byl odehrán v roce 1874. Druhou zemí, kde se začalo vodní pólo hrát, byly Spojené státy – v roce 1888 vznikl tým v Bostonu (BAA), o dva roky později v New Yorku (NYAC). Na zápas mezi těmito dvěma týmy přišlo v roce 1890 14 tisíc diváků.

V roce 1908 byla založena plavecká federace FINA, v jejím rámci byla v roce 1928 zřízena komise vodního póla. V Československu spadají počátky vodního póla do roku 1910, kdy byl při VŠ Praha založen oddíl plavání a vodního póla, první zápas byl sehrán až v roce 1913 mezi AC Spartou a SK Podolím, v roce 1916 se pak odehrál první zápas v krytém bazénu. Československo bylo přijato jako člen FINA v roce 1918 a v roce 1919 vznikl Československý plavecký svaz – od té doby bylo vyhlašováno mistrovství ligy, prvním mistrem se stala SK Slavia Praha. Československo se poprvé účastnilo olympijských her v Antverpách 1920, sice utrpělo dvě porážky, ale zviditelnilo se a v roce 1927 patřilo k zakládajícím členům evropské plavecké ligy LEN. Do této doby byla centrem československého vodního póla Praha, ale vodní pólo se začalo rychle šířit na Slovensko a v roce 1927 se stal mistrem ČSR PTE Bratislava. V poválečném Československu se vodní pólo více rozvíjelo na Slovensku, které v celorepublikových soutěžích dominovalo ( ČH Košice). Z českých oddílů se v nejvyšších soutěžích objevily týmy Komety Brno, UP Olomouc a TJ Chemičky Ústí nad Labem ( později SK Spolchemie). Novodobá hostorie českého vodního póla se začala psát po rozdělení Československé republiky. První samostatný ročník nejvyšší soutěže se hrál v sezóně 1992-1993.

Historie ženského vodního póla se traduje od roku 1920 a na území Československa spadá historie do roku 1935 kdy byly založeny družstva žen ve Strakonicích a českých Budějovicích.

PravidlaEditovat

HistorieEditovat

Pravidla vodního póla se dlouho vyvíjela, základy byly položeny v roce 1870, 1891 byla vydána nová, americká pravidla v USA. Až v roce 1908 byla pravidla sjednocena. 1948 byla po olympiádě v Londýně schválena nová pravidla, která hru udělala rychlejší a divácky zajímavější. K druhé revoluci v pravidlech došlo v roce 1966, třetí revoluci vyvolala podrobná revize pravidel roku 1977. Velká změna pravidel proběhla v roce 2005, kdy byla původní 4 metrová a 7 metrová linie nahrazena 5 metrovou, čas na útok byl zkrácen z 35 na 30 sekund atd. Nová verze Pravidel platných od roku 2019 a opět doznala významných změn.

Základní pravidla od r.2019Editovat

 
Týmy mají obvykle bílé nebo modré čepičky, brankáři mají obvykle červenou.

Do hry nastupují dvě družstva v maximálním počtu 13 hráčů, z nichž jsou dva brankáři. V mládežnických kategoriích může Český svaz vodního póla stanovit odlišný počet hráčů. Do hřiště nastupuje brankář a šest hráčů v poli. Ostatní hráči a náhradní brankář jsou připraveni jako náhradníci na lavičce náhradníků mimo hřiště. Střídání hráčů je povoleno kdykoli v průběhu hry mimo čas mezi nařízeným a provedeným pokutovým hodem (penaltou). Hráči družstva musí mít na hlavách čepičky s poddajnými chrániči na uši a čísly 1-13kontrastní barvy od sooupeře a barvy míče. Brankáři mají čepičky červené barvy s číslem 1 a 13.

 
Hřiště na vodní pólo 2019

Rozměry hřiště jsou stanoveny tak že délka by měla být v rozmezí 20 – 30 metrů, šířka 10 – 20 metrů a hloubka bazénu by měla být více než 1,8 metru. Po stranách hřiště jsou barevně označeny čtyři různé linie přičemž:

  • bílá barvy – branková a středová čára,
  • červená barva - 2 metry od brankovýé čáry,
  • žlutá barva - 6 metrů od brankové čáry,
  • červené barvy - 5 metrů od brankových čar, označuje místo pro provedení pokutového hodu

Hra je rozdělena do čtyř úseků (čtvrtin), jejichž délka závisí na věkové kategorii hráčů – dospělí hrají jednu čtvrtinu 8 minut, děti a dorost hrají podle věku 6 – 8 minut. Družstvo má na útok 30 vteřin, do této doby musí vystřelit nebo získat výhodu přesilové hry. Pokud po střele získá útočící družstvo míč zpět do držení čas držení míče včetně přesilové hry nebo rohového hodu je pouze 20 vteřin. Každé družstvo má nárok na 2 oddechové časy v průběhu utkání. Délka oddechového času je jedna minuta . Ve vodním pólu jsou tři typy faulů (= chyb):

  • obyčejná chyba, po které soupeřův tým získává volný hod (např. odtlačování se od spoluhráče, úder do míče pěstí, odrážení ode dna bazénu, zdržování, chycení míče oběma rukama atd.),
  • hrubá chyba, chybující hráč je na 20 sekund vyloučen (např. bránění protihráči v pohybu, držení protihráče, kopnutí nebo udeření protihráče, bránění protihráči v rozehrání volného hodu, nesportovní chování, vulgarismy atd.),
  • hrubá chyba, po které je proti týmu chybujícího hráče nařízen pokutový hod (např. pokud se hráč dopustí chyby v pětimetrovém území a zabrání tím gólu, když vyloučený hráč zasáhne do hry, když hráč stáhne bránu ve snaze zabránit gólu atd.).

Pokud hráč nasbírá v průběhu utkání tři osobní chyby (vyloučení), je vyloučen do konce hrací doby a může za něj nastoupit náhradník. Pokud se hráč dopustí chyby posouzené jako brutalita (kopnutí nebo úderu se zákeřným úmyslem), je vyloučen do konce utkání, je nařízen pokutový hod a náhradník může vstoupit do hry až po uplynutí 4 minut hrací doby. Na dodržování pravidel dohlíží sbor rozhodčích, který se skládá z dvou hlavních rozhodčích, dvou brankových rozhodčích, zapisovatelů a časoměřičů. Počet rozhodčích je upravován v závislosti na důležitosti soutěže.

Hlavní soutěžeEditovat

Olympijské hryEditovat

Více informací naleznete v článku Vodní pólo na letních olympijských hrách.

 
Ženské vodní pólo na olympijských hrách 2004 v Athénách.

Na olympijské hry bylo mužské vodní pólo zařazeno již v roce 1900, a tak patří k nejstarším kolektivním sportům na olympijských hrách např. společně s fotbalem, kriketem, rugby, koňským pólem atd. Zajímavostí je, že ženské vodní pólo bylo do programu zařazeno až o sto let později, a to v roce 2000 na hrách v Sydney. V prvních letech byla na olympijských hrách nejúspěšnějším týmem Velká Británie, nejvíce medailí v mužské soutěži ale posbíralo Maďarsko a Srbsko. Na olympiádě 2016 v Riu de Janeiru vyhrálo zlatou medaili Srbsko, na druhém místě skončilo Chorvatsko a bronzovou medaili vybojovala Itálie. V ženské soutěži se opakovaně prosazují především Australanky a Američanky. Na olympiádě v Riu de Janeiru obhájily USA zlatou medaili, stříbro vyhrála Itálie a na třetím místě skončilo Rusko.Vodní pólo na letních olympijských hrách V roce 1956 se odehrál asi nejslavnější zápas ve vodním pólu mezi Maďarskem a Sovětským svazem. Tomuto semifinálovému zápasu se přezdívá Melbournská krvavá lázeň, o tomto zápase natočil Quentin Tarantino film Freedom’s fury.

Mistrovství světaEditovat

Více informací naleznete v článku Mistrovství světa ve vodním pólu.

Od roku 1979 pořádá FINA mistrovství světa. Turnaje se od roku 2002 pořádají v čtyřletých intervalech. Poslední mistrovství světa v mužské kategorii se konalo v kazašské Almatě, titul mistra světa obhájilo Srbsko, stříbrnou medaili si odvezlo Maďarsko a bronzovou Chorvatsko. Poslední ženské mistrovství světa v Chanty-Mansijsku ovládly Američanky, druhé byly Australanky a třetí Španělky.

Mistrovství světa v plaváníEditovat

Více informací naleznete v článku Mistrovství světa v plavání.

 
Hráči mohou zpracovávat míč pouze jednou rukou.

Vodní pólo se hraje i na Mistrovství světa v plavání, pořádaném federací FINA. Toto mistrovství se koná v dvouletých intervalech, poslední turnaj hostilo Rusko a odehrál se v Kazani. Na tomto mistrovství se hraje ženská i mužská kategorie.

Mistrovství EvropyEditovat

Více informací naleznete v článku Mistrovství Evropy ve vodním pólu.

Evropské mistrovství pořádá LEN každé dva roky. První turnaj byl jen mužský a proběhl v roce 1926 v Budapešti, ženy se přidaly k turnaji v roce 1985 na turnaji v Oslu. Poslední turnaj se konal v Bělehradě v roce 2016 a Srbsko na něm potřetí získalo zlato, i přesto je zatím na druhé pozici v celkové úspěšnosti na turnaji – žebříček vede Maďarsko. Z ženských evropských týmů se nejvíce prosazuje Maďarsko, Itálie a Nizozemí, na turnaji v Bělehradě 2016 si zlato odvezly Maďarky, stříbro Nizozemky a bronz Italky.

Liga mistrůEditovat

Plavecká federace LEN pořádá také evropskou ligu na klubové úrovni. Nejúspěšnějšími týmy v Evropě jsou HAVK Mladost Záhřeb (Chorvatsko), VK Partizan Bělehrad (Srbsko), z nichž každý získal sedm vítězství, a Pro Recco (Itálie), které vyhrálo ligu mistrů celkem osmkrát. V sezóně 2015/2016 zvítězil Jug Dubrovník (Chorvatsko).

Vodní pólo v ČREditovat

V České republice patří vodní pólo k okrajovým sportům, reprezentační týmy se na mezinárodních akcích organizovaných federací FINA a LEN neprosazují. Reprezentační výběry žen i mužů různých věkových kategorií se ale každoročně účastní turnajů EU Nations (dříve Six Nations), ve kterých mají dobré výsledky. Na posledním turnaji EU Nations 2016 v Praze se Češky umístily na druhém místě za Jihoafrickou republikou. Český svaz vodního póla pořádá každoročně mnoho soutěží pro různé věkové kategorie. V mužské kategorii jsou v ČR ligy dvě (1. liga a 2. liga), 1. ligu mají i ženy, dále ČSVP pořádá dvě dorostenecké ligy (mladší U17 a starší U19), které jsou výhradně chlapecké, ligu starších žáků (U15) a ligu mladších žáků (U13). Existuje i liga minipóla (U11), ale tu ČSVP nezastřešuje.

VariaceEditovat

Od vodního póla se odvozují různé další sporty, jako je zlehčená forma vodní pólo v kruzích nebo v Čechách se šířící kanoepolo, hrající se v kajacích.

OdkazyEditovat

LiteraturaEditovat

  • PACUT, Miroslav a KOSÍK, Miloš. Dějiny sportovních her: pro studenty sportovního managementu. 1. vyd. Ostrava: VŠB - Technická univerzita Ostrava, 2009.

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat