Otevřít hlavní menu

Villach (slovinsky Beljak, italsky Villaco, česky zastarale Bělák) je druhým největším městem spolkové země Korutany v jižním Rakousku a sedmým největším městem celého Rakouska. Leží na řece Drávě a je důležitým dopravním uzlem celé oblasti jižního Rakouska i celého alpsko-adriatického regionu. Je také statutárním městem a správním centrem okresu Villach. Žije zde přibližně 62 tisíc[1] obyvatel. Villach je největším městem Rakouska, které není hlavním městem spolkové země.

Villach
Pohled přes řeku Drávu
Pohled přes řeku Drávu
Villach – znak
znak
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška 501 m n. m.
Stát RakouskoRakousko Rakousko
spolková země Korutany
Villach
Villach
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 135 km² a 135,0 km²
Počet obyvatel 61 879 (2018)[1]
Hustota zalidnění 453,5 obyv./km²
Správa
Starosta Günther Albel (od 2015)
Oficiální web www.villach.at
Telefonní předvolba 04242
PSČ 9500
Označení vozidel VI
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obsah

GeografieEditovat

Centrum leží na soutoku řek Dráva a Gail. V okolí města se nachází mnoho jezer například Ossiacher See, Faaker See, Silbersee, Vassacher See, Magdalensee a St. Leonharder See. Villach je také obklopen hřebeny Gailtalských Alp a Karavanek. Je centrem zimních sportů i letní turistiky. Leží hodinu jízdy vlakem nebo autem od italských i slovinských hranic.

HistorieEditovat

Nejstarší stopy osídlení pocházejí z období 3 500 př. n. l. Bylo zde nalezeno mnoho artefaktů z doby osídlení Římany. První starosta Villachu je zmiňován v 16. století. 25. ledna 1348 postihlo město zemětřesení, které zničilo jeho velkou část. To se opakovalo i v roce 1690. Město bylo také několikrát těžce poškozeno požáry, které zničily mnoho budov. V období vlády císaře Napoleona byl Villach mezi lety 1809 a 1813 součástí francouzské provincie Illyrie. Znovu dobyt byl v roce 1813. Během druhé světové války bylo na město provedeno 52 náletů, které zde způsobily těžké škody.

RozrůstáníEditovat

V roce 1905 se město spojilo s částí St. Martin. V roce 1973 se jeho území rozrostlo o část Landskron, Maria Gail a Fellach a dosáhlo tak dnešní velikosti.

Městské a místní částiEditovat

 
Kostel sv. Kříže
  • Bogenfeld
  • Dobrova
  • Drautschen
  • Drobollach am Faaker See
  • Duel
  • Egg am Faaker See
  • Goritschach
  • Graschitz
  • Gratschach
  • Greuth
  • Gritschach
  • Großsattel
  • Großvassach
  • Heiligen Gestade
  • Heiligengeist
  • Kleinsattel
  • Kleinvassach
  • Kratschach
  • Kumitz
  • Landskron
  • Maria Gail
  • Mittewald ober dem Faaker See
  • Mittewald ob Villach
  • Neufellach
  • Neulandskron
  • Obere Fellach
  • Oberfederaun
  • Oberschütt
  • Oberwollanig
  • Pogöriach
  • Prossowitsch
  • Rennstein
  • Serai
  • St. Andrä
  • St. Georgen
  • St. Leonhard
  • St. Magdalen
  • St. Michael
  • St. Niklas an der Drau
  • St. Ruprecht
  • St. Ulrich
  • Tschinowitsch
  • Turdanitsch
  • Untere Fellach
  • Unterfederaun
  • Unterschütt
  • Unterwollanig
  • Urlaken
  • Villach-Auen
  • Villach-Innere Stadt
  • Villach-Lind
  • Villach-Seebach-Wasenboden
  • Villach-St. Agathen a Perau
  • Villach-St. Martin
  • Villach-Völkendorf
  • Villach-Warmbad-Judendorf
  • Weißenbach
  • Zauchen

PolitikaEditovat

StarostovéEditovat

  • 1945 do 1951: Viktor Petschnik
  • 1956 do 1968: Gottfried Timmerer
  • 1968 do 1976: Josef Resch
  • 1976 do 1981: Jakob Mörtl
  • 1981 do 1987: Leopold Hrazdil
  • 1987 do 2015: Helmut Manzenreiter
  • od 2015: Günther Albel

Významní občanéEditovat

Partnerská městaEditovat

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b Einwohnerzahl 1.1.2018 nach Gemeinden mit Status, Gebietsstand 1.1.2018. Dostupné online. [cit. 2019-03-09]

Externí odkazyEditovat