Srem
Srem (srbsky Srem (Срем), chorvatsky Srijem, latinsky Syrmia, maďarsky Szerém) je historické území v nejvýchodnější části Slavonie mezi řekami Dunajem a Sávou. Uherská Sremská župa měla rozlohu 6865,8 km², po první světové válce připadla celá Jugoslávii a v jejím rámci byla posléze rozdělena mezi republiky Chorvatsko a Srbsko. Nazývá se podle starořímského města Sirmium, které se nacházelo v místech dnešní Sremské Mitrovice.
| Srem Srem / Srijem | |
|---|---|
 | |
 znak | |
| Geografie | |
 | |
| Status | historický region |
| Souřadnice | 45°10′12″ s. š., 19°17′17″ v. d. |
| Rozloha | cca 7 000 km² |
| Nejvyšší bod | Crveni Čot (539 m n. m.) |
| Časové pásmo | GMT+1 |
| Obyvatelstvo | |
| Jazyk | srbština, chorvatština |
| Národnostní složení | Srbové, Chorvati |
| Správa regionu | |
| Stát |  Srbsko |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
.JPG)
Většina Sremu je součástí Sremského (a okrajově Jihobačského) okruhu autonomní oblasti Vojvodina na severu Srbska. Nejvýchodnější okraj je součástí Bělehradu, v jehož rámci tvoří městské části Zemun, Nový Bělehrad a Surčin. Západní Srem pak v rámci Chorvatska tvoří téměř celé území Vukovarsko-sremské župy, okrajové části leží také v Osijecko-baranjské a Brodsko-posávské župě. Historickým správním centrem byl Vukovar, další střediska jsou v Chorvatsku Vinkovci, Županja, Ilok, v Srbsku Sremska Mitrovica, Ruma, Petrovaradin, Indjija a okrajově Bělehrad.
Za jugoslávské války byl západní Srem místem těžkých srbsko-chorvatských bojů (viz např. bitva o Vukovar). Srbské síly načas celou oblast ovládly, ale dohodou z roku 1998 se státní hranice vrátily do původního stavu.
Odkazy editovat
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Srem na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Srěm v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Mapa Sremu z roku 1910
