Sremska Mitrovica
Sremska Mitrovica (srbsky Сремска Митровица, chorvatsky Srijemska Mitrovica, maďarsky Szávaszentdemeter) je město v Srbsku. Leží na severu země v historické oblasti zvané Srem (též také Srijem), která se nachází v autonomní republice Vojvodina. Žije zde 39 041 obyvatel.
| Sremska Mitrovica Сремска Митровица / Sremska Mitrovica | |
 Centrum města | |
 znak | |
| Poloha | |
|---|---|
| Souřadnice | 44°58′47″ s. š., 19°36′35″ v. d. |
| Nadmořská výška | 80 m n. m. |
| Stát |
 Srbsko |
| autonomní oblast | Vojvodina |
| okruh | Sremský okruh |
  Sremska Mitrovica Sremska Mitrovica, Srbsko | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 762 km² |
| Počet obyvatel | 39 041 |
| Hustota zalidnění | 51,2 obyv./km² |
| Správa | |
| Starosta | Branislav Nedimović |
| Oficiální web |
www |
| Telefonní předvolba | 022 |
| PSČ | 22000 |
| Označení vozidel | SM |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
HistorieEditovat
Starověk a středověkEditovat
Město existuje již od dob Římské říše; tehdy se jmenovalo Sirmium a v rámci říše mělo relativně velký význam, neboť bylo hlavním městem provincie Dolní Panonie (Pannonia Inferior) a od roku 318 pak prefektury Illyrie (Praefectura Illyricum). Podle legendy zde roku 306 byl popraven křesťanský mučedník Demetrios ze Soluně. Do dnešních dob se dochovalo mnoho památek ze starověku.
Po pádu Římské říše se město stalo centrem křesťanství, konalo se zde několik církevních koncilů. V 6. století jej obsadili Avaři, a to r. 582, kdy vyvrátili tamní arcibiskupství. O několik století později pak Bulhaři. Proto mohlo být Sirmium v r. 870 obnoveným sídlem moravsko-panonského arcibiskupa Metoděje, jehož působnost však římský papež přenesl na Moravu a Blatensko=Panonii. (Metoděj byl ale cestou na své působiště zajat bavorskými biskupy a dva a půl roku vězněn ve švábském klášteře Ellwangen.)[1] Od roku 1521 patřilo k Osmanské říši, v tomto období se zde začali usazovat muslimové; do padesáti let se tak křesťanští Srbové stali téměř zanedbatelnou menšinou.
Římští císařiEditovat
Ve městě a v okolí se narodilo deset císařů:
- Traianus Decius (200–251)
- Decius mladší (227–251)
- Hostilianus (230?–251)
- Claudius II. (213–270)
- Quintillus (220–270)
- Aurelianus (214–275)
- Probus (232–282)
- Maximianus Herculius (250–310)
- Constantius II. (317–361)
- Gratianus (359–383)
Poslední císař sjednocené říše Theodosius I. (378–395) byl ve městě korunován.
NovověkEditovat
Od roku 1718 se stala Sremska Mitrovica součástí habsburského Rakouska, které ji začlenilo do tzv. Slavonské krajiny, pohraničního nárazového území mezi Rakouskem a Osmanskou říší. V roce 1881 bylo však toto území zrušeno, a též se změnilo i postavení města – to nyní získalo pozici centra sremské župy. V 20. století se stalo součástí nejprve Království SHS, později pak Jugoslávie.
Na počátku 40. let se stala součástí fašistického Chorvatska, okupovala ji německá vojska. Docházelo k násilným represím proti srbskému obyvatelstvu. Město bylo osvobozeno 1. listopadu 1944 Rudou armádou spolu s jugoslávskými silami. Ve Sremské Mitrovici byla také otevřena slavnostně první poválečná obnovená stavba – místní nádraží. Sremska Mitrovica se následně stala součástí autonomní republiky Vojvodina již socialistické Jugoslávie. Během této doby se rozvíjel průmysl (vznikly nábytkářské závody, moderní přístav) Od občanské války v Jugoslávii je město etnicky ryze srbské; největší menšinou je chorvatská s 2,9% zastoupením.
OsobnostiEditovat
- Demetrios ze Soluně (+306), křesťanský mučedník
- Branislav Ivanović (* 1984), fotbalista
OdkazyEditovat
ReferenceEditovat
- ↑ LEHÁR, Jan; STICH, Alexandr. Česká literatura od počátků k dnešku. 2. doplněné vydání. vyd. Praha: Lidové noviny, 2013. 1082 s. ISBN 978-80-7106-963-8. S. 15.
Externí odkazyEditovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Sremska Mitrovica ve Wikimedia Commons - Oficiální stránky
