Sremska Mitrovica

Sremska Mitrovica (srbsky Сремска Митровица, chorvatsky Srijemska Mitrovica, maďarsky Szávaszentdemeter) je město v Srbsku. Leží v úrodné nížině na řece Sávě, na severu země, při jeho západní hranici s Chorvatskem, v historické oblasti zvané Srem (též Srijem), která se nachází v autonomní republice Vojvodina. Podle sčítání z roku 2002 zde žije 39 041 obyvatel.

Sremska Mitrovica Сремска Митровица / Sremska Mitrovica
Panorama města s kostelem a řekou Sávou
znak
Poloha
Souřadnice	44°58′47″ s. š., 19°36′35″ v. d.
Nadmořská výška	80 m n. m.
Stát	Srbsko Srbsko
autonomní oblast	Vojvodina
okruh	Sremský okruh
Sremska Mitrovica Sremska Mitrovica, Srbsko
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	762 km²
Počet obyvatel	39 041 (2002)
Hustota zalidnění	51,2 obyv./km²
Správa
Starosta	Branislav Nedimović
Oficiální web	www.sremskamitrovica.org
Telefonní předvolba	022
PSČ	22000
Označení vozidel	SM
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

Starověk

Město existuje již od dob Římské říše; tehdy se jmenovalo Sirmium a v rámci říše mělo relativně velký význam, neboť bylo hlavním městem provincie Dolní Panonie (Pannonia Inferior). Jeho počátky sahají do poloviny 1. století našeho letopočtu, kdy se připomíná Colonia Flavia Sirmiensis, z té doby pochází archeologický nález mramorové busty císaře Vespasianaa ve zdejším muzeu. Od roku 318 bylo město sídlem prefektury Illyrie (Praefectura Illyricum). Podle legendy odtud pocházela křesťanská mučednice Anastázie ze Sirmia a roku 306 zde byl popraven křesťanský mučedník Demetrios ze Soluně. Do dnešních dob se dochovalo několik památek ze starověku.

Římští císaři: Ve městě nebo v jeho okolí se narodilo deset císařů:

• Traianus Decius (200–251)
• Decius mladší (227–251)
• Hostilianus (230?–251)
• Claudius II. (213–270)
• Quintillus (220–270)
• Aurelianus (214–275)
• Probus (232–282)
• Maximianus Herculius (250–310)
• Constantius II. (317–361)
• Gratianus (359–383)

Poslední císař sjednocené říše Theodosius I. (378–395) byl ve městě korunován.

Středověk

Po pádu Římské říše se město stalo centrem křesťanství, konalo se zde několik církevních koncilů. V 6. století je obsadili Avaři, a to roku 582, kdy vyvrátili tamní arcibiskupství. O několik století později město napadli Bulhaři. Proto mohlo být Sirmium v r. 870 obnoveným sídlem moravsko-panonského arcibiskupa Metoděje, jehož působnost však římský papež přenesl na Moravu a Blatensko, tj. Panonii. (Metoděj byl ale cestou na své působiště zajat bavorskými biskupy a dva a půl roku vězněn ve švábském klášteře Ellwangen.)

O vládu nad městem dlouho bojovala Byzanc s Maďary, kteří ji získali kolem roku 1180. Středověký název města Civitas Sancti Demetrii podle zdejšího mučedníka svatého Demetria je v maďarštině dochován dosud jako Szávaszentdemeter. Srbové zde byli poprvé písemně zmíněni ve 13. století a maďarští františkáni je nazývali schizmatiky i s jejich srbským patriarchou. Také v srbském jazyce byl název odvozen ze jména světce: Dimitrovica, později zkrácen na Mitrovica a přídavné jméno Sremska bylo doplněno až ve 30. letech 20. století, aby se město odlišilo od Kosovské Mitrovice.

Raný novověk

V roce 1526 dobyli město Osmané. Na půl druhého století pak patřilo k Osmanské říši, nazývalo se Şeher-Mitrovica nebo Dimitrofçe. Stále sílil počet muslimů a křesťanští Srbové stali téměř zanedbatelnou menšinou.

V roce 1688 byla Sremska Mitrovica (německy Mitrowitz) dobyta Rakouskou říší. Od roku 1718 se stala Sremska Mitrovica součástí habsburského Rakouska. Po uzavření míru v Bělehradě v roce 1739 byla Sremska Mitrovica začleněna do tzv. Slavonské krajiny, pohraničního vojenského pásma, nárazového území mezi Rakouskem a Osmanskou říší, se sídlem regimentu Petrovaradin.

19. a 20. století

V letech 1848/1850–1860 byla součástí Srbského vojvodství. V roce [[1881] byla vojenská hranice zrušena, město bylo připojeno k Chorvatsku-Slavonii a národně emancipačními snahami dosáhlo statutu královského svobodného města a centra sremské župy. V roce 1918, po skončení první světové války a po rozpadu Rakouska-Uherska, se Sremska Mitrovica stala součástí nově založeného Království Srbů, Chorvatů a Slovinců. Na počátku 40. let se město stalo součástí fašistického Chorvatska, okupovala je německá vojska. Docházelo k násilným represím proti srbskému obyvatelstvu. Město bylo osvobozeno 1. listopadu 1944 Rudou armádou spolu s jugoslávskými silami. Ve Sremské Mitrovici byla také otevřena slavnostně první poválečná obnovená stavba – místní nádraží. Sremska Mitrovica se následně stala součástí autonomní republiky Vojvodina již socialistické Jugoslávie. Během této doby se nadále rozvíjel spotřební průmysl, prosperovala továrna na hedvábné tkaniny, papírna, vznikly nábytkářské závody, moderní přístav aj.

Současnost

Katedrála sv. Demetria, sídlo eparchy srbské ortodoxní církve

Budova knihovny v centru města

Od konce občanské války v Jugoslávii a po demilitarizaci oblasti^[zdroj?] v roce 1997 je město etnicky ryze srbské. Podle sčítání obyvatel z roku 2002 z celkového počtu 39 084 tvořili 31 127 Srbové, 2 130 Chorvati (18,34%), 961 Jugoslávci, 620 Rusíni a 524 Maďaři. Podle některých údajů měla chorvatská menšina dokonce jen 2,9% zastoupení.

Památky

• Katedrála sv. Demetria – klasicistní budova z roku 1794, relikvie sv. Demetria, úpravy z 19. a 20. století
• Budovy knihovny a archivu v centru města
• Muzeum Sremu - bylo založeno roku 1946 z několika soukromých sbírek; má bohaté archeologické sbírky fragmentů antické a středověké architektury, sochařství a numismatiky; dále vystavuje historické, umělecké a etnografické sbírky regionu
• Palatium imperiale - fragmenty římského císařského paláce
• Most svaté Iriny přes řeku Sávu – samonosná železobetonová konstrukce (po roce 1995)

Osobnosti

• Anastázie ze Sirmia († 304), křesťanská mučednice
• Demetrios ze Soluně († 306), křesťanský mučedník
• Ilarion Ruvarac (1832–1905), srbský ortodoxní kněz a historik panslavismu
• Branislav Ivanović (* 1984), fotbalista

Odkazy

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Sremska Mitrovica na Wikimedia Commons
• Oficiální stránky

Portály: Srbsko