Surčin (v srbské cyrilici Сурчин) je předměstí Bělehradu. Známý je především díky Letišti Nikoly Tesly, hlavnímu bělehradskému vzdušnému přístavu a také leteckému muzeu. Administrativně spadá Opština Surčin pod město Bělehrad, podle sčítání lidu z roku 2011 měla 17 356 obyvatel.

Surčin
Сурчин - Војвођанска улица.jpg
Surčin – znak
znak
Surčin – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška73 m n. m.
StátSrbskoSrbsko Srbsko
Surčin
Surčin
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha285 km²
Správa
Vznik2004
Oficiální webwww.surcin.rs
Telefonní předvolba11
PSČ11271
Označení vozidelBG
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Surčin leží v rovinaté krajině. Zástavbu na východě vymezuje sídliště Nový Bělehrad, na jihu rameno řeky Sávy s názvem Galovica, na západě další slepá ramena řeky a na severu již zmíněné letiště.

HistorieEditovat

Poprvé je Surčin připomenut v královské chartě z roku 1404, ve které byla vesnice darována feudální rodině Morovićů. Po Požarevackém míru v roce 1718 připadl zemunské rodině grófa Šenborna a od roku 1745 byl součástí tzv. Vojenské hranice. Nejstarší kostel v obci pochází z roku 1786; dodnes dochovaný kostel (pravoslavný) byl vybudován v letech 17881812 a zasvěcen je sv. Petce. Kromě pravoslavného existuje v Surčinu také i katolický kostel.

V roce 1786 byla v Surčinu zřízena také škola, která v roce 1817 získala novou budovu. Před první světovou válkou existovaly v obci už tři školy; chorvatská (neboť až do první světové války byl Surčin součástí Chorvatska), německou a srbskou. V roce 1965 byl administrativně součástí Zemunu a od roku 2003 je samostatnou opštinou (v rámci srbské metropole Bělehradu.

Ve druhé polovině 20. století byl Surčin přičleněn k Bělehradu a západní hranice obce se stala rovněž i hranicí mezi centrálním Srbskem a regionem Vojvodina. Na východním okraji Surčinu vyrostl v bezprostřední blízkosti letiště tzv. Nový Surčin. V roce 2011 byla otevřena nedaleko obce dálnice, která představuje obchvat Bělehradu a zajišťuje lepší dopravní spojení Surčinu se zbytkem země. Vedena je po náspu, který prochází západním okrajem města. U dálnice vznikla v blízkosti Surčinu také logistická zóna s různými sklady. Ve stejné dekádě byla zvažována i výstavba stadionu na území Surčinu, k té nicméně nikdy nedošlo. Výhledově by zde však měl vést přivaděč dálnice A2 z Nového Bělehradu.

Vývoj počtu obyvatelEditovat

  • 1921 – 3 250
  • 1931 – 3 502
  • 1961 – 6 160
  • 1971 – 10 550
  • 1981 – 12 575
  • 1991 – 11 826
  • 2002 – 14 292
  • 2011 – 17 356

EkonomikaEditovat

Surčin je hospdoářsky propojen s Bělehradem. Značný význam má nedaleké letiště. Nemalá část místního obyvatelstva se věnuje zemědělství, v okolí Surčinu se nachází vepřín.

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Сурчин na srbské Wikipedii.

Externí odkazyEditovat