Republika srbská

politická entita Bosny a Hercegoviny
Tento článek je o samosprávné entitě v rámci Bosny a Hercegoviny. O Srbsku, státě s hlavním městem Bělehradem, pojednává článek Srbsko.

Republika srbská[1] (srbochorvatsky v latince Republika Srpska, v srbské cyrilici Република Српска) je jedna ze dvou entit tvořících Bosnu a Hercegovinu, druhou je Federace Bosny a Hercegoviny. Nachází se na severu a východě země. Jejím největším městem a správním centrem je Banja Luka ležící na řece Vrbas. Na ploše 25 tisíc km² žije asi 1,1 mil obyvatel[2].

Republika srbská
Republika Srpska
Република Српска
Hymna: Moja republika
Geografie
Hlavní městoSarajevo (oficiálně)
Banja Luka (de facto)
Souřadnice
Rozloha24 811 km²
Časové pásmoSEČ (UTC+1)
letní čas: SELČ (UTC+2)
Geodata (OSM)OSM, WMF
Obyvatelstvo
Počet obyvatel1 128 309 (2 021)
Jazyksrbština, chorvatština, bosenština
Národnostní složení82,96% Srbové, 12,69% Bosňáci, 2,27% Chorvati, 2,08% ostatní
Náboženstvísrbské pravoslaví
Správa regionu
StátBosna a HercegovinaBosna a Hercegovina Bosna a Hercegovina
Nadřazený celekBosna a Hercegovina
Druh celkurepublika
Podřízené celky64 obcí
Vznik9. ledna 1992
prezidentŽeljka Cvijanović
MěnaKonvertibilní marka
Mezinárodní identifikace
ISO 3166-2BA-SRP
Telefonní předvolba+387
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Republika srbská vznikla v roce 1992 na počátku bosenské války s deklarovaným záměrem chránit zájmy Srbů v Bosně a Hercegovině. Během války byla z území, na které si činila nárok Republika srbská, vyhnána naprostá většina Chorvatů a Bosňáků a došlo k přílivu Srbů vyhnaných z Federace Bosny a Hercegoviny. Na základě Daytonské mírové dohody z roku 1995 byla Republika srbská uznána jako entita v rámci Bosny a Hercegoviny. Dnes žije v Republice srbské většina srbského obyvatelstva Bosny a Hercegoviny.

Republika srbská má parlamentní formu vlády, zákonodárnou moc v entitě vykonává Národní shromáždění. Republika srbská je relativně centralizovaná, ačkoli je rozdělena na 64 obcí zvaných opštiny.[3] Zákonodárný sbor má 83 křesel.

Podrobnější informace naleznete v článku Název Republiky srbské v Bosně.

Oficiálním názvem entity je „Republika Srpska“.[4] Název vznikl jako zcela nový při uzavírání Daytonských dohod a byl předmětem velmi složitých jednání všech čtyř zúčastněných stran.[5]

V českém prostředí se však běžně používá[1] počeštěná forma „Republika srbská“, přestože nejde o správný přepis či překlad a tento název neodpovídá okolnostem vzniku.[zdroj?]

V srbském prostředí se užívá i jednoslovný název Srpska (jedná se o substantivizované adjektivum, v češtině možno překládat jako Srbská po vzoru Sadská). V Bosně a Hercegovině se uplatňuje i zkratka RS (mimo tuto zemi se jedná o zkratku Republiky Srbsko; např. internetová doména .rs), v českém prostředí můžeme uvažovat o variantě Rs.

Historie

editovat

Republika srbská vznikla v turbulentním období postupného odtrhávání Bosny a Hercegoviny od Jugoslávie a v předvečer bosenské války. Původně etnicky srbské opštiny si v Bosně vytvořily vlastní správu, nezávislou na centrální vládě v Sarajevu. 9. ledna 1992 tak byla vyhlášena Srbská republika Bosna a Hercegovina.

Po vypuknutí násilí vytvořili bosenští Srbové (podobně jako Chorvati a Bosňáci) vlastní vojsko, kterému se díky podpoře hlavně ze Srbska dařilo získávat pod kontrolu nemalou část území Bosny a Hercegoviny.

Po uzavření Daytonské smlouvy v prosinci 1995 bylo rozhodnuto, že Republiku srbskou doplní Federace Bosny a Hercegoviny jako chorvatsko-muslimská entita ve státě Bosna a Hercegovina. Tím ztratila Republika srbská svou částečnou suverenitu, která ovšem nebyla mezinárodně-právně uznaná. Zároveň začala být správa Republiky srbské demokratizována a multietnizována. Byly stanoveny nové hranice republiky, její území nyní tvoří 49 % rozlohy celého státu. Rovněž se na území Republiky srbské začali vracet váleční uprchlíci. Do listopadu 2000 se jednalo o 35 tisíc Bosňáků a tři tisíce Chorvatů.[6]

Politický status

editovat
 
Národní shromáždění Republiky srbské v Banja Luce

Hlavním městem Republiky srbské je Sarajevo[7], v praktické rovině pouze jeho část známá jako Východní Sarajevo, nicméně všechny její správní úřady sídlí v Banja Luce. Republika srbská má vlastní vládu (Vlada Republike Srpske), parlament (Narodna skupština RS), prezidenta (Predsjednik Republike Srpske) a ústavní soud. Zákonodárný sbor tvoří 83členné jednokomorové Národní shromáždění Republiky srbské. Entita má dálé vlastní policii, soudní systém, celní službu (v rámci celní správy na státní úrovni) a poštovní službu. Má také oficiální symboly, včetně erbu, vlajky (varianta srbské vlajky bez zobrazeného erbu) a hymnu své entity. Ústavní zákon o státním znaku a hymně Republiky srbské nebyl vydán v souladu s ústavou Bosny a Hercegoviny, protože uvádí, že tyto symboly „představují státnost Republiky srbské“ a jsou používány „v souladu s morálními normami srbského lidu“. Podle rozhodnutí Ústavního soudu měl být zákon opraven do září 2006. Republika srbská později svůj znak změnila.

Ačkoli ústava uvádí jako hlavní město Republiky srbské Sarajevo, město Banja Luka na severozápadě je sídlem většiny vládních institucí, včetně parlamentu, a je tedy de facto hlavním městem. Po válce si Republika srbská ponechala svou armádu, ale v srpnu 2005 parlament souhlasil s převedením kontroly nad armádou Republiky srbské na ministerstvo na státní úrovni a zrušení ministerstva obrany a armády entity do 1. ledna 2006. Tyto reformy byly požadovány NATO jako předpoklad pro přijetí Bosny a Hercegoviny do programu Partnerství pro mír. Bosna a Hercegovina se k programu připojila v prosinci 2006.[8]

V červenci 2023 byla přijata legislativa, která kriminalizuje urážku a pomluvu trestem až 10 lety vězení. To pravděpodobně ohrozí svobodu slova a umlčí kritiky. Kritici tvrdí, že by to z Republiky srbské mohlo udělat autoritářský režim.[9]

V roce 2004 existovaly snahy sjednotit policejní složky obou entit, avšak ztroskotaly. Policie spadá pod ministerstvo vnitra Republiky srbská. Pohraniční policie, cizinecká policie a tajné služby však spadají pod federální ministerstvo bezpečnosti Bosny a Hercegoviny. O několik let později se ale podařilo zreformovat ozbrojené síly a vojenské složky Republiky srbská tak začlenit do Ozbrojených sil Bosny a Hercegoviny. Jako měnu používá entita konvertibilní marku, stejně jako Federace Bosny a Hercegoviny (do roku 1994 však měla vlastní měnu, kterou byl dinár Republiky srbské).

Politický status Republiky srbské je na bosenské politické scéně čas od času předmětem diskusí. Po vyhlášení nezávislosti Kosova se ozývaly hlasy, zda nevyhlásí také Republika srbská nezávislost, v tomto případě na Bosně a Hercegovině.[10][11][12] Představitelé Republiky srbská tuto otázku spojili s uznáním Kosova ze strany federální vlády v Sarajevu. Politická situace v Bosně a Hercegovině se zkomplikovala s ohledem na proces přijímání nové ústavy, kdy došlo k roztržce mezi představiteli Republiky srbské a Federace Bosny a Hercegoviny. Zahraniční média celou záležitost vyhodnotila jako velmi rizikovou a zmínila i možnou novou válku v regionu.[13][14]

Původní hymnou Republiky srbská byla srbská hymna Bože pravde, ta však byla, stejně jako původní znak, označena ústavním soudem za protiústavní.[15]

  • Vláda a ministerstva:[16]
    • Předseda vlády
    • Ministerstvo financí
    • Ministerstvo vnitra[17]
    • Ministerstvo spravedlnosti
    • Ministerstvo pro správu a místní samosprávu
    • Ministerstvo pro ekonomické vztahy a koordinaci
    • Ministerstvo práce a záležitostí veteránů a válečných invalidů
    • Ministerstvo obchodu a turismu
    • Ministerstvo hospodářství, energetiky a rozvoje
    • Ministerstvo dopravy a spojů
    • Ministerstvo zemědělství, lesnictví a vodohospodářství
    • Ministerstvo územního plánování, výstavby a ekologii
    • Ministerstvo osvěty a kultury
    • Ministerstvo pro uprchlíky a přesídlence
    • Ministerstvo zdravotnictví a sociálních věcí
    • Ministerstvo pro vědu a technologie
    • Ministerstvo rodin, mládeže a sportu

Geografie

editovat
 
Jezero Orlovačko v Národním parku Sutjeska

Republika Srpska se nachází v jihovýchodní Evropě na Balkánském poloostrově, jehož severní část zasahuje do Panonské pánve. Republika Srbská leží mezi 42° a 46° severní zeměpisné šířky a 16° a 20° východní délky. Tato entita je rozdělena na dvě hlavní části distriktem Brčko; kopcovitá západní část a pestřejší východní část s vysokými horami na jihu a plochou, úrodnou zemědělskou půdou na severu. Republika srbská, na rozdíl od svého protějšku, je vnitrozemská.

Stejně jako zbytek Bosny a Hercegoviny je Republika srbská rozdělena na Bosnu na severu a Hercegovinu na dalekém jihu. V rámci těchto dvou makroregionů existují menší geografické oblasti, od zalesněných kopců Bosanské Krajiny na severozápadě po úrodné pláně Semberije na severovýchodě.

Republika srbská se rozkládá na 24 816,2 kilometrech čtverečních (9 582 čtverečních mil), vyjma distrikti Brčko, který je v kondominiu obou subjektů, ale je de facto suverénní v rámci Bosny a Hercegoviny. Republika srbská, pokud by to byla země, by byla 146. největší na světě. Nadmořská výška se velmi liší. Maglić, vrchol v Dinárských Alpách poblíž Černé Hory, dosahuje výšky 2 386 metrů (7 828 stop), a části blíže k Jadranu klesají až k hladině moře. Největší a nejoblíbenější lyžařské středisko v Bosně a Hercegovině se nachází na svazích pohoří Jahorina, ve východní části celku.[18] Mezi další velké hory v Republice srbské patří Volujak, Zelengora, Lelija, Lebršnik, Crvanj, Orjen, Klekovača, Vitorog, Kozara, Romanija, Treskavica a Trebević.

Hranice

editovat

Hranice mezi jednotlivými entitami Republiky srbské Bosny a Hercegoviny v podstatě navazuje na frontu na konci bosenské války s úpravami (především v západní části země a kolem Sarajeva), které definuje Daytonská dohoda. Celková délka mezní hranice je přibližně 1 080 km. Hranice je administrativní demarkace nekontrolovaná vojskem nebo policií a panuje zde volný pohyb.

Vodstvo

editovat
 
Trebinje na březích řeky Trebišnjice
 
Chráněná oblast Pliva, Janj a rezervace Janjske Otoke
 
Kaňon Cvrcka

Většina řek patří do povodí Černého moře. Hlavní řeky jsou Sáva, přítok Dunaje, který tvoří severní hranici s Chorvatskem; Bosna, Vrbas, Sana a Una, které všechny tečou na sever a ústí do Sávy; Drina, která teče na sever a tvoří významnou část východní hranice se Srbskem, a je také přítokem Sávy. Trebišnjica je jednou z nejdelších ponorných řek na světě. Patří do povodí Jaderského moře. Vodopád Skakavac v Perućici je jeden z nejvyšších vodopádů v zemi, vysoký asi 75 metrů (246 stop). Nejvýznamnějšími jezery jsou Bilećské jezero, jezero Bardača (jehož součástí je chráněná mokřadní oblast) a jezero Balkana.[19]

Národní Parky

editovat
Název Obrázek Rozloha (km2) Založeno
Národní park Sutjeska   173 1965[20]
Národní park Drina   63 2017[21]
Národní park Kozara   34 1967[22]


Obyvatelstvo

editovat
Související informace naleznete také v článku Obyvatelstvo Bosny a Hercegoviny.

Podle sčítání lidu v roce 2013 má Republika srbská (bez distriktu Brčko) celkem 1 228 423 obyvatel a hustotu zalidnění 49,9 obyvatel na kilometr čtvereční; obě tato čísla jsou mnohem nižší než v protějšku Republiky srbské, Federaci Bosny a Hercegoviny. Republika Srbská zahrnuje 48 % rozlohy Bosny a Hercegoviny a je domovem 34,79 % celkové populace země. Celková délka života v Republice Srbské při narození byla v roce 2019 77,15 let.[23]

Celková plodnost v Republice srbské je od roku 2019 1,34 dítěte na matku, což je jedna z nejnižších na světě. V roce 2019 byl celkový počet živě narozených dětí podle Statistického ústavu Republiky srbské (RZS) 9 274. Ve stejném roce zemřelo 15 081 obyvatel, což vedlo k přirozenému úbytku obyvatel na 5 807 obyvatel. Spolu s tímto přirozeným úbytkem populace čelí entita značné emigraci. V posledních letech z tohoto subjektu odešlo velké množství lidí do blízké Evropské unie i mimo ni.

Nejlidnatější obce Republiky srbské

 
Banja Luka
 
Bijeljina

Pořadí Obec Historický region Populace Území spravované městem

 
Prijedor
 
Doboj

1 Banja Luka Bosenská krajina 185 042 1 239 km2 (478 sq mi)
2 Bijeljina Semberija 107 715 734 km2 (283 sq mi)
3 Prijedor Bosenská krajina 89 397 834 km2 (322 sq mi)
4 Doboj Usora 71 441 772 km2 (298 sq mi)
5 Istočno Sarajevo Vrhbosna 61 516 1 450 km2 (560 sq mi)
6 Zvornik Podriní 58 856 376 km2 (145 sq mi)
7 Gradiška Posáví 51 727 762 km2 (294 sq mi)
8 Teslić Usora 38 536 838 km2 (324 sq mi)
9 Prnjavor Usora 38 399 762 km2 (294 sq mi)
10 Laktaši Bosenská krajina 34 966 388 km2 (150 sq mi)
Zdroj: Sčítání 2013

Etnické skupiny

editovat
Etnická struktura Republiky Srbské: 1991 (vlevo) a 2013 (vpravo)
Obyvatelstvo Republiky srbské podle etnické skupiny 1991-2013[24]
Etnická skupina sčítání 1991 sčítání 2013
Počet % Počet %
Srbové 869 854 55,4% 970 857 83,0%
Bosňáci 440 746 28,1% 148 477 12,7%
Chorvati 144,238 9,2% 26 509 2,3%
Jugoslávci 75 013 4,8%
Ostatní 39 481 2,5% 24 499 2,1%
Total 1 569 332 1 170 342

Náboženství

editovat
Náboženství v Republice srbské[25]
Nábožnství procent
Pravoslaví
82,8 %
Islám
12,8 %
Katolictví
2,2 %
Ateisté nebo Agnostici
0,6 %
Other
1,6 %

Republika Srbská nemá žádné oficiální náboženství. Svoboda náboženského vyznání je právo definované ústavou Republiky srbské, které zajišťuje právní rovnost všech lidí bez ohledu na náboženské vyznání.[26]

Podle sčítání lidu z roku 2013 se asi 85 % obyvatel Republiky srbské hlásí ke křesťanství. Nejpočetnější náboženskou skupinu tvoří členové Srbské pravoslavné církve, kteří tvoří něco kolem 83 % populace, následováni stoupenci islámu a římského katolicismu. 0,59 % lidí se označuje za ateisty nebo agnostiky.

Náboženství hraje důležitou roli v etnické identifikaci v Republice srbské.[27] Srbové se obecně identifikují jako stoupenci pravoslaví, Chorvati jako stoupenci katolické církve a Bosňáci jako stoupenci islámu. Náboženská architektura má v entitě podobně rozmanitý charakter se svou směsí mešit a kostelů.

Reference

editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Republika Srpska na anglické Wikipedii.

  1. a b Bosna a Hercegovina,[1], Ministerstvo zahraničních věcí ČR
  2. ОВО ЈЕ РЕПУБЛИКА СРПСКА 2022 [online]. Бања Лука: Republički zavod za statistiku, 2022-12-16 [cit. 2023-10-06]. Dostupné online. 
  3. Bosnia-Herzegovina profile. BBC News. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 11 April 2013. 
  4. Narodna skupština Republike Srpske. Ustav Republike Srpske [online]. 1995 [cit. 2016-10-11]. Dostupné online. 
  5. Dayton Accords, Annex 4: Constitution of Bosnia and Herzegovina [online]. [cit. 2016-10-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-10-11. (anglicky) 
  6. RAMET, Sabrina. Balkan Babel – The disintegration of Yugoslavia from the Death of Tito to fall of Milošević. [s.l.]: Westview Press, 2002. 426 s. Dostupné online. ISBN 0-8133-3905-7. S. 298. (angličtina) 
  7. http://www.narodnaskupstinars.net/sites/default/files/upload/dokumenti/ustav/cir/ustav_republike_srpske.pdf
  8. Signatures of Partnership for Peace Framework Document [online]. NATO [cit. 2016-03-05]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 11 March 2012. 
  9. Bosnian Serb Autonomous Region Reinstates Insult and Defamation in Criminal Code [online]. 21 July 2023. Dostupné online. 
  10. Článek na rozhlas.cz
  11. zpráva na naslovi.net (srbsky)[nedostupný zdroj]
  12. Zpráva o vyhlášení nezávislosti Kosova na banjalukalive.net[nedostupný zdroj]
  13. Článek na stránkách vkladusa.com. www.vkladusa.com [online]. [cit. 2019-10-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-03-30. 
  14. Článek na Daily Telegraph (anglicky)
  15. Rozhodnutí ústavního soudu v angličtině. www.ccbh.ba [online]. [cit. 2007-03-31]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-09-03. 
  16. http://www.vladars.net/sr-SP-Latn/Pages/splash.aspx Archivováno 5. 7. 2008 na Wayback Machine. Vláda a ministarstva
  17. http://www.mup.vladars.net/index_lt.htm Archivováno 6. 3. 2010 na Wayback Machine. Struktura ministerstva vnitra a policie RS
  18. Jahorina ski resort [online]. [cit. 2019-04-09]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 11 April 2019. 
  19. KREJIC, Ljiljana. Endangered wetlands of Bardača Nature Park [online]. 2017-09-26 [cit. 2022-12-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  20. History of the Park [online]. Sutjeska National Park [cit. 2020-11-01]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 11 April 2021. 
  21. Nacionalni park "Drina" – novo zaštićeno područje u Republici Srpskoj, BIH [online]. Moja planeta, 20 September 2017. Dostupné online. 
  22. The History of the Park [online]. Kozara National Park [cit. 2020-11-01]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 3 February 2017. 
  23. Abbreviated (approximate) life tables, 2019 [online]. Republika Srpska. Dostupné online. 
  24. Popis 2013 u BiH – Republika Srpska [online]. Dostupné online. 
  25. Šablona:Cite report
  26. Constitution of Republika Srpska [online]. Dostupné online. 
  27. Religious Belief and National Belonging in Central and Eastern [online]. Pew Research, 10 May 2017 [cit. 2019-05-06]. Dostupné online. 

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat