Istočno Sarajevo

město v Bosně a Hercegovině

Istočno Sarajevo (česky doslovně Východní Sarajevo, v srbské cyrilici Источно Сарајево) je město v Bosně a Hercegovině, které patří k Republice srbské. Žije v něm 61 516 obyvatel a zaujímá plochu 1426 km², je jedním z šestnácti bosenských měst, která mají status službeni grad.

Istočno Sarajevo
Источно Сарајево
Hlavní ulice s chrámem svatého Vasila
Hlavní ulice s chrámem svatého Vasila
Istočno Sarajevo Источно Сарајево – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice
Stát Bosna a HercegovinaBosna a Hercegovina Bosna a Hercegovina
Entita Republika srbská
Administrativní dělení 6 opštin
Istočno Sarajevo Источно Сарајево
Istočno Sarajevo
Источно Сарајево
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 1 425,77 km²
Počet obyvatel 61 516
Hustota zalidnění 43,1 obyv./km²
Správa
Starosta Nenad Vuković (Strana demokratického pokroku)
Oficiální web gradistocnosarajevo.net
Telefonní předvolba (387) 57
PSČ 71123
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Administrativní členěníEditovat

Město je tvořeno šesti opštinami: Istočno Novo Sarajevo, Istočna Ilidža, Pale, Istočni Stari Grad, Trnovo a Sokolac.

ObyvatelstvoEditovat

Srbové tvoří podle sčítání lidu v roce 2013 více než 94 % obyvatel, většina z nich se hlásí k pravoslavné církvi. 2 429 obyvatel se přihlásilo k bosňácké a 442 k chorvatské národnosti.

GeografieEditovat

Východním Sarajevem protékají řeky Željeznica a Miljacka, přítoky Bosny. Terén je převážně hornatý, nejvyšším vrcholem je Treskavica (2088 m n. m.). Na území města se nachází středisko zimních sportů Jahorina, které hostilo Zimní olympijské hry 1984.[1] Sídlí zde fotbalový klub FK Slavija Sarajevo. Největším zaměstnavatelem je firma Famos vyrábějící automobilové motory, v roce 1992 vyčleněním z Univerzity v Sarajevu vznikla v Pale Univerzita ve Východním Sarajevu.

HistorieEditovat

Město bylo ustanoveno počátkem devadesátých let, kdy se v důsledku války v Bosně a Hercegovině od hlavního města Sarajeva odtrhla jeho východní předměstí, v nichž žili převážně Srbové. Vznik nové obce byl dojednán v zastupitelstvu místní části Lukavica hlavního města Sarajeva v létě 1992, na počátku války v Bosně a Hercegovině. Spolu s okolními osadami, z nichž nejvýznamnější bylo sídlo separatistické bosenskosrbské vlády Pale, vytvořila nové město Srpsko Sarajevo. Jasné hranice Východního Sarajeva určila až Daytonská dohoda v závěru roku 1995, hranice byly v roce 2001 ještě později upraveny, neboť v lokalitě Lukavica procházely skrz jednotlivé bytové domy, což se pro místní obyvatelstvo ukázalo být nepraktické. V roce 2004 nařídil Ústavní soud Bosny a Hercegoviny přijetí nového názvu, který není diskriminující vůči žádnému etniku.[2] Vzhledem ke své genezi Istočno Sarajevo nemá historické centrum a je tvořeno moderními sídlišti nebo příměstskými satelity.[3] Radnice sídlí ve čtvrtí Lukavica.

V 21. století investovala Republika srbská nemalé prostředky[zdroj?] do rozvoje Východního Sarajeva a výstavby nových obytných budov i veřejných staveb tak, aby došlo k rozvoji města.

ReferenceEditovat

  1. Od srijede linije do Jahorine. Radio televizija BN Dostupné online
  2. Odlukom Ustavnog suda grad srpsko Sarajevo mijenja se u naziv Istočno Sarajevo... Glas Amerike Dostupné online
  3. Istočno Sarajevo – od ledine do grada. Trebevic.net Dostupné online

Externí odkazyEditovat