Tento článek je o historickém území. O státě, jehož názvu je Hercegovina součástí, pojednává článek Bosna a Hercegovina.

Hercegovina (jinými názvy také Hum, Zahumlje či Humska zemlja) je historické území, nacházející se na jihu Bosny a Hercegoviny, mezi Chorvatskem a Černou Horou. Jeho rozloha je okolo 10 000 km² (přesné hranice nejsou stanoveny). Centrem oblasti je Mostar. Jedná se o hornatou (nejvyšší vrchy přesahují 2000 m) řídce osídlenou oblast (zatímco Hercegovina tvoří 20 % území státu, nachází se tu pouze 10 % obyvatel) s četnými kaňony, horami, poljemi a hustými lesy. Neumským koridorem se dotýká pobřeží Jaderského moře. Území se do značné míry shoduje s povodím Neretvy, na jihu je významným tokem Trebišnjica.

Přibližný rozsah Hercegoviny na mapě Bosny a Hercegoviny

Název je odvozen z německého slova Herzog („vévoda“; přes maďarskou podobu herceg), a má tedy etymologicky stejný význam jako Vojvodina (= „vévodova země, vévodství“). Stejný původ má i název (černohorského) města Herceg Novi na břehu Boky Kotorské, u jižního cípu území Hercegoviny.

Z hlediska jazykového vývoje Chorvatska, Srbska ale i BaH má Hercegovina podstatný význam, neboť se zde začala formovat současná podoba současného jazykového systému všech tří zemí.[zdroj?]

Podle údajů z roku 1991 byli obyvateli Hercegoviny největší měrou Chorvati (206 457), dále Bosňáci (112 948) a Srbové (93 047), také Jugoslávci (18 494) a ještě přes 6 000 lidí s jinou národností; celkem tu žilo 437 000 lidí. V současné době je rozdělena na dvě poloviny; západní, která patří Federaci Bosny a Hercegoviny a východní, která je nejjižnější součástí Republiky srbské.

Historie editovat

 
Etnické složení Hercegoviny v roce 1991[1]

Vévodou, který Hercegovině vládl, byl v polovině 15. století Stefan Vukčić Kosač, titul získal korunovací v klášteru Mileševo. Tehdejší území bylo ale rozsáhlejší než to dnešní; jeho součástí byly i oblasti západněji na bosensko-chorvatské hranici a některé regiony v dnešním Srbsku.

Po krvavých válkách v roce 1485 Hercegovinu definitivně dobyla Osmanská říše. Vzniknul pašalik Bosna (později Bosna-Hercegovina), jehož součástí byl sandžak Hercegovina (turecky Hersek) s hlavním městem Mostarem. Hercegovská města Mostar a Stolac byla důležitými obchodními centry na cestě z Dubrovníku do vnitrozemí. Rozhodnutím Berlínského kongresu se přičlenila větší část Herzegoviny k Rakousku-Uhersku. Východní část (tzv. Stara Hercegovina) osmanské Hercegoviny připadla naopak černohorskému knížectví.

Administrativní jednotky BIH, nacházející se alespoň částečně v Hercegovině editovat

Známé osobnosti, pocházející z Hercegoviny editovat

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. Official results from the book: Ethnic composition of Bosnia-Herzegovina population, by municipalities and settlements, 1991. census, Zavod za statistiku Bosne i Hercegovine - Bilten no.234, Sarajevo 1991.. [s.l.]: [s.n.], 1991. (anglicky) 

Související články editovat

Externí odkazy editovat