Čapljina
Čapljina (v srbské cyrilici Чапљина) je město na jihovýchodě Bosny a Hercegoviny, v údolí řeky Neretvy. V roce 1991 zde podle sčítání lidu žilo 7 500 obyvatel. Město se nachází v údolí na soutoku řeky Nerevy a Trebižatu.
| Čapljina | |
|---|---|
.jpg) | |
 znak  vlajka | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 43°6′36″ s. š., 17°42′ v. d. |
| Stát |  Bosna a Hercegovina |
| Entita | Federace Bosny a Hercegoviny |
| Kanton | Hercegovsko-neretvanský |
  Čapljina | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 256 km² |
| Počet obyvatel | 28 122 (2013) |
| Hustota zalidnění | 109,9 obyv./km² |
| Správa | |
| Oficiální web | www |
| PSČ | 88300 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historie editovat
Oblast dnešního města byla dle starořeckých dokumentů[zdroj?] osídlena ilyrskými národy. Poté, co bylo jedno z místních ilyrských království rozvráceno Římskou říší, zde vybudovali římští kolonisté několik osad, které v 3. století př. n. l. vznikly v blízkosti obcí Dretelj, Počitelj a Žitomislići. Jedna z osad, která se nacházela v blízkosti dnešního města, se díky přirozené křižovatce obchodních cest stala důležitým centrem obchodu. Existovalo zde i několik vil bohatých římských občanů.
Slované osídlili tuto oblast v raném středověku. Později bylo spravována oblast dnešního města Benátčany, později připadla středověkému bosenskému státu. Následně byla začleněna do Osmanské říše.
Ekonomika editovat
Na ekonomický rozvoj regionu měla značný vliv především strategicky vhodná poloha města ve srovnání se zbytkem Hercegoviny.
Ekonomický útlum se po poslední válce projevil také i vysokou nezaměstnaností, která v roce 2015 dosahovala v Čapljině 23,8 %.[1] Ještě v 80. letech se zde nacházel velký potravinářský podnik Lasta, který zaměstnával až tisíc lidí.[2]
Obyvatelstvo editovat
Většina obyvatel města je chorvatské národnosti, žijí zde menšiny Bosňáků a Srbů.[zdroj?] V roce 2013 se z općiny Čapljina přihlásilo 20 538 z 26 157 obyvatel k chorvatské národnosti.[3]
Doprava editovat
Městem prochází hlavní silniční tah ze Sarajeva a Mostaru k pobřeží Jaderského moře, které je od města vzdálené jen 20 km. Prochází tudy také železniční trať Sarajevo–Ploče. Do roku 1976 odsud vedla také i trať do Boky Kotorské. Severozápadně od města se nachází i dálnice, která kopíruje známý silniční tah.
Významní rodáci editovat
- Slobodan Praljak (1945–2017), bosenský Chorvat, souzený Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii
Reference editovat
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Čapljina na bosenské Wikipedii.
- ↑ [ Statistiky o zaměstnanosti obyvatelstva v FBiH za rok 2015 (bosensky). www.fzzpr.gov.ba [online]. [cit. 2017-09-29]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-06-28. Statistiky o zaměstnanosti obyvatelstva v FBiH za rok 2015 (bosensky)]
- ↑ Článek na portálu klix.ba (bosensky)
- ↑ Výsledky sčítání lidu z roku 2013 (bosensky) (anglicky)
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Čapljina na Wikimedia Commons
