Otevřít hlavní menu

Čapljina (v srbské cyrilici Чапљина) je město na jihovýchodě Bosny a Hercegoviny, v údolí řeky Neretvy. V roce 1991 zde podle sčítání lidu žilo 7 500 obyvatel. Město se nachází v údolí na soutoku řeky Nerevy a Trebižatu.

Čapljina
Panorama Čapljine 112522.jpg
Čapljina – znak
znak
Čapljina – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice
Stát Bosna a HercegovinaBosna a Hercegovina Bosna a Hercegovina
Čapljina
Čapljina
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 256 km²
Počet obyvatel 28 122 (2013)
Hustota zalidnění 109,9 obyv./km²
Správa
Oficiální web www.capljina.ba
PSČ 88300
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obsah

HistorieEditovat

Oblast dnešního města byla dle starořeckých dokumentů[zdroj?] osídlena ilyrskými národy. Poté, co bylo jedno z místních ilyrských království rozvráceno Římskou říší, zde vybudovali římští kolonisté několik osad, které v 3. století př. n. l. vznikly v blízkosti obcí Dretelj, Počitelj a Žitomislići. Jedna z osad, která se nacházela v blízkosti dnešního města, se díky přirozené křižovatce obchodních cest stala důležitým centrem obchodu. Existovalo zde i několik vil bohatých římských občanů.

Slované osídlili tuto oblast v raném středověku. Později bylo spravována oblast dnešního města Benátčany, později připadla středověkému bosenskému státu. Následně byla začleněna do Osmanské říše.

EkonomikaEditovat

Na ekonomický rozvoj regionu měla značný vliv především strategicky vhodná poloha města ve srovnání se zbytkem Hercegoviny.

Ekonomický útlum se po poslední válce projevil také i vysokou nezaměstnaností, která v roce 2015 dosahovala v Čapljině 23,8 %.[1] Ještě v 80. letech se zde nacházel velký potravinářský podnik Lasta, který zaměstnával až tisíc lidí.[2]

ObyvatelstvoEditovat

Většina obyvatel města je chorvatské národnosti, žijí zde menšiny Bosňáků a Srbů.[zdroj?] V roce 2013 se z općiny Čapljina přihlásilo 20 538 z 26 157 obyvatel k chorvatské národnosti.[3]

DopravaEditovat

Městem prochází hlavní silniční tah ze Sarajeva a Mostaru k pobřeží Jaderského moře, které je od města vzdálené jen 20 km. Prochází tudy také železniční trať Sarajevo–Ploče. Do roku 1976 odsud vedla také i trať do Boky Kotorské. Severozápadně od města se nachází i dálnice, která kopíruje známý silniční tah.

Významní rodáciEditovat

ReferenceEditovat