Široki Brijeg

město v Bosně a Hercegovině

Široki Brijeg je město na jihozápadě Bosny a Hercegoviny, administrativní sídlo Západohercegovského kantonu. Nachází se západně od Mostaru, směrem k hranici s Chorvatskem a městem Posušje. V roce 2013 žilo v Širokém Brijegu 6 149 obyvatel. V širším okolí žilo v témže roce 28 928 obyvatel. Obyvatelstvo Širokého Brijegu je chorvatské národnosti.

Široki Brijeg
Panorama-široki07419.JPG
Široki Brijeg – znak
znak
Široki Brijeg – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška 312 m n. m.
Stát Bosna a HercegovinaBosna a Hercegovina Bosna a Hercegovina
Široki Brijeg
Široki Brijeg
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 387,6 km²
Správa
Oficiální web www.sirokibrijeg.ba
PSČ 88220
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Budova místního kostela

GeografieEditovat

Město se nachází na soutoku říček Lištica a Ugrovača v nadmořské výšce okolo 300 m n. m. Ze severu je obklopeno horami (Ovanica, Gvozd), nachází se v krasové krajině.

DějinyEditovat

V blízkosti města existují pozůstatky osídlení, které pocházelo z doby ještě před příchodem Římské říše na území současné Hercegoviny. V nedaleké obci Mokro se nachází pozůstatky byzantské baziliky (z 5. nebo 6. století). Ve středověku vznikla v blízkosti Širokého Brijegu i nekropole stećků, náhrobních kamenů, které se vyskytují na řadě míst Bosny a Hercegoviny. Od 12. do 15. století bylo okolí města poměrně hustě osídleno.

Po příchodu Turků v polovině 15. století řada původního obyvatelstva uprchla do jiných částí Balkánského poloostrova, jen málo lidí zůstalo. Podle tureckých sčítání lidu, která byla uskutečněna v letech 1468/1469, resp. 1475/1576 a 1519, se ukázalo, že více lidí zůstalo v odlehlejších horských sídlech.

Po liberalizaci náboženských poměrů na území Osmanské říše v první polovině 19. století bylo umožněno Františkánům vybudovat v tomto místě klášter. Dokončen byl v roce 1846. Vznik současného města ale lze datovat až na počátek 20. století, a to v souvislosti s vznikem mlýna s názvem Ćemer. Podle něho byla pojemnována i malá osada několika domů, která se zde rozvíjela. Rozvoji také pomohlo vybudování silnice do nedalekého Mostaru v téže době. Sídlo se jmenovalo podle ním protékající řeky Lištica.

Františkáni kromě kláštera v této lokalitě také lékárnu, několik obchodů a restauraci a truhlářskou dílnu. V roce 1868 nechali zbudovat kamenný most přes říčku Ugrovača. První škola zde byla postavena roku 1867, v roce 1931 jí doplnilo i gymnázium. Roku 1934 zde byla zprovozněna i vodní elektrárna, později také muzeum s archeologickou, numismatickou, etnografickou a geologickou expozicí. Otevřena byla i banka, pošta, zbudován i kanál pro zavlažování okolních polí.

Za druhé světové války bylo město obsazeno nezávislým státem Chorvatsko. Město se nacházelo v italské operační zóně, tzn. zde byla přítomna italská vojska. Italové zbudovali několik pevností v okolí města. Při osvobozování města v roce 1945 došlo k pobití řady místních obyvatel.

Až do roku 1990 neslo město název Lištica, poté bylo přejmenováno do současné podoby na Široki Brijeg. Během války v Bosně a Hercegovině zde provedlo jugoslávské letectvo raketový útok hned na počátku konfliktu (v dubnu 1992). Po uzavření míru na základě daytonské dohody se stalo město součástí Federace Bosny a Hercegoviny.

EkonomikaEditovat

V okolí města Široki Brijeg se nachází značná ložiska bauxitu, která byla využívána od 30. let 20. století. Vrchol těžby nastal v letech osmdesátých, kdy státní podnik Bosit zaměstnával okolo 250 lidí. Průmysl na zpracování této rudy byl rozvíjen v nedalekém Mostaru.

Mezi další oblasti průmyslu, které jsou v Širokém Brijegu zastoupeny, patří výroba stavebních materiálů a hmot, obuvnický průmysl a zpracování kovů. Nemalá část obyvatelstva se živí také v zemědělství. Rozvíjena je rovněž i turistika; v blízkosti města se nachází několika turisticky atraktivních cílů, jakými jsou např. poutní místo Međugorje, Blidinské jezero, nebo některá pohoří severně od města.

DopravaEditovat

Město není napojeno na bosenskou železniční síť, nejbližší trať se nachází v Mostaru. Jediné hlavní silniční spojení představuje silnice procházející městem východo-západním směrem (z Posušje do Mostaru. Méně významná komunikace spojuje Široki Brijeg potom ještě s katolickým poutním místem Međugorje.

Etnické složeníEditovat

V roce 1991 bylo národnostní složení ve městě následující:

OdkazyEditovat

Externí odkazyEditovat