Šamac

město v Bosně a Hercegovině

Šamac (srbsky Шамац, dříve Bosanski Šamac / Босански Шамац) je město a opština v regionu Doboj v Bosně a Hercegovině. V roce 1991 zde žilo 6 239 obyvatel. V opštině žije zhruba 26 000 lidí; před válkou to bylo sice více (cca 32 tisíc), avšak některé části tehdejší opštiny byly odděleny a předány pod správu sousední Federace Bosny a Hercegoviny.

Šamac
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška82 m n. m.
Časové pásmoUTC+01:00
StátBosna a HercegovinaBosna a Hercegovina Bosna a Hercegovina
EntitaRepublika srbská
Šamac
Šamac
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha184 km²
Správa
Oficiální webwww.opstinasamac.org
Telefonní předvolba54
PSČ76230
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Název města pochází od slovo šanac, které je příbuzné s českým slovem šance a označovalo vojenské opevnění, v tomto případě příkop. Město se rozvinulo na zasypaném příkopu, který zakryl původní rozbahněný břeh.

Šamac se proslavil hlavně svými rodáky; patří mezi ně Alija Izetbegović, první prezident Bosny a Hercegoviny, či například také Sulejman Tihić, bosňácký člen předsednictva BiH, nebo Zoran Đinđić, bývalý předseda vlády Srbska.

Historie

editovat

Protékají tudy řeky Bosna a Sáva. Město existovalo již v dobách středověku, nejprve pod názvem Lukačev Šanac (poprvé zmíněn roku 1725), od roku 1878 pak existuje a používá se současný název města. V únoru 1883 sem dosáhl i telegraf a pošta; o dva roky později pak přibyla první škola. V letech 18661992 zde stála mešita (od roku 1878 nazývaná Azizova).

V raných fázích bosenské války bylo město obsazeno bosenskými Srby, kteří založili prozatímní obecní vládu. Většina Bosňáků a bosenských Chorvatů byla mezi dubnem a listopadem 1992 etnicky vyčištěna.[1][2] Během války byla proti chorvatským a bosenským silám zřízena polostálá frontová linie směrem k sousednímu Orašje. V roce 2003 byli ICTY odsouzeni tři bosenskosrbští představitelé města v době jugoslávských válek za zločiny proti lidskosti.[3]

Město leží na důležité strategické poloze v Republice srbské, nedaleko Brčka. Stejně jako u většiny jiných míst pod srbskou kontrolou úřady odstranily z oficiálního názvu města přídavné jméno „Bosenský“ a změnily jej na pouhý „Šamac“. Bosňáci a bosenští Chorvati jej nadále označovali historickým názvem „Bosanski Šamac“ (cyrilicí: Босански Шамац) a mezi obyvateli vznikalo napětí. Soudní příkaz změnil oficiální název na jednoduše Šamac, čímž byly odstraněny jakékoli etnické rozdíly v jeho předchozích názvech.[4]

Obyvatelstvo

editovat

Etnické složení

editovat
Etnické složení – město Šamac
2013. 1991. 1981. 1971.
Celkem 5 390 (100%) 6 239 (100%) 5 605 (100%) 4 877 (100%)
Srbové 3 449 (67,19%) 1 755 (28,13%) 1 342 (23,94%) 1 500 (30,76%)
Bosňáci 1 253 (24,41%) 2 178 (34,91%) 1 697 (30,28%) 2 163 (44,35%)
Chorvati 227 (4,42%) 827 (13,26%) 687 (12,26%) 726 (14,89%)
Ostatní 204 (3,97%) 284 (4,55%) 61 (1,08%) 38 (0,77%)
Jugslávci 1 195 (19,15%) 1 774 (31,65%) 429 (8,79%)
Albánci 22 (0,393%) 3 (0,062%)
Černohorci 13 (0,232%) 8 (0,164%)
Slovinci 5 (0,089%) 3 (0,062%)
Maďaři 4 (0,071%) 4 (0,082%)
Makedonci 3 (0,062%)

Reference

editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Bosanski Šamac na bosenské Wikipedii.

  1. BOSNIA [online]. [cit. 2024-10-24]. Dostupné online. 
  2. FACE TO FACE WITH EVIL - TIME [online]. 2007-09-30 [cit. 2024-10-24]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2007-09-30. 
  3. http://www.asil.org/ilib/ilib0622.htm#j3 International Criminal Tribunal for the Former Yugoslavia (ICTY) (Trial Chamber II): Prosecutor v. Blagoje Simic, Mirolsav Tadic and Simo Zadic (October 17, 2003) 6, 2012/https://web.archive.org/web/20120206205948/http://www.asil.org/ilib/ilib0622.htm Archivováno 6. 2. 2012 na Wayback Machine.
  4. RS bez "bosanskih" gradova [online]. Dostupné online. 

Externí odkazy

editovat
  •   Obrázky, zvuky či videa k tématu Šamac na Wikimedia Commons