Sisak
Sisak je město ve středním Chorvatsku. Žije zde 33 322 obyvatel, v celé připadající opčině pak 47 768 obyvatel. Sisak je správním střediskem Sisacko-moslavinské župy. Město leží přesně na soutoku řek Kupa a Sáva, přibližně 57 km jihovýchodně od hlavního města Záhřebu.
| Sisak | |
|---|---|
 Pevnost Sisak | |
 vlajka | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 45°29′16″ s. š., 16°22′27″ v. d. |
| Nadmořská výška | 100 m n. m. |
| Stát |  Chorvatsko |
| Region | Střední Chorvatsko |
| Župa | Sisacko-moslavinská |
  Sisak | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 422,6 km² |
| Počet obyvatel | 47 768 (2011) |
| Hustota zalidnění | 113 obyv./km² |
| Etnické složení | Chorvati |
| Náboženské složení | Křesťané |
| Správa | |
| Status | město |
| Starostka | Kristina Ikić Baniček |
| Oficiální web | www |
| Telefonní předvolba | {+385} 044 |
| PSČ | 44 000 |
| Označení vozidel | SK |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
HistorieEditovat
V dnešním Sisaku žijí lidé už 2 500 let, poloha na soutoku těchto dvou řek z něj časem udělala významné město. V dobách Římské říše nesl název Siscia. V této době zde byl téměř zavražděn svatý Quirinus, který je dodnes patronem města.
Po pádu nedalekého města Bihać do tureckých rukou byly výpravy Turků směrem k dnešnímu městu stále častější, Habsburkové byli nicméně schopni náporu tureckého vojska čelit a v posledních desetiletích 16. století zastavit turecký postup směrem do centrálního Chorvatska a regionu Turopolje. Ve městě byla přítomná vojenská posádka, samotný Sisak se nacházel přímo na začátku tzv. Vojenské hranice.
Během 2. světové války, v době ustašovského Chorvatska se zde nacházela dětská část koncentračního tábora Jasenovac, jednoho z největších chorvatských koncentračních táborů, popravováni tu byli zejména Srbové, Židé a Romové. Již na jaře 1941 byly v Sisaku zformovány první partyzánské jednotky, které bojovaly proti ustašovskému režimu. Sisak byl osvobozen 5. května 1945.[1]
Po skončení druhé světové války byla zahájena obnova města. Nemalé prostředky byly investovány do průmyslového rozvoje a výstavby. Vznikly podniky v oblasti metalurgické výroby, potravinářské závody a jižně od města byla zbudována rafinerie. Značný význam získal i místní přístav na řece Sávě.
28. prosince 2020 v Sisaku došlo ke dvěma silným zemětřesením, která dosáhla na Richterově stupnici hodnot 5,2 a 4,9. Epicentrum se nacházelo v sousedním městě Petrinja.[2][3][4]
EkonomikaEditovat
Hlavními odvětvími, ve městě zastoupenými je zemědělství a metalurgie, zpracovávání kůže a výroba potravin. Nedaleko těžená ropa se upravuje v místní rafinerii. Nachází se tu také fakulta metalurgie Záhřebské vysoké školy.
TuristikaEditovat
Nejznámější sisacká stavba, pevnost, zde stojí už od 16. století a dnes je hojně navštěvována turisty. Dnes slouží především jako muzeum, a je také připomínkou vítězství nad Turky v roce 1593.[5] Navštěvováno je dále historické centrum města a promenáda na břehu řeky Kupy. Z pozdějších dob jsou tu pak památky barokní (Mali Kaptol), klasicistní (Velki Kaptol, Stari most).
Sisak má také mnoho horkých minerálních pramenů, které mají teplotu od 42 do 52 °C.
Na obou místních řekách se rybaří, nedaleko je také přírodní park Lonjsko polje, který zahrnuje močály a mokřady v okolí řeky.
RodáciEditovat
- Ivica Horvat (1926–2012) – jugoslávský fotbalista
Partnerská městaEditovat
ReferenceEditovat
- ↑ Článek na portálu kamenjar.hr (chorvatsky)
- ↑ Slobodna Dalmacija - Tri snažna potresa pogodila Petrinju, Sisak i Zagreb. Mnogi građani u strahu istrčali na ulice, stižu prve informacije o štetama. slobodnadalmacija.hr [online]. 2020-12-28 [cit. 2020-12-28]. Dostupné online. (chorvatsky)
- ↑ Chorvatsko zasáhlo zemětřesení - Novinky.cz. www.novinky.cz [online]. [cit. 2020-12-29]. Dostupné online.
- ↑ Střední část Chorvatska zasáhlo zemětřesení o síle 5,1 stupně. Způsobilo jen materiální škody, píše deník. iROZHLAS [online]. [cit. 2020-12-29]. Dostupné online. (česky)
- ↑ R. DONIJA, Robert. Sarajevo: biografija grada. Sarajevo: Izdavač za istoriju, 2006. 462 s. Dostupné online. ISBN 9958-9642-8-7. S. 45. (bosenština)
Externí odkazyEditovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Sisak na Wikimedia Commons - Oficiální stránky města
- Informace pro turisty
