Otevřít hlavní menu

Melchior (Melichar) z Redernu (6. ledna 1555, Vratislav20. září 1600, Havlíčkův Brod) byl rakouský šlechtic, císařský rada, polní maršál a prezident tehdejší dvorní vojenské rady. Byl nejmladším ze synů Bedřicha z Redernu a Salomeny ze Schönaichu. Měl pět bratrů: Jana Jiřího, Sebastiana, Fabiana a Kryštofa a tři sestry: Kateřinu, Annu a Juditu. Jeho jediným potomkem vzešlým z manželství s Kateřinou Šlikovou byl Kryštof II. z Redernu. Nechal založit Nové Město pod Smrkem, Bílý Potok a liberecký zámek.

Melchior z Redernu
Melchior z Redernu
Melchior z Redernu

6. prezident dvorské válečné rady
Ve funkci:
1599 – 1600
Panovník Rudolf II.
Předchůdce David Ungnad z Weißenwolfu
Nástupce Karel Ludvík ze Sulzu

Narození 6. ledna 1555
Vratislav
Habsburská monarchieHabsburská monarchie Habsburská monarchie
Úmrtí 20. září 1600 (ve věku 45 let)
Havlíčkův Brod
Habsburská monarchieHabsburská monarchie Habsburská monarchie
Místo pohřbení Kostel Nalezení svatého Kříže
Choť Kateřina, roz. Šliková
Rodiče Bedřich z Redernu
Salomena ze Schönaichu
Děti Kryštof II. z Redernu
Zaměstnání vojenská postava, politik
Profese šlechtic
Náboženství římskokatolické
Commons Kategorie Melchior von Redern
polní maršál
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Příbuzenstvo
otec Bedřich z Redernu
matka Salomena ze Schönaichu
manželka Kateřina z Redernu
syn Kryštof II. z Redernu
bratr Jan Jiří z Redernu
bratr Šebestián z Redernu
bratr Fabian z Redernu
bratr Kryštof I. z Redernu
sestra Kateřina
sestra Anna
sestra Judita

Obsah

ŽivotopisEditovat

Melchior studoval v Míšni, Heidelbergu a také Paříži, kde společně se svým bratrem Kryštofem prožil Bartolomějskou noc. V mládí hodně cestoval, navštívil Řím, Florencii, Neapol a jiná italská města.

Službu v císařské armádě nastoupil ve dvaceti letech, celkem se zúčastnil jedenácti válečných tažení v Polsku, Rusku, Prusku, Holandsku a hlavně proti TurkůmUhrách. S Kateřinou Šlikovou se oženil 25. listopadu 1581. Roku 1582 armádu opustil a až do roku 1593 se věnoval správě rodových panství – nejprve společně se svým bratrem Kryštofem, po jeho smrti 3. září 1591 pak samostatně. V témže roce se mu narodil jeho jediný syn Kryštof. I přesto, že byl protestant, zastával významné úřady u dvora: byl císařským radou a tajným radou arcivévodů Matyáše a Maxmiliána.

Do armády byl opět povolán roku 1593, aby v hodnosti polního maršála čelil opětovnému tureckému nebezpečí. Vyznamenal se v bojích u SisakuChorvatsku, Pápy v Uhrách a zejména během obrany pevnosti Oradea roku 1598. Za poslední vítězství obdržel děkovný dopis císaře Rudolfa II., 20 000 tolarů a posléze se stal prezidentem dvorské válečné rady. Roku 1599 obdržel rozkaz zasáhnout proti vzbouřeným císařským vojskům v Uhrách, tento úkol sice splnil, patrně však v jeho průběhu onemocněl morovou nákazou. Dne 20. září v dnešním Havlíčkově (tehdy Německém) Brodě zemřel.

Jeho žena Kateřina nechala jeho tělo dopravit do Liberce, kde se 5. ledna 1601 konala smuteční slavnost a 6. ledna – tedy v den nedožitých 46. narozenin – byl Melchior uložen do rodové hrobky ve Frýdlantě.

OdkazyEditovat

LiteraturaEditovat

Externí odkazyEditovat

  Obrázky, zvuky či videa k tématu Melchior z Redernu ve Wikimedia Commons