Otevřít hlavní menu

Redernové (původně také Rederové z Rederu, psáno Rödernové) byli slezský šlechtický rod, který roku 1558 získal frýdlantské panství a vládl na něm až do svého nuceného exilu po bitvě na Bílé hoře.

Obsah

HistorieEditovat

Redernové byli původně severoněmecký rytířský rod, který měl majetek ve Slezsku již někdy ve 12. století. Další rodové državy měli v Braniborsku, Anhaltsku a Horní Lužici. Jejich rodovým hradem se stal Ruppersdorf blízko Vratislavi. Do Čech přišli v 16. století.

Bedřich z Redernu se stal prezidentem slezské komory, v roce 1558 koupil od krále hrad Frýdlant a město Liberec, povýšil do panského stavu. Zplodil šest synů. Jan velel královskou jízdu v bojích s Turky, proti kterým bojoval i bratr Melichar.

Melichar (Melchior) (1555-1600) studoval v Heidelbergu a Míšni, studia literatury nedokončil a vstoupil do armády, bojoval ve Francii, Itálii, Prusku a Polsku. Vešel ve známost díky obhajobě varaždínské pevnosti před Turky. Císař Rudolf jej za to pasoval na rytíře a daroval mu dvacet tisíc tolarů. Melichar poté působil jako prezident válečné rady, stal se vrchním velitelem uherské armády.

Melicharův syn Kryštof se účastnil stavovského povstání, stál na straně vzbouřenců i po prohrané bitvě na Bílé hoře. Odsoudili jej k zabavení majetku a trestu smrti. Zkonfiskovaný majetek získal Albrecht z Valdštejna. Poté emigroval do Slezska, kde si naverboval pluk rejtarů a vrátil se do Čech, kde vedl proti novému vlastníkovi svých panství soukromou válku. Prohrál, odtáhl do Polska, kde se oženil a natrvalo usadil.

V roce 1669 povýšila slezská linie do stavu říšských hrabat a natrvalo se usadila v Prusku. Posledním příslušníkem žijícím v Čechách byl pravděpodobně Kryštof.

V současnosti členové rodu žijí mimo české země.

Významní členové roduEditovat

ErbEditovat

 
Erb Redernů

Původním erbem rodu bylo stříbřité kolo o osmi loukotích v modrém poli, zopakované v klenotu, kde ovšem bylo položené na paví kytu. Roku 1562 byl tento znak rozhojněn rozčtvrcením a to tímto způsobem: v prvním a čtvrtém poli původní erb, ve druhém a třetím štěpená pole – vpravo červené se stříbrným břevnem a zkříženými červenými ostrvemi na břevnu položenými , vlevo zlaté s polovinou černé orlice s červenou zbrojí. Druhý klenot erbu tvořily šest červeno-bílo-červených praporků na dlouhých kopích.

PříbuzenstvoEditovat

Spojili se s Šliky či Parchvici.

Související článkyEditovat

OdkazyEditovat

LiteraturaEditovat

  • SVOBODA, Milan. Redernové v Čechách. Nalézání zapomenutých příběhů 16. a 17. věku. Praha : Togga, 2011.

HALADA, Jan. Lexikon české šlechty. Praha: AKROPOLIS, 1992. ISBN 80-901020-3-4. Kapitola Redernové, s. 124-125. 

Externí odkazyEditovat