Licko-krbavská župa

Licko-krbavská župa (chorvatsky Ličko-krbavska županija, maďarsky Lika-Korbava vármegye) nebo krátce Lika-Krbava byla nejjižnější župa bývalého Chorvatsko-slavonského království a celého Uherska. Existovala mezi roky 1886 a 1918 a měla rozlohu 6 211 km². Byla to jedna ze dvou přímořských žup Uherska, vzhledem ke strmému a těžko přístupnému pobřeží se zde ale nenacházel žádný velký přístav a celkově byla oblast zaostalá a chudá.

Licko-krbavská župa (žlutě) na mapě bývalého Chorvatsko-slavonského království
Znak Licko-krbavské župy

V současnosti patří naprostá většina tohoto území Chorvatsku, přičemž přibližně odpovídá Ličko-senjské župě a občině Gračac ze župy Zadarské. Pouze okrajová část kolem vesnice Zavalje je dnes součástí Bosny a Hercegoviny. Župa se jmenovala podle historických území (zároveň poljí) Lika a Krbava, která se na jejím území rozkládají. Jejím správním střediskem byl Gospić, městská práva tehdy měly jen přístavy Karlobag a Senj.

Podle sčítání lidu v roce 1910 zde žilo 204 710 obyvatel, tedy asi 3,5x více než na počátku 21. století. Z toho bylo tehdy 104 036 obyvatel (50,82 %) srbské národnosti, 100 346 (49 %) chorvatské národnosti a 328 (0,16 %) maďarské národnosti. Území se pozvolna vylidňovalo už během poválečné doby, radikální úbytek pak přinesla jugoslávská válka, kdy byli zejména vyhnáni zdejší Srbové.

Obecně zeměpisná mapa župy

Správní členění editovat

Licko-krbavská župa se dělila na devět kotarů (správní jednotka v Chorvatsko-slavonském království podobná okresu), které se dělily na 31 opčin:

Reference editovat

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Lika-Korbava vármegye na maďarské Wikipedii a Ličko-krbavska županija na chorvatské Wikipedii.