Virovitica (v cizích jazycích Wirowitiza, Viroviticza, Verewitiza, Verowitiza, Verowtiza, Verőcze, Verőce, česky Verovice) je město v Chorvatsku, leží u hranice s Maďarskem, nedaleko řeky Drávy ve Slavonii. Území stejnojmenné opčiny však částečně zasahuje také do vlastního Chorvatska. Je centrem Viroviticko-podrávské župy.

Virovitica
Virovitica – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška122 m n. m.
Časové pásmoUTC+01:00
StátChorvatskoChorvatsko Chorvatsko
RegionSlavonie
ŽupaViroviticko-podrávská
Virovitica
Virovitica
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha178,5 km²
Počet obyvatel21 291 (2011)
Hustota zalidnění119,3 obyv./km²
Etnické složeníChorvati, Maďaři
Náboženské složeníŘímskokatolické
Správa
StarostaZvonko Kožnjak
Vznik1234
Oficiální webwww.virovitica.hr
PSČ33000
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Městem částečně protéká v západní části potok Odenica. Patronem města je svatý Roch[1], jemuž je zasvěcen i hlavní kostel ve středu města.

Historie

editovat

První písemná zmínka o Virovitici pochází z roku 1234. Tehdy uherský král městu daroval první sadu práv.[1] V roce 1280 je zde také zmiňován františkánský klášter a v roce 1290 benediktinský klášter. V letech 15521684 byla součástí Osmanské říše, z administrativního hlediska náležela pod požežský sandžak. Ještě na konci 16. století učinila rakouská armáda několik neúspěšných pokusů město dobýt.

Dnešní chorvatský název se poprvé objevuje až v roce 1578 v chorvatské kronice záhřebského kanovníka Antuna Vramce.

Po odchodu Turků se sem vrátil řád františkánů který zde obnovil klášter. Při něm byla později rozvíjena první škola. V 17. století se zde usadil Jan Vlašimský, který tu založil první hudební školu. Dnes hudební škola nese jeho jméno.

Na mapách prvního vojenského (josefinského) mapování z konce 18. století se objevuje pod názvem Veroviticz. Malá obec byla soustředěna okolo opevnění s příkopem ve svém středu a k němu přiléhal ze severozápadní strany kostel. Tento stav potvrdilo i mapování druhé z poloviny 19. století, kdy bylo město uvedeno pod názvem Vierovitica/Veröce. Z původní pevnosti nechal šlechtický rod Pejačevićů vybudovat zámek. Po hospodářských těžkostech jej prodal rodině Schaumburg-Lippe.

V roce 1902 byla ve Virovitici zprovozněna nemocnice. Do první světové války mělo město statut regionálního centra, bylo sídlem Virovitické župy v rámci chorvatsko-slavonského království. Ještě před vypuknutím první světové války, v roce 1912, sem dostihla železnice. Později byla vybudována i trať na sever, do maďarského města Barcs. Zajištěno bylo i telegrafní spojení a veřejné osvětlení. Roku 1909 vznikl také čtenářský kroužek.

Po první světové válce zde bylo otevřeno reálné gymnázium. Roku 1921 získala Virovitica statut města. Díky železnici se oblast mezi Viroviticí a lokalitou Antunovac rozvíjela jako průmyslová oblast. Postaveny zde byly železniční vlečky a různé továrny.

Od roku 1953 zde působí městské muzeum.[2] Sídlí v zámku.

Během chorvatské války za nezávislost byly chorvatskými silami obsazeny místní kasárny a hraniční přechod s Maďarskem již v září 1991.

Kultura a kulturní památky

editovat
 
Budova nemocnice.
 
Virovitická radnice.

V centru města se nachází městská knihovna a také městské divadlo. Působí zde rovněž i státní archiv, který tu má vlastní pobočku.

Hlavní památkou města je zámek Pejačevićů, dokončený roku 1804. Vznikl na místě původního opevnění a představuje neformální střed města. Obklopuje jej zámecký park po všech stranách.

Další významnou památkou je kostel svatého Rocha, rovněž v centru města. Postaven byl ve stylu barokní architektury.[3]

Ekonomika

editovat

Město má průmyslovou zónu umístěnou poblíž nádraží. Nacházel se zde také cukrovar.[4] Již od poloviny 19. století se zde nachází také závod na výrobu tabákových výrobků.[5]

Doprava

editovat

Městem prochází západo-východním směrem železniční trať Varaždín–Dalj, která spojuje severní části Slavonie se zbytkem Chorvatska. Železniční stanice je umístěna v jihovýchodní části Virovitice. Blíže centru potom stojí nádraží Virovitica-Grad (zastávka Město).

V obdobném směru jsou městem vedeny i silniční tahy. Z Virovitice také vede silnice č. D5 do maďarského města Barcs.

Školství

editovat

Ve Virovitici stojí gymnázium, které nese název po Petru Preradovićovi. Je umístěno v centru města. Zřízeno bylo již v roce 1908, budova byla dokončena roku 1914 ale s výukou se začalo až po válce. Dále se tam nachází také Klasické katolické gymnázium.

Oblíbeným sportem je házená. Působí zde rovněž i fotbalový tým s názvem NK Borac. Má vlastní fotbalové hřiště na severozápadním okraji Virovitice.

Osobnosti

editovat

Partnerská města

editovat

Reference

editovat
  1. a b Grad Virovitica slavi 789. rođendan: Evo što je pisalo u Kolomanovoj ispravi kojom je stanovnicima darovao prava i povlastice. ICV [online]. [cit. 2023-08-18f]. Dostupné online. (chorvatština) 
  2. Velikom izložbom u rujnu Gradski muzej Virovitica proslavit će svoj 70. rođendan. ICV [online]. [cit. 2023-08-18]. Dostupné online. (chorvatština) 
  3. Crkva sv. Roka u Virovitici: Sa svojih devet oltara najuspješnije je ostvarenje baroka u sjeverozapadnoj Hrvatskoj. Glas Slavonije [online]. [cit. 2023-08-18]. Dostupné online. (chorvatština) 
  4. Gasi se proizvodnja šećera u Virovitici; u šećerani Viro ostalo 60 zaposlenih. tportal [online]. [cit. 2023-08-18]. Dostupné online. (chorvatština) 
  5. Hrvatski duhani s građanima Virovitice proslavili 60 godina uspješnog rada. ICV [online]. [cit. 2023-08-18]. Dostupné online. (chorvatština) 

Externí odkazy

editovat