Dubrovnicko-neretvanská župa
Dubrovnicko-neretvanská župa (chorvatsky Dubrovačko-neretvanska županija) je jedna z chorvatských žup. V minulosti byla většina regionu součástí republiky Dubrovník, a Dubrovník je také hlavním městem moderní župy.
Dubrovnicko-neretvanská župa Dubrovačko-neretvanska županija | |
---|---|
Geografie | |
Hlavní město | Dubrovnik |
Souřadnice | 42°39′13″ s. š., 18°5′41″ v. d. |
Rozloha | 1 783 km² |
Nejvyšší bod | Ilijin vrh (1234 m n. m.) |
Časové pásmo | +1 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
Obyvatelstvo | |
Počet obyvatel | 122 783 |
Hustota zalidnění | 68,9 obyv./km² |
Jazyk | Chorvatština |
Národnostní složení | Chorvati |
Správa regionu | |
Stát | Chorvatsko |
Nadřazený celek | Chorvatsko |
Druh celku | Župa |
Podřízené celky | 5 měst, 17 opčin |
Župan | Nikola Dobroslavić |
Oficiální web | www |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Většina Dubrovnicko-neretvanské župy je exklávou Chorvatska (a také Evropské unie), protože ji od zbytku pevninského území Chorvatska odděluje krátký úsek jadranského pobřeží (s letoviskem Neum), který patří Bosně a Hercegovině.
Charakter župy
editovatŽupa zaujímá nejjižnější část chorvatské Dalmácie, okolí měst Dubrovníku a Ploče, poloostrov Pelješac, ostrovy Korčula, Mljet a Lastovo. Je protáhlého tvaru, zabírá hlavně pobřeží Jadranského moře. Župa hraničí s Bosnou a Hercegovinou, jejíž přímořské území u města Neum ji dělí na dvě části. Území je kromě ústí řeky Neretvy převážně hornaté, nevhodné pro zemědělství. Pouze na severu, kde se řeka Neretva vlévá do moře, je úrodná, velmi zemědělsky využívaná oblast. Většinu příjmů má ale oblast z turistiky; Dubrovnik a Korčula jsou hodně známá a navštěvovaná místa.
Města
editovatOpčiny
editovatU opčin je uveden počet obyvatel.
Odkazy
editovatExterní odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu Dubrovnicko-neretvanská župa na Wikimedia Commons
- (chorvatsky) Oficiální stránky oblasti Archivováno 24. 2. 2007 na Wayback Machine.
- Ostrov Korcula