Otevřít hlavní menu

Trogir

město v Chorvatsku

Trogir je přímořské lázeňské město v Chorvatsku, ležící na pobřeží Jaderského moře, žije zde 13 192 obyvatel.

Trogir
Trogir od severovýchodu
Trogir od severovýchodu
Trogir – znak
znak
Trogir – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška 0 m n. m.
Stát ChorvatskoChorvatsko Chorvatsko
Župa Splitsko-dalmatská župa Splitsko-dalmatská
Trogir
Trogir
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 37,10 km²
Počet obyvatel 13 192 (2011)
Hustota zalidnění 355,6 obyv./km²
Etnické složení Chorvati
Náboženské složení Křesťanství
Světové dědictví UNESCO
Název lokality historické město Trogir
Typ kulturní dědictví
Kritérium ii, iv
Odkaz 810 (anglicky)
Zařazení 1997 (21. zasedání)
Správa
Status město
Starosta Vedran Rožić
Vznik 3. století př. n. l.
Oficiální web www.trogir.hr
PSČ 21220
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

HistorieEditovat

Trogir založili řečtí kolonisté ve 3. století př. n. l. jako osadu Tragurion (z řeckého tragos – kozel). Velký rozvoj zaznamenalo za dob římské vlády, kdy se stalo významným přístavem. V 9. století uznával Trogir svrchovanost chorvatských vládců, mezi Trogirem a Chorvatským královstvím byly rozvíjeny obchodní vztahy. Chorvaté potomkům římských měšťanů v Dalmácii říkali Latini (Dalmanští Italové). Ve vlastnictví města se střídali Byzantinci, Normané i jiné říše. Nakonec ve 13. století připadl Uherskému království, ale jen na sto let. V roce 1420 ho ovládla Benátská republika. Od roku 1814 se vrátil pod uherskou správu a začlenil se do Rakousko-Uherska. S rozvojem turismu ve druhé polovině 20. století se stal Trogir lázeňským městem.

V roce 1997 bylo historické centrum Trogiru zařazeno do seznamu světových kulturních památek UNESCO.

GeografieEditovat

Samotné centrum města se nachází na malém ostrově v nejužší části Trogirského průlivu (mezi pevninou a ostrovem Čiovo) a tvoří tak přirozený vstup do Kaštelského zálivu.

Světové dědictví a památkyEditovat

Historický střed města Trogir byl roku 1997 zařazen na seznam Světového dědictví UNESCO díky své mimořádné architektonické kontinuitě výstavby města.

Centrum města Trogir představuje nejlépe zachovalý románsko-gotický komplex nejen v Dalmácii, ale v celé Východní Evropě. Ve středověkém, hradbami částečně obehnaném historickém jádru města se nachází zachovalý zámek, věž, asi deset kostelů a řada obytných domů a paláců z románského, gotického, renesančního a barokního období.

Mezi hlavní památky patří:

  • Katedrála svatého Vavřince (katedrala Sv. Lovre) postavená v průběhu 13. až 17. století. Západní hlavní portál je mistrovským dílem sochaře Radovana ze 13. století a současně nejvýznamnějším počinem románsko-gotické architektury v Chorvatsku.
  • městská brána a městské hradby
  • Pevnost Kamerlengo (gradina Kamerlengo) z 15. století na západním cípu starého města
  • Knížecí palác ze 13. století
  • Velký a malý palác Cipiko z 15. století
  • Městská loggia a hodinová věž z 15. století

DopravaEditovat

Trogir je přístavním městem se středně velkým přístavem. Asi 8 km východně od města ve vesnici Divulje se nachází mezinárodní letiště Split a severně od města prochází silnice D8 (Jadranská magistrála). Město je svou polohou přirozeným přístupovým bodem na ostrov Čiovo, který je vyhledáván turisty. Do roku 2018 bylo město silně dotčeno dopravními zácpami, neboť jediná přístupová komunikace vedla přes zvedací most v centru města. Od července 2018 je však v provozu nový most, který se nachází východně od města a výrazně městu dopravně odlehčil.[1]

Osobnosti spjaté s městemEditovat

Partnerská městaEditovat

Trogir má partnerské nebo přátelské vztahy s následujícími městy:[3]

GalerieEditovat

ReferenceEditovat

  1. RADAČIČIOVÁ, Simone. Dobrá zpráva pro turisty. V chorvatském letovisku Trogir otevřeli nový most, uleví velkým zácpám. Aktuálně.cz [online]. 2018-07-18 [cit. 2018-11-18]. Dostupné online. 
  2. Vladimir Lončarević: Ivan Delalle - poeta starina, Glas Koncila, 3. srpnja 2011., str. 21
  3. Webové stránky města Trogir z 21. března 2018

Externí odkazyEditovat