Chorvatské království

rozcestník na projektech Wikimedia

Chorvatské království (chorvatsky Kraljevina Hrvatska, latinsky Regnum Croatiae, maďarsky Horvát Királyság, německy Königreich Kroatien) byl státní útvar (monarchie), který existoval s různou mírou nezávislosti a s malými přerušeními v 925 do roku 1918. Chorvatské království vzniklo v roce 925, kdy byl dosavadní chorvatský kníže Tomislav I. od papeže korunován králem. Definitivně chorvatské království zaniklo v roce 1918, kdy se rozpadlo Rakousko-Uhersko a chorvatské země se připojily ke Státu Slovinců, Chorvatů a Srbů resp. ke království Srbů, Chorvatů a Slovinců.

Chorvatské království
Kraljevina Hrvatska
Regnum Croatiae
Horvát Királyság
Königreich Kroatien
 Chorvatské knížectví
 Dolnopanonské knížectví
9251102
11021868
18681918
Stát Slovinců, Chorvatů a Srbů 
Chorvatsko-slavonské království 
Dalmatské království 
Vlajka státu
vlajka
Státní znak
znak
Geografie
Mapa
Chorvatské království v době své vrcholné rozlohy
Split, později Záhřeb
Obyvatelstvo
Národnostní složení
Státní útvar
Uherské královstvíUherské království Uherské království (v personální unii)
Habsburská monarchieHabsburská monarchie Habsburská monarchie
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Zalitavsko Rakousko-UherskaZalitavsko Rakousko-Uherska Zalitavsko Rakousko-Uherska
Vznik
925 – kníže Tomislav korunován králem jako Tomislav I.
Zánik
Státní útvary a území
Předcházející
Chorvatské knížectví Chorvatské knížectví
Dolnopanonské knížectví Dolnopanonské knížectví
Následující
Stát Slovinců, Chorvatů a Srbů Stát Slovinců, Chorvatů a Srbů
Chorvatsko-slavonské království Chorvatsko-slavonské království
Dalmatské království Dalmatské království

Historická období království editovat

Jednotlivá historická období Chorvatského království jsou rozdělena takto:

Nástupnické státy Chorvatského království editovat

Království chorvatsko-slavonské editovat

Podrobnější informace naleznete v článku Království chorvatsko-slavonské.
 
Chorvatsko-slavonské království v zalitavské části Rakouska-Uherska, spolu s nárokovaným, leč nepřipojeným královstvím Dalmatským (součást Předlitavska)
 
Znak „Trojjediného království“ (Chorvatska-Slavonie i s nárokovanou Dalmácií) v rámci Uher

Od roku 1815 pak dochází k posilování maďarizačních snah. Reakcí na ně bylo roku 1849 vyčlenění Slavonie jako korunní země z podřízenosti Chorvatska. Po rakousko-uherském vyrovnání z roku 1867 došlo ke spojení dvou korunních rakouských zemí – Chorvatského království a Slavonského království – do Království chorvatsko-slavonského v rámci Rakouska-Uherska, kteréžto dvojjediné království však mělo zůstat přímou součástí Uherska, resp. Zalitavska.

Sílící chorvatsko-illyrské hnutí, nespokojené s takovým státoprávním postavením si hned následující rok (1868) vynutilo také uhersko-chorvatské vyrovnání (tzv. Nagodba), díky němuž Chorvatsko-Slavonsko získalo určitou autonomii v rámci zemí Koruny svatoštěpánské (čili Zalitavska) a mělo vlastní zemský sněm (sabor) i zástupce krále/císaře (bána). V roce 1881 k Chorvatsku-Slavonsku bylo připojeno ještě území zrušené Vojenské hranice a bylo podobně jako Uhersko rozděleno na župy (celkem osm).

Korunní země království Dalmácie však po rakousko-uherském vyrovnání zůstala součástí Předlitavska, tedy ani po Uhersko-chorvatském vyrovnání se nemohla připojit k chorvatsko-slavonskému soustátí. Chorvatští představitelé dávali neustále najevo svůj nesouhlas s tímto rozdělením, nazývali Chorvatsko-Slavonsko oficiálně jako Trojjediné království chorvatské, slavonské a dalmatské (Trojednica) a také tento sjednocující nárok symbolizovali užíváním znaku království, na němž byla zastoupena i Dalmácie (tři leopardí hlavy). Uherští představitelé pochopitelně ve vlastním zájmu a v opozici vůči vídeňské ústřední vládě podporovali chorvatské nároky na Dalmácii. Nicméně, chorvatské země zůstaly takto rozděleny až do konce první světové války.

29. října 1918 chorvatský sabor vyhlásil konec unie s ostatními zeměmi Koruny svatoštěpánské a připojení Království chorvatsko-slavonského ke Státu Slovinců, Chorvatů a Srbů. Tím ztratil termín „země Koruny svatoštěpánské“ svůj význam a přestal být používán.

Nezávislý stát Chorvatsko editovat

Podrobnější informace naleznete v článku Nezávislý stát Chorvatsko.

Za pokračovatele Chorvatského království lze teoreticky považovat i Nezávislý stát Chorvatsko (NDH) z dob druhé sv. války, fakticky loutkový stát, vzniklý s podporou nacistického Německa a fašistické Itálie na troskách poražené Jugoslávie. Na jaře 1941 vyhlásilo kolaborantské chorvatské fašistické hnutí ustašovců tzv. Nezávislý stát Chorvatsko, obsahující větší část chorvatských zemí a rovněž celou Bosnu a Hercegovinu. Hlavní postavou nového státu byl diktátor Ante Pavelić, který přijal titul vůdce. Chorvatsko bylo prohlášeno monarchií, za hlavu státu a chorvatského krále byl oficiálně režimem vybrán italský vévoda Aimone z Aosty (jakožto Tomislav II.), rodem z královské savojské dynastie. Ten však nedisponoval žádnou reálnou mocí a nikdy do Chorvatska ani nepřijel. V roce 1943 se titulu chorvatského krále vzdal.

Odkazy editovat

Reference editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Kingdom of Croatia (925–1102) na anglické Wikipedii.

Literatura editovat

  • ŠESTÁK, Miroslav, a kol. Dějiny jihoslovanských zemí. 2. vyd. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2009. 758 s. ISBN 978-80-7106-375-9. 

Související články editovat

Externí odkazy editovat