Seznam chorvatských panovníků

seznam na projektech Wikimedia

Tento seznam chorvatských panovníků zahrnuje chorvatská knížata a krále, a to jak krále chorvatské a dalmatské, tak krále slavonské, dalmatské. Seznam zahrnuje samostatné chorvatské krále a krále v personální unii s Uherskem. Uveden je i formální král Nezávislého státu Chorvatsko Tomislav II. Dále jsou v seznamu uvedeni chorvatští bánové a představitelé bánovin.

Znak Chorvatského království

Raná historie editovat

Detaily týkající příchodu Chorvatů na území státu téměř nejsou zdokumentovány. Asi okolo roku 626 Chorvaté migrovali z Haliče na pozvání východořímského panovníka Herakleia. Mezi lety 641689 král Radoslav přivedl Chorvatsko ke křesťanství.

Chorvatská knížata editovat

Existovali paralelně knížata Chorvatů z Panonie a Dalmácie

Vévodové Chorvatů z Panonie Vévodové Chorvatů z Dalmácie
Jméno Vláda Poznámky
Vojnomír 791 – c. 810
Ljudevít Posávský před 818823
Ratimír Chorvatský 829–838
Braslav Sávský 880 – c.887
Jméno Vláda Poznámky
Porga neboli Borko 660680
Budimír 740785
Višeslav 785802
Borna 810821 Vazal franského krále Karla Velikého; syn Višeslava
Vladislav Leden 821835 syn Klonimíra
Mislav 835845
Trpimír I. 845864 Zakladatel dynasie Trpimírovců
Zdeslav 864 syn Trpimíra I.
Domagoj 864876 Připravil o trůn bratrance Zdeslava
Iljko 876878 Zabit během občanské války
Zdeslav 878 – květen 879 (druhé období)
Branimír 879892 syn Domagoje
Mutimír/Muncimir 892900 syn Trpimíra
Petr? c.900 – c.910

Chorvatští králové editovat

V roce 925 papež Jan X. korunoval Tomislava I. králem chorvatský a dalmatským. Od té doby je Chorvatsko dědičným královstvím

Jméno Vláda Poznámky
Kníže Tomislav I. Chorvatský – od roku 925 král c. 91011. březen 928 Zřejmě syn Mutimíra. Chorvatský stát měl největší rozlohu, zahrnoval Chorvatsko, Slavonsko, velkou část Dalmácie a Bosnu. Po smrti Tomislava I. stát oslabily občanské války a některá území, včetně Bosny, byla ztracena.
Trpimír II. 11. březen 928935 Mladší bratr Tomislava I.
Krešimír I. Starý 935945 Syn Trpimíra II.
Miroslav 945949 syn Krešimíra I.
Michal Krešimír II. 949969 Mladší bratr Miroslava. K Chorvatskému království připojena Bosna.
Štěpán Držislav 969997 syn Michala Krešimíra II.
Helena Zadarská (Jelena Slavná) 9698. listopad 975  
Svetoslav Suronja 9971000 syn Šěpána Držislava
Krešimír III. 9971030 Mladší bratr Svetoslava
Gojslav 9971020 Mladší bratr Svetoslava
Byzantský císař Basileios II. Bulgaroktonos 1019–? Chorvatsko a Bosna pod vládnou byzantského císaře.
Štěpán I. 10301058 syn Krešimíra III.
Petr Krešimír IV. Veliký 10581074 syn Štěpána
Slavic 10741075 Zvolen chorvatskou šlechtou, bojoval s Dimitrijem Zvonimírem, zvoleným dědicem Petra Krešimíra IV.
Dimitrij Zvonimír 10751089 Bratranec Petra Krešimíra IV., okolo roku 1063 se oženil s Helenou Spanilou (maď. Ilona, chorv. Jelena Lijepa), dcerou uherského krále Bély I. Helena mohla být jeho spoluvládcerm.
Štěpán II. 1089 – prosinec 1090 Syn Častimíra, mladšího bratra Petra Krešimíra IV.
Helena Spanila (Jelena Lijepa) 10901091  
Slavac? 1090–1093 Dalmatský rival
Ladislav I. Uherský 1091–1092 Syn Bély I., bratr Jeleny. Uznán chorvatským králem na koncilu chorvatské šlechty. Podle dohody byly Chorvatsko a Uhersko dva samostatné státy pod vládou Ladislava.
Almoš 10911093 Synovec Ladislava a syn uherského krále Gejzy I.
Petr Svačić (též Snačić) 10931097 Bojoval s Uherskem o ovládnutí Chorvatska.
Koloman 1102 V bitvě u Petrovy Gory, kde byl podporován panonskými Chorvaty, porazil armádu chorvatské a dalmatské šlechty Petra Svačiće.

Chorvatsku vládnou uherští králové (1102–1526) editovat

Od roku 1102 byl vládce Uher také vládcem Chorvatska a Dalmácie, se souhlasem chorvatské šlechty. Chorvatsku panují z jeho pověření bánové saborové.
Personální unie Chorvatského království a Uherského se postupně stala reálnou unií.

Arpádovci
Portrét Jméno Narození–úmrtí Období vlády Rodiče Poznámky
  Koloman asi 10701116 11021116 Gejza I. Uherský
Sofie z Loozu
  Štěpán III. asi 11011131 11161131 Koloman
Felicie Sicilská
uherský král jako Štěpán II.
  Béla I. asi 11101141 11311141 Álmoš Nitranský
Předslava Kyjevská
  Gejza I. 11301162 11411162 Béla II.
Helena Srbská
  Štěpán IV. 11471172 11621172 Gejza II.
Efrozýna Kyjevská
uherský král jako Štěpán III.
  Béla II. asi 11481196 11721196 Gejza II.
Efrozýna Kyjevská
  Emerich 11741204 11961204 Béla III.
Anežka z Antiochie
Ladislav II. asi 12001205 12041205 Emmerich
Konstancie Aragonská
uherský král jako Ladislav III.
  Ondřej I. 11771235 12051235 Béla III.
Anežka z Antiochie
uherský král jako Ondřej II.
  Béla III. 12061270 12351270 Ondřej I.
Gertruda Meranská
  Štěpán V. asi 12401272 12701272 Béla III.
Marie Laskaris
uherský král jako Štěpán V.
  Ladislav III. 12621290 12721290 Štěpán V.
Alžběta Kumánská
uherský král jako Ladislav IV.
  Ondřej II. 12651301 12901301 Štěpán Slavonský
Kateřina Morosini
uherský král jako Ondřej III.
Anjouovci
Portrét Jméno Narození–úmrtí Období vlády Rodiče Poznámky
  Karel I. 12881342 13011342 Karel I. Martel
Klemencie Habsburská
  Ludvík I. Veliký 13261382 13421382 Karel I.
Alžběta Lokýtkovna
  Marie I. 13711395 13821385 Ludvík I. Veliký'
Alžběta Bosenská
Manželka Zikmunda Lucemburského
  Karel II. Drački 13451386 13851386 Ludvík z Durazza
Markéta ze Sanseverina
Lucemburkové, Jagellonci a Jan zápolský
Portrét Jméno Narození–úmrtí Období vlády Rodiče Poznámky
  Zikmund 13681437 13871437 Karel IV. Lucemburský
Eliška Pomořanská
Spoluvládcem Marie I., prakticky ale vládl sám
Císař Svaté říše římské a král český, uherský…
  Albrecht 13971439 14371439 Albrecht IV. Habsburský
Johana Bavorská
český, uherský a německý král jako Albrecht II.
  Alžběta 14091442 14391440 Zikmund
Barbora Cellská
Manželka Albrechta
  Vladislav I. 14241444 14401444 Vladislav II. Jagello
Sofie Holštýnská
polský král jako Vladislav III. Varnenčik
  Ladislav IV. 14401457 14441457 Albrecht
Alžběta
také český král
  Matyáš Korvín 14401490 14581490 János Hunyady
  Vladislav II. 14561516 14901516 Kazimír IV. Jagellonský
Alžběta Habsburská
také český král
  Ludvík II. 15061526 15161526 Vladislav II.
Anna z Foix a Candale
také český král
  Jan Zápolský 14871540 15271540 Štěpán Zápolský
Hedvika Těšínská
zvolen slavonskou šlechtou

Chorvatsku vládnou Habsburkové jako uherští králové (1527–1868) editovat

Uhersko bylo poraženo v bitvě u Moháče v roce 1526. V roce 1527 chorvatská šlechta uznala Habsburka Ferdinanda chorvatským králem výměnou za to, že bude vést obranu proti Turkům. Tak se Habsburkové stali králi Chorvatska volbou a zároveň jako uherští králové.

Habsburkové
Portrét Jméno Narození–úmrtí Období vlády Rodiče Poznámky
  Ferdinand I. 15031564 15271564 Filip I. Sličný
Jana I. Kastilská
také český král, rakouský arcivévoda
  Maxmilián II. 15271576 15641576 Ferdinand I. Habsburský
Anna Jagellonská
také český král, rakouský arcivévoda
  Rudolf II. 15521608 15761608 Maxmilián II. Habsburský
Marie Španělská
také český král, rakouský arcivévoda
  Matyáš Habsburský 15571619 16081619 Maxmilián II. Habsburský
Marie Španělská
také český král, rakouský arcivévoda
  Ferdinand II. Štýrský 15781637 16191637 Maxmilián II. Habsburský
Marie Anna Bavorská
také český král, rakouský arcivévoda
  Ferdinand III. Habsburský 16081657 16371657 Ferdinand II. Štýrský
Marie Anna Bavorská
také český král, rakouský arcivévoda
  Leopold I. 16401705 16571705 Ferdinand III. Habsburský
Marie Anna Španělská
také český král, rakouský arcivévoda
  Josef I. 16781711 17051711 Leopold I.
Eleonora Magdalena Falcko-Neuburská
také český král, rakouský arcivévoda
  Karel III. 16851740 17111740 Leopold I.
Eleonora Magdalena Falcko-Neuburská
také český král, rakouský arcivévoda jako Karel II., poslední mužský člen rodu
  Marie Terezie 17171740 17401780 Karel III.
Alžběta Kristýna Brunšvicko-Wolfenbüttelská
také česká královna, rakouská arcivévodkyně, vymřel sní rod Habsburků

Po smrti Marie Terezie nastoupil na trůn její syn Josef II., který již byl z dynastie Habsbursko-Lotrinské. Vzhledem k dějinnému významu Habsburků a velikosti jejich rodových držav, dalece přesahujícím lotrinskou dynastii, jež do té doby sehrávala v evropských dějinách úlohu spíše marginální, bývá označení Habsbursko-Lotrinská dynastie často zkracováno jako Habsburkové..

Habsbursko-lotrinská dynastie
Portrét Jméno Narození–úmrtí Období vlády Rodiče Poznámky
  Josef II. 17411790 17801790 František I. Štěpán Lotrinský
Marie Terezie
také český král, rakouský arcivévoda, bezdětný
  Leopold II. 17471792 17901792 František I. Štěpán Lotrinský
Marie Terezie
také český král, rakouský arcivévoda
  František I. 17681835 17921835 Leopold II.
Marie Ludovika Španělská
chorvatský a dalmatský král
také český král, rakouský arcivévoda, od r. 1806 dědičný rakouský císař
  Ferdinand V. 17931875 18351848 František I.
Marie Tereza Neapolsko-Sicilská
chorvatský, slavonský a dalmatský král
také rakouský císař, český král, rakouský arcivévoda, dokucen abdikovat
  František Josef I. 18301916 18481868 František Karel Habsbursko-Lotrinský
Žofie Frederika Bavorská
chorvatský, slavonský a dalmatský král
také rakouský císař, uherský, dalmatský a český král, etc.

Království chorvatsko-slavonskému vládnou Habsburkové jako uherští králové a Dalmatskému království jako rakouští císaři (1868–1918) editovat

Po osvobození Slavonie od Turků zde kromě vojenské hranice bylo roku 1744 utvořeno království Slavonie, které bylo v roce 1868, při Rakousko-uherském vyrovnání spojeno s chorvatským královstvím, kterého byla dříve Slavonie součástí. To se ale od Uherska v roce 1869 odtrhlo a požadovalo autonomii, tu dostalo v tzv. Uhersko-chorvatském vyrovnání (nagoda).

Na Vídeňském kongresu byla Dalmácie vrácena Rakousku, které zde utvořilo autonomní korunní zemi Dalmatské království, k níž patřil Dubrovník i Kotor. Součástí Rakouska (od roku 1867 Rakouska-Uherska jako součást Předlitavska) pak byla až do roku 1918.

Habsbursko-lotrinská dynastie
Portrét Jméno Narození–úmrtí Období vlády Rodiče Poznámky
  František Josef I. 18301916 18481916 František Karel Habsbursko-Lotrinský
Žofie Frederika Bavorská
také rakouský císař, uherský, dalmatský a český král, etc.
  Karel IV. 18871922 19161918 Ota František Josef
Marie Josefa Saská
také rakouský císař, uherský, dalmatský a český král, etc.

Dne 29. října 1918 chorvatský (resp. chorvatsko-slavonský) parlament vyhlásil konec unie s ostatními zeměmi Koruny svatoštěpánské (Uherskem) a deklaroval připojení Království chorvatsko-slavonského ke Státu Slovinců, Chorvatů a Srbů. Tím ztratil termín Země Koruny svatoštěpánské svůj význam a přestal být používán. To samé provedli i zástupci korunní země Dalmatské královstvího.

Chorvatští bánové (královi správci) editovat

Od roku 1102 byl vládce Uher také králem Chorvatska a Dalmácie, se souhlasem chorvatské šlechty. Chorvatsku panují z jeho pověření bánové saborové.

Habsburkové vládnou Chorvatsku (1527–1848)
Uhersko byla poraženo v bitvě u Moháče v roce 1526. V roce 1527 chorvatská šlechta uznala Habsburka Ferdinanda chorvatským králem výměnou za to, že bude vést obranu proti Turkům.
Kryštof (Krsto) Frankopan (Frangepan) 1527 (zemřel 1527) vnuk bána Štěpána Frankopana
Ivan Karlović z Krbavy (de Corbavia) 1527–1531 (zemřel 1531) Oženil se s Ilonou Zrinskou
Šimon Bakač z Erdődy 1530–1534  
Ludvík Pekry z Petroviny 1532–1537  
Tomáš Nádasdy proti… 1537–1542  
Petr Keglević z Bužimi 1537–1542  
Mikuláš Šubič Zrinský 1542–1556 (1508–1566)
Petr Erdödy z Monyorokereku 1557–1567  
Lukáš Zekel z Ormosdu 1567  
Jiří Drašković s… 1567–1575  
Jan František Frankopan (Frangepan) ze Slunje a poté… 1567–1573  
Kašpar Alapić (Alapy) z Velikého Kalniku (Nagy-Kemle) 1574–1575  
Krsto Ungnad ze Sonnegu 1576–1583  
Toma Erdödy ze Monyorokereku (Eberau) 1583–1595  
Gašpar Stankovački 1595–1596  
Ivan Drašković z Trakostyanu 1596–1606 (nar. 1550, zem. 1613)
Toma Erdödy 1608–1615  
Benedikt Thuroczy 1615–1616  
Nikola Frankopan ze Trsatu (Tersacz) 1617–1622  
Juraj Zrinski (Zrinyi) 1622–1626  
Žigmund Erdödy 1627–1639  
Ivan Drašković 1639–1646  
Nikola Zrinski 1647–1664 (nar. 1620, zem. 1664)
Petr Zrinski 1665–1670  
Nikola Erdödy 1671–1693  
Adam Baćan (Batthyány) 26. srpen 1693 – 7. září 1703  
Jan Bernard Pálffy 24. leden 1704 – 17. únor 1732  
Jan III. Drašković z Trakošćanu 17. únor 1732 – 4. leden 1733 (zem. 1733)
Josip Eszterházy z Galanty 13. srpen 1733 – 25. červen 1741  
György Branyng 1741–1742  
Karel Josef Batthyány 16. březen 1743 – 6. březen 1756  
František Leopold z Nádasdy 1756–1783  
Fauszty Francis 1757–?  
František Esterházy z Galanty 1783–1785  
František de Paula Széchényi 1783–1785  
František Balassa z Gyarmatu 1785–1790  
Jan Nepomuk II. z Erdődy 1790 – 30. březen 1806  
Ignác (Ignatius) Đulaj z Maros-Nemethy a Nadasky 1806–1831  
Franjo Vlašić 10. únor 1832 – 16. květen 1840  
Juraj Haulík 1840–1842
Franjo Haller z Hallerkeö/Hallersteinu 1842–1845  
Mons. Juraj Haulík 1845 – 23. březen 1848
Chorvatskou habsburským královským teritoriem (1849–1867)
V odpovědi na uherskou národní revuluci v roce 1848. Chorvatsko samo se vyhlásil nezávislým na Uhersku, ale zůstalo loiálním Habsburské monarchii.
Josip Jelacic 1848–1859 (nar. 1801, zem. 1859)
Ivan Coronini-Kronberg 1859–1860  
Josip Šokčević 1860–1867 (nar. 1811, zem. 1896)
Chorvatsko znovu pod uherskou kontrolou
V roce 1867 se monarchie Habsburků rekonstituovala na duální monarchii Rakousko-Uhersko.
Levin Rauch 1867–1871 (nar. 1819, zem. 1890)
Unie s Uherskem
V roce 1868 se Chorvatsko a Slavonsko dostalo znovu pod vliv Uherska s omezenou autonomií.
Koloman Bedeković Komorski 1871–1872 (nar. 1818, zem. 1889)
Eugen Kvaternik 1871–1871 (nar. 1825, zem. 1871) († při rebelii v Rakovici)
Antun Vakanović 1872–1873 (nar. 1808, zem. 1894)
Ivan Mažuranić 1873–1880 (nar. 1814, zem. 1890)
Ladislav Pejačević 1880–1883 (nar. 1824, zem. 1901)
Hermann von Ramberg 1883–1883 (nar. 1820, zem. 1899)
Dragutin Karoly Khuen-Héderváry 1883–1903 (nar. 1849, zem. 1918)
Teodor Pejačević 1903–1907 (nar. 1855, zem. 1928)
Aleksandar Rakodczaj 1907–1908 (nar. 1848, zem. 1924)
Pavao Rauch z Nyeku 1908–1910 (nar. 1865, zem. 1933)
Nikola Tomašić 1910–1912 (nar. 1864, zem. 1918)
Slavko Cuvaj 1912–1913 (nar. 1851, zem. 1931)
Ivan Skerlecz 1913–1917 (nar. 1873, zem. 1951)
Antun Mihalović 1917–1919 (nar. 1868, zem. 1949)

Chorvatsko součástí Království Srbů, Chorvatů a Slovinců (1921–1941) editovat

Chorvatsko součástí Království Srbů, Chorvatů a Slovinců (1918–1929)
Po krátkém období nezávislosti se země stala částí Království Srbů, Chorvatů a Slovinců
Ivan Paleček 20. leden 1919 – 24. listopad 1919  
Tomislav Tomljenović 24. listopad 1919 – 22. únor 1920  
Matko Laginja 22. únor 1920 – 11. prosinec 1920 (nar. 1852, zem. 1930)
Teodor Bošnjak 1920–1921
Tomislav Tomljenović 2. březen 1921 – 3. červenec 1921  
Chorvatsko v jugoslávském království (1929–1939)
V roce 1929 bylo království přejmenováno a Chorvatsko rozděleno na několik provincií – banovina.
Bánové: Sava banovina
Bánové: Littoralská banovina
Jméno Vláda
Josip Silović 1929–19..
Ivo N. Perović 19..–1935
Marko Kostrenčić 1935–1936
Viktor Ružić 1936–1939
Jméno Vláda
Ivo Tartaglia 1929–1932
Josip Jablanović 1932–1935
Mirko Buić 1935–1939
Chorvatská banovina v jugoslávském království (1939–1941)

V rámci královské Jugoslávie získalo roku 1939 Chorvatsko jistou autonomii vytvořením Chorvatské bánoviny. Vztahy mezi Srby a Chorvaty se začaly zhoršovat již v druhé polovině 30. let a autonomie Chorvatska měla být snahou jak situaci uklidnit. Chorvatská banovina skládající se z banoviny Sava Littoral a dalších menších částí

Ivan Šubašić 1939–1941 (nar. 1892, zem. 1955)  

Nezávislý stát Chorvatsko (1941–1945) editovat

Po faktické likvidaci Jugoslávie nacistickým Německem okupací na jaře 1941 vyhlásili chorvatští ustašovci Nezávislý stát Chorvatsko, obsahující větší část chorvatských zemí a rovněž celou Bosnu a Hercegovinu. Hlavní postavou nového státu byl Ante Pavelić, který přijal titul vůdce. Chorvatsko bylo prohlášeno monarchií, jako hlava státu byl oficiálně režimem vybrán jako Tomislav II., 4. vévoda z Aosty princ Aimone Savojsko-Aosta, který pocházel z savojské dynastie. Ten však ale nedisponoval žádnou reálnou mocí a nikdy do Chorvatska nepřijel. V roce 1943 se titulu chorvatského krále vzdal.

Savojská dynastie
Portrét Jméno Narození–úmrtí Období vlády Rodiče Poznámky
Tomislav II. 19001948 19411943 Emanuel Filibert z Aosty
Helena Orleánská

Chorvatsko součástí socialistické Jugoslávie editovat

V letech 1945–1991 bylo Chorvatsko součástí republiky Jugoslávie, pro představitele Lidové republiky Chorvatsko (1945–1953) a Socialistické republiky Chorvatsko (1963–1991) přejděte na tento seznam: Seznam představitelů Chorvatska

Nezávislé Chorvatsko editovat

Od roku 1991 je země samostatná. Pro seznam chorvatských prezidentů přejděte na tento seznam: Seznam představitelů Chorvatska

Odkazy editovat

Literatura editovat

  • ŠESTÁK, Miroslav, a kol. Dějiny jihoslovanských zemí. 2. vyd. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2009. 758 s. ISBN 978-80-7106-375-9. 

Související články editovat

Externí odkazy editovat