Země Koruny svatoštěpánské

Země Koruny svatoštěpánské (maďarsky A Magyar Szent Korona Országai nebo Szent István Koronájának Országai, chorvatsky Zemlje krune Svetog Stjepana, německy Länder der heiligen ungarischen Stephanskrone) byl název skupiny zemí, spojených personální unií s Uherským královstvím. Roku 1918 měly rozlohu 324 851 km² [1]. Používal se též název „Zalitavsko“, který byl neoficiální.

Země Koruny svatoštěpánské
A Magyar Szent Korona Országai
Zemlje krune svetog Stjepana
 
Земље круне Светог Стефана 
Krajiny Svätoštefanskej koruny
Țările Coroanei Sfântului Ștefan
1867[p. 1]1918
Vlajka státu
vlajka
Státní znak
znak
Hymna: Himnusz
Motto: Regnum Mariae Patrona Hungariae
geografie
Mapa
Uherské království a Chorvatsko-Slavonské království (zeleně)
rozloha:
325 411 km² (rok 1890)
328 660 km² (rok 1918)
obyvatelstvo
počet obyvatel:
17 349 398 (rok 1890)
19 254 559 (rok 1900)
20 886 487 (rok 1910)
15 642 102 (rok 1918)
národnostní složení:
státní útvar
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko (18671918)
vznik:
zánik:
státní útvary a území
předcházející:
Královské Uhersko Královské Uhersko
Rakouské císařství Rakouské císařství
Sedmihradské velkoknížectví Sedmihradské velkoknížectví
následující:
První Maďarská republika První Maďarská republika
Stát Slovinců, Chorvatů a Srbů Stát Slovinců, Chorvatů a Srbů
Rumunské království Rumunské království
Druhá Polská republika Druhá Polská republika
První Československá republika První Československá republika
Italské regentství Carnaro Italské regentství Carnaro

NázevEditovat

Název Země Koruny svatoštěpánské se používal zejména v 18. a 19. století, a to k rozlišení[zdroj?!] zalitavské části Rakousko-Uherska. Země Koruny svatoštěpánské byly:

KrálovstvíEditovat

OstatníEditovat

29. října 1918 chorvatský parlament vyhlásil konec unie s ostatními zeměmi Koruny svatoštěpánské a připojení Království Chorvatsko-slavonského ke Státu Slovinců, Chorvatů a Srbů a Země Koruny svatoštěpánské zanikly.

PoznámkyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Ottův slovník naučný - díl XXVI.. Praha: Vydavatel a nakladatel J. Otto v Praze, 1907. Kapitola Uhry, s. 118. (čeština) 

LiteraturaEditovat

  • KONTLER, László. Dějiny Maďarska. 2. vyd. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2008. 613 s. ISBN 978-80-7106-616-3. (česky) 

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat