Burgundské hrabství

Burgundské hrabství (francouzsky Comté de Bourgogne) neboli také Svobodné hrabství burgundské (francouzsky Franche Comté de Bourgogne, německy Freigrafschaft Burgund), v raném období bylo nazýváno také jako Burgundské falckrabství, byl stát Svaté říše římské, později území Francie.

(Svobodné) hrabství burgundské
(Franche) Comté de Bourgogne (fr)
Freigrafschaft Burgund (de)
 Arelatské království 9821678 Francouzské království 
Svobodné říšské město Besançon 
Vlajka státu
vlajka
Státní znak
znak
Geografie
Mapa
Burgundské hrabství (modře) a Burgundské vévodství (růžově) ve 14. století
Obyvatelstvo
Státní útvar
Státní útvary a území
Předcházející
Arelatské království Arelatské království
Následující
Francouzské království Francouzské království
Svobodné říšské město Besançon Svobodné říšské město Besançon

Pozici hraběte drželo postupem času několik významných rodů. V druhé polovině 15. století se ho ujali Habsburkové, kteří následně vedli spor s Kapetovci o titul vévody burgundského. Titulovali se burgundskými vévody na místo (jen) hrabaty, přestože vévodský titul byl tradičně spjat se sousedním státním útvarem západně od hrabství.

Geografie

editovat

Někdejší svobodné středověké hrabství, existující v letech 8671678, se nacházelo na území bývalého francouzského regionu Franche-Comté, s nímž mělo v podstatě téměř shodné hranice. Centrem hrabství bylo město Dole. Stejnojmenné vévodství se nacházelo západněji, na území dnešního Burgundska, které bylo jednou z francouzských provincií.

Seznam burgundských hrabat

editovat
  • 867–870: Odo, hrabě z Mâconu, Dijonu & Autunu
  • 870–895: Rodfried, arcihrabě Horního Burgundska
  • 921–952: Hugo Černý, (vévoda) arcihrabě Horního Burgundska
  • 952–956: Giselbert
  • 956–971: Lenthold I.
  • 971–975: Alberik II.
  • 975–979: Lenthold II.
  • 979–995: Alberik III.
  • 1279–1303: Ota IV., titulární
    • 1289–1291: Rudolf, také císař Svaté říše římské jako Rudolf I.
  • 1303–1315: Robert, titulární
  • 1315–1330: Johana II., také hraběnka z Artois (1329–1330)
  • 1315–1322: Filip II., manžel Johany II. a francouzský král jako Filip V.
  • 1330–1347: Johana III., dcera Johany II.
  • 1330–1347: Odo I., manžel Johany III. a také burgundský vévoda a hrabě z Artois (1330–1347)
  • 1347–1361: Filip III., také hrabě z Artois (1347) a burgundský vévoda (1349–1361)
  • 1361–1382: Markéta I., sestra Johany III. a také hraběnka z Artois
  • 1382–1383: Ludvík II. syn Markéty I. a také flanderský hrabě
  • 1383–1405: Markéta III., dcera Ludvíka II. a také hraběnka flanderská, artoiská, neverská, rethelská a od roku 1404 vévodkyně brabantská a limburská
  • 1477–1482: Maxmilián I., s Marií I.
  • 1482–1506: Filip VI., také král kastilský jako Filip I.
  • 1506–1558: Karel II., také císař Svaté říše římské jako Karel V.
  • 1558–1598: Filip VII., také španělský král jako Filip II.
  • 1598–1633: Isabela III., dcera Filipa VI.
  • 1633–1665: Filip VIII., také španělský král jako Filip IV.
  • 1665–1678: Karel III., také španělský král jako Karel II.

Symbolika

editovat

Literatura

editovat
  • DRŠKA, Václav. Dějiny Burgundska : Nomen Burgundiae ve středověku. České Budějovice: Veduta, 2011. 464 s. ISBN 978-80-86829-65-4. 

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat