Druhé Burgundské království

; vlajka	; znak
Geografie	; Burgundské království kolem roku 1000
	; Burgundské království kolem roku 1000
Hlavní město	Arles
Rozloha	133 400 km² (v roce 1000)
	Obyvatelstvo
Jazyky	latina, franko-provensálština, okcitánština
Náboženství	římskokatolické
	Státní útvar
Státní zřízení	feudální dědičná monarchie
Mateřská; země	nezávislé království (933–1006); Svatá říše římská (od roku 1006 království Svaté říše římské)
	Státní útvary a území
	Dolní Burgundsko
	Horní Burgundsko
	Burgundské hrabství
	Venaissinské hrabství
	Savojské hrabství
	Oranžské knížectví
	Burgundské lankrabství
	Dauphiné
	Sionské knížecí biskupství
	Zähringenské vévodství
	Ženevské hrabství
	Provensálské hrabství
	Basilejské knížecí biskupství
	Provensálský markýzát
	Hrabství Forez
	Vivarais
	Lyonnais

Druhé Burgundské království (francouzsky Second royaume de Bourgogne), ve 12. až 14. století nazývané jako Arelatské království (latinsky Regnum Arelatense, v moderní francouzštině Royaume d'Arles), zkráceně Arelat (podle hlavního města Arles), jsou historické názvy pro vrcholně středověké Burgundské království (latinsky Regnum Burgundiae) . Arelatské království se rozkládalo na jihu dnešní Francie v letech 933 až 1378. Někdy také bývá označováno jako „Burgundsko-provensálské království“, „království Arles a Vienne“ nebo „Království obojích Burgund“ (Royaume des Deux-Bourgognes), protože sjednotilo dosud rozdělené obě části Burgundska.

Roku 1032 bylo Arelatské království včleněno do Svaté říše římské (tehdy zvané ještě Říše římská) a spolu s Německým královstvím a Italským královstvím tvořilo tzv. „tria regna“, tj. tři království tvořící Říši římskou.

V současnosti je území bývalého Burgundského (arelatského) království rozděleno mezi francouzské regiony Provence-Alpes-Côte d'Azur a Auvergne-Rhône-Alpes.

Historie

Království (žluté) a Burgundské vévodství (hnědá), 1033–1378

V roce 843 byla Franská říše verdunskou smlouvou rozdělena mezi Karlovce na říši západofranskou (dnešní Francii), východofranskou (dnešní Německo) a na císařský úděl (Itálie, Burgundsko, Lotrinsko). Tím se také rozpadlo Burgundské království na Horní a Dolní Burgundské království. Po smrti Lothara I. získal (dolno)Burgundské království a Provence jeho syn Karel z Provence. Jím držené Bugundské království ale bylo po jeho smrti definitivně rozděleno a přičleněno ke královstvím jeho bratrů Ludvíka II. (dolnoburgundské) a Lothara II. (hornobugundské).

Znak přisouzený pozdějšími heraldiky

Od roku 879 bylo hlavním městem Království (dolno)burgundského město Arles, podle kterého bývá toto království nazýváno Arelatským.

Horní a Dolní Burgundsko byly sjednoceny v roce 933 Hugem I. jako Arelatské království. Toto království zůstalo nezávislé do roku 1006, tehdy Rudolf III. z donucení přislíbil nástupnictví německému králi Jindřichu II. O několik let později roku 1032 rod vymřel a Arelat získal římský císař Konrád II. A tak se v roce 1033 Arelatské království stalo součástí Svaté říše římské. Od té doby tvořila říši tria regna (tři království): Německo, Itálie a Arelat (resp. Burgundsko). Panovník, který byl řádně zvolen německým králem, měl nárok být korunován (železnou korunou Langobardů) italským králem a také arelatským (burgundským) králem.

Posledním arelatským králem byl Karel IV., který roku 1378 daroval Arelatské království francouzskému korunnímu princi Karlovi (budoucímu králi Karlu VI.). Tím bylo Arelatské království připojeno k francouzskému a zaniklo.

Související články

Externí odkazy

Galerie druhé Burgundské království na Wikimedia Commons

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.