Markéta III. Flanderská

Markéta z Dampierre
	Flanderská, artoiská, neverská a rethelská hraběnka
	Markéta z Dampierre
Doba vlády	1384 – 1405
Sňatek	1357 – 1361; 1369 – 1404
Manžel	Filip I. Burgundský; Filip II. Burgundský
Narození	13. dubna 1350 ; Mâle
Úmrtí	16. března 1405 ; Arras
Pohřbena	kostel sv. Petra v Lille
Předchůdce	Ludvík II. Flanderský
Rod	Dampierrové
Otec	Ludvík II. Flanderský
Matka	Markéta Brabantská
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Markéta III. Flanderská (13. dubna 1350, Mâle – 16. března 1405, Arras) byla jedinou dcerou flanderského hraběte Ludvíka II. a po jeho smrti přešla veškerá hrabství na ni a jejího druhého manžela Filipa II. Burgundského. Náležela k rodu Dampierrů.

ŽivotEditovat

Markéta přišla na svět jako poslední dítě flanderského hraběcího páru a již od kolébky byla předmětem sňatkové politiky. Po boku obou manželů se stala burgundskou vévodkyní. Až nakonec řízením osudu, po smrti staršího bratra v roce 1374 i otce, přešla vláda ve Flanderském, Artoiském, Burgundském, Neverském a Rethelském hrabství na ni. Po její smrti se vlády ujal nejstarší syn Jan a díky smlouvám z května a září roku 1404 mohl mladší syn Antonín usednout na brabantský a limburský vévodský stolec.

Původ a dětstvíEditovat

Narodila se z manželství flanderského hraběte Ludvíka II. (1304 - 1384) s Markétou Brabantskou. Otec byl jediným synem hraběte Ludvíka I. a artoiské a burgundské hraběnky Markéty. Matka se narodila jako dcera brabantského a limburského vévody Jana III.. Sňatek věkově nesourodého páru se konal v létě roku 1347. Ačkoliv měl Ludvík II. mnoho mimomanželských dětí, z manželství s Markétou Brabantskou se narodily děti pouze tři a oba synové otce nepřežili.^[1] Po tchánově smrti v roce 1355 se Ludvík II. začal nazývat brabantským a limburským vévodou, i když na titul neměl nárok, protože právoplatnou vévodkyní byla jeho švagrová Johana III. Krátce před smrtí se stal hrabětem burgundským a z Artois.^[zdroj?]

Dne 14. května 1357 se stala manželkou burgundského vévody Filipa I. (1346 - 1361). Sňatek mezi sedmiletou Markétou a jedenáctiletým vévodou proběhl per procuration. Svatba se pak konala o čtyři roky později, dne 1. července 1361. Manželství ukončila smrt mladého vévody 21. listopadu 1361 a Markéta se v jedenácti letech stala vdovou.^[1]

Její druhá svatba se konala 19. června 1369 v Gentu, kde uzavřela manželství opět s burgundským vévodou.^[1] Druhý manžel Filip II. (1342 - 1404) byl synem francouzského krále Karla V. z Kapetovské dynastie. O dva roky později, 28. května 1371, pak přivedla na svět svého prvního potomka z celkem devíti dětí.

VládaEditovat

V lednu roku 1383/84 zemřel Markétin otec a ona se stala hraběnkou flanderskou, artoiskou, neverskou, rethelskou a burgundskou (Po smrti Markétina prvního manžela Filipa I. přešlo burgundské a artoiské hrabství zpět na Kapetovce a to na sestru jeho babičky Johany III., Markétu. Vzhledem k tomu, že byla Markétinou babičku, byla Markéta přímou dědičkou, nikoliv pouze manželkou dědice.)^[zdroj?] V květnu a září 1404 uzavřela Markéta smlouvu o nástupnictví v Brabantském a Limburském vévodství se svou bezdětnou tetou, vévodkyní Johanou. Na základě této smlouvy se Markéta a její mladší syn Antonín stali Johaninými nástupci.^[zdroj?]

PotomciEditovat

První manželství s burgundským vévodou Filipem I. (1346 - 1361) bylo bezdětné. Z druhého téměř pětatřicet let trvajícího manželství s burgundským vévodou Filipem II. (1342 - 1404) se narodilo devět dětí: