Filip Vilém Falcký

Filip Vilém Falcký (24. listopadu 1615, Neuburg an der Donau2. září 1690, Vídeň) byl falckrabě rýnský a neuburský, vévoda z BerguJülichu a v letech 16851690 falcký kurfiřt.

Filip Vilém Falcký
Portrét
Portrét Filipa Viléma Falckého
Falckrabě, vévoda jülišský a bergský
Období16531690
Kurfiřt falcký
Období16852. září 1690
PředchůdceKarel II. Falcký
NástupceJan Vilém Falcký

Narození24. listopadu 1615
Neuburg an der Donau
Úmrtí2. září 1690
Vídeň
PohřbenKostel svatého Ondřeje v Düsseldorfu
ManželkyI. Anna Kateřina Konstance Vasa
II. Alžběta Amálie Hesensko-Darmstadtská
PotomciEleonora Magdalena
Jan Vilém
Wolfgang Jiří
Ludvík Antonín
Karel Filip
Alexandr Zikmund
František Ludvík
Marie Žofie
Marie Anna
Filip Vilém
Dorotea Žofie
Hedvika Alžběta
Leopoldina Eleonora
RodWittelsbachové
OtecWolfgang Vilém Neuburský
MatkaMagdalena Bavorská
Některá data mohou pocházet z datové položky.

BiografieEditovat

Původ, mládíEditovat

Narodil se jako syn falckraběte Wolfganga Viléma Neuburského a jeho manželky, bavorské princezny Magdaleny.

Chlapci se dostalo pečlivé katolické výchovy, jeho vzdělání měli na starosti učitelé z řad jezuitů. Dětství strávil v Neuburg an der Donau nebo v Düsseldorfu.

Manželství, potomciEditovat

8. června roku 1642 se ve Varšavě oženil s Annou Kateřinou Konstancí, nejmladším dítětem i dcerou ze sedmi potomků polského krále Zikmunda III. Wasy a jeho druhé manželky Konstance Habsburské. Anna s sebou přinesla věno 243 333 tolarů, klenoty v hodnotě 300 000 tolarů, cennosti ze zlata a stříbra, tkaniny a perské koberce. Její majetek zahrnoval i usedlosti v Itálii ve Fogii, Kalábrii a Abruzzu (dědictví po Annině prabábě Boně Sforze).

Jejich jediný potomek (chlapec) se narodil a zemřel 9. června 1645. Další děti již z manželství nevzešly. Anna sama pak zemřela 8. října 1651.

Podruhé se Filip Vilém oženil 3. září 1653; jeho vyvolenou se stala Alžběta Amálie Hesensko-Darmstadtská, dcera hesenského lankraběte Jiřího II. a jeho manželky Žofie Eleonory, saské princezny. Alžběta porodila 17 dětí (těhotná byla dokonce 23krát), z nichž 14 se dožilo dospělého věku a sehrálo důležitou roli v historii Evropy.

  • Eleonora Magdalena (6. ledna 1655 – 19. ledna 1720), ⚭ 1786 Leopold I. (9. června 1640 – 5. května 1705), císař Svaté říše římské, král český a uherský od roku 1657 až do své smrti
  • Marie Adéla (*/† 1656)
  • Žofie Alžběta (25. května 1657 – 7. února 1658)
  • Jan Vilém (19. dubna 1658 – 8. června 1716), vévoda jülišský a bergský a od roku 1690 také falcký kurfiřt,
    ⚭ 1678 Marie Anna Habsburská (20. prosince 1654 – 14. dubna 1689)
    ⚭ 1691 Anna Marie Luisa Medicejská (5. června 1667 – 18. února 1743)
  • Marie Anna (28. října 1667 – 16. července 1740), ⚭ 1690 Karel II. (6. listopadu 1661 – 1. listopadu 1700), král španělský, neapolský a sicilský král od roku 1665 až do své smrti

Falcký kurfiřtEditovat

Roku 1685 roku zemřel bez potomků falcký kurfiřt Karel II. a v jeho osob vymírá i protestantská linie Pfalz-Simmern. Titul kurfiřta i zemi převzal Filip Vilém jako představitel katolické linie Pfalz-Neuburg (potomci německého krále Ruprechta III. Falckého). Vládcem země se tedy stal panovník jiného vyznání, než většina jejích obyvatel. Filip Vilém se zavázal Karlovi být vládcem tolerantním, avšak u obyvatel vyznávajících kalvinismus jeho nástup vzbudil silné negativní emoce. Díky tolerantní náboženské politice se kurfiřtovi, který usiloval o rovnoprávné postavení všech konfesí, dařilo předcházet rozmíškám kvůli vyznání.

Devítiletá válkaEditovat

Vyvstal však jiný závažný problém, a sice dědické nároky, které vznesl francouzský král Ludvík XIV. jménem své švagrové (manželky jeho mladšího bratra Filip I. Orleánského) Alžběty Šarloty, sestry Karla II. Jednání skončila bez úspěchu a v září roku 1688 vtáhla francouzská vojska do Rýnské Falce, zahájivše systematicky dobývání pomocí taktiky spálené země. V důsledku toho vypukl devastující válečný konflikt, Devítiletá válka (1688–1697), kdy se proti Francii Ludvíka XIV. postavila koalice evropských států (Augšpurská liga) s cílem zamezit další francouzské územní expanzi. Titul falckého kurfiřta nakonec zůstal v rukou katolické linie Wittelsbachů, kam přešel po smrti Karla II. Falckého, ovšem za cenu zničení do té doby kvetoucí země.

SmrtEditovat

Konce a vyřešení tohoto konfliktu se však již Filip Vilém nedočkal. Počátkem roku 1690 se vypravil do Vídně na korunovaci svého vnuka Josefa I. německým králem (3. ledna 1690). Zemřel ve Vídni 2. září 1690 a byl pochován v rodném Neuburgu.

Vývod z předkůEditovat

 
 
 
 
 
Ludvík II. Falcko-Zweibrückenský
 
 
Wolfgang Falcko-Zweibrückenský
 
 
 
 
 
 
Alžběta Hesenská
 
 
Filip Ludvík Falcko-Neuburský
 
 
 
 
 
 
Filip I. Hesenský
 
 
Anna Hesenská
 
 
 
 
 
 
Kristýna Saská
 
 
Wolfgang Vilém Neuburský
 
 
 
 
 
 
Jan III. Klevský
 
 
Vilém z Jülich-Cleves-Bergu
 
 
 
 
 
 
Marie z Jülich-Bergu
 
 
Anna Klevská
 
 
 
 
 
 
Ferdinand I. Habsburský
 
 
Marie Habsburská
 
 
 
 
 
 
Anna Jagellonská
 
Filip Vilém Falcký
 
 
 
 
 
Vilém IV. Bavorský
 
 
Albrecht V. Bavorský
 
 
 
 
 
 
Jakoba Marie Bádenská
 
 
Vilém V. Bavorský
 
 
 
 
 
 
Ferdinand I. Habsburský
 
 
Anna Habsburská
 
 
 
 
 
 
Anna Jagellonská
 
 
Magdaléna Bavorská
 
 
 
 
 
 
Antonín Lotrinský
 
 
František I. Lotrinský
 
 
 
 
 
 
Renata Bourbonská
 
 
Renata Lotrinská
 
 
 
 
 
 
Kristián II. Dánský
 
 
Kristina Dánská
 
 
 
 
 
 
Isabela Habsburská
 

Externí odkazyEditovat

Předchůdce:
Karel II.
  Falcký kurfiřt
16851690
  Nástupce:
Jan Vilém