Otevřít hlavní menu

Eleonora Magdalena Falcko-Neuburská

česká královna

Eleonora Magdalena Falcko-Neuburská (6. ledna 1655, Düsseldorf19. ledna 1720, Vídeň) byla rodem falcká princezna a sňatkem římská císařovna.

Eleonora Falcko-Neuburská
Římskoněmecká císařovna, česká, uherská a chorvatská královna a rakouská vévodkyně
Eleonořin portrét od neznámého autora.
Eleonořin portrét od neznámého autora.
Manžel Leopold I.
Korunovace 1681 uherskou královnou a roku 1690 císařovnou.
Narození 6. ledna 1655
Düsseldorf
Úmrtí 19. ledna 1720
(ve věku 65 let)
Vídeň
Pohřbena Císařská hrobka ve Vídni
Předchůdce Klaudie Felicitas Tyrolská
Následník Amálie Vilemína Brunšvická
Potomci Josef I.
Kristýna
Marie Alžběta
Leopold Josef
Marie Anna Josefa
Marie Terezie
Karel VI.
Marie Josefa
Marie Magdalena
Marie Markéta
Dynastie Wittelsbachové
Otec Filip Vilém Falcký
Matka Alžběta Amálie Hesensko-Darmstadtská
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obsah

BiografieEditovat

Původ, mládíEditovat

Eleonora Magdalena se narodila jako nejstarší ze sedmnácti dětí pozdějšího falckého kurfiřta Filipa Viléma z falcko-neuburské větve rodu Wittelsbachů a jeho druhé manželky, hessensko-damstadtské princezny Alžběty Amálie. Všechny čtyři její sestry, jež se dožily dospělosti, usedly na některý z evropských panovnických trůnů: Marie Žofie se stala portugalskou královnou, Marie Anna královnou španělskou, Dorotea Žofie parmskou vévodkyní a Hedvika Žofie měla za manžela syna polského krále. Sama Eleonora si však jako mladá velmi přála vstoupit do kláštera. Byla na svou dobu velmi vzdělaná: naučila se italsky, latinsky a francouzsky, učila se hře na hudební nástroje, hudební kompozici, skládala hudbu a psala básně.

Manželství, potomciEditovat

 
Svatba Leopolda I. a Eleonory

Přes toto své přání podlehla usilovnému naléhání rodičů a v prosinci roku 1676 se provdala za Leopolda I., císaře římského, krále uherského a českého. Svatba se konala v dómu v Pasově. Leopold byl o 15 let starší než ona a Eleonora byla jeho již třetí manželkou. Sňatek s ní mu měl přinést vytouženého dědice (předchozí manželky mu sice kromě dcer daly i syny, ti však záhy zemřeli), což se také stalo. Po roce a půl se manželům narodil syn Josef I. a posléze Karel VI.; dále měli ještě jednoho syna a sedm dcer, z nichž však otce přežil jen syn a dvě dcery.

PotomciEditovat

1699 Amálie Vilemína (1673–1742), dcera brunšvického vévodského páru Jana Fridricha a Benedikty Falcké
1708 portugalský král Jan V. (1689–1750), syn krále Petra II. a jeho druhé manželky Marie Žofie Falcko-Neuburské
1708 Alžběta Kristýna Brunšvicko-Wolfenbüttelská (1691–1750), dcera brunšvického vévodského páru Ludvíka Rudolfa a Kristýny Luisy Öttingenské.
  • 8. Marie Josefa (6. 3. 1687 Vídeň – 14. 4. 1703 Vídeň), arcivévodkyně
  • 9. Marie Magdalena Habsburská (26. 3. 1689 Vídeň – 1. 5. 1743 Vídeň), arcivévodkyně
  • 10. Marie Markéta (1690–1691), arcivévodkyně

CísařovnaEditovat

Leopoldovi přinesl tento sňatek také spojence ve válkách proti Francii a Osmanské říši – Eleonořiny sestry se provdaly do Portugalska, Španělska, Polska a Parmy.

Eleonora se velice vlivně zapojila do zahraniční politiky země, svému manželovi radila a hájila zájmy své původní rodiny. Roku 1689 byla korunována uherskou královnou a roku 1690 císařovnou.

Eleonora pocházela z méně bohaté rodiny a i na vídeňském císařském dvoře si zachovala skromný životní styl (odmítnutí korunovace českou královnou). Pečovala o chudé a nemocné a denně se účastnila pobožností. Svého manžela doprovázela na nebezpečných cestách, jako například při útěcích z Vídně roku 1680 před morem do Prahy (jediná návštěva města) a roku 1683 před Turky.

Roku 1688 obnovila dámský Řád hvězdového kříže, který založila císařovna Eleonora Magdalena Gonzagová.

VdovaEditovat

I když Leopold I. zemřel, Eleonora stále zůstávala důležitou osobností na vídeňském dvoře a podporovala své syny, Josefa I. i Karla VI. Po smrti Josefa I. dokonce spravovala celou říši až do návratu Karla VI. Na začátku soupeřila o moc s manželkou Karla VI. Alžbětou Kristýnou a manželkou zemřelého Josefa I. Amálií Vilemínou.

Eleonora se dožila šedesáti pěti let a zemřela ve Vídni roku 1720. Byla prodlužovatelkou rodu Habsburků o jednu generaci.

Vývod z předkůEditovat

OdkazyEditovat

LiteraturaEditovat

Externí odkazyEditovat

Císařovna Svaté říše římské
Předchůdce:
Klaudie Felicitas Tyrolská
16761705
Eleonora Magdalena Falcko-Neuburská
Nástupce:
Amálie Vilemína Brunšvicko-Lüneburská
Římskoněmecká královna
Předchůdce:
Klaudie Felicitas Tyrolská
16761705
Eleonora Magdalena Falcko-Neuburská
Nástupce:
Amálie Vilemína Brunšvicko-Lüneburská
Česká královna
Předchůdce:
Klaudie Felicitas Tyrolská
16761705
Eleonora Magdalena Falcko-Neuburská
Nástupce:
Amálie Vilemína Brunšvicko-Lüneburská
Uherská královna
Předchůdce:
Klaudie Felicitas Tyrolská
16761705
Eleonora Magdalena Falcko-Neuburská
Nástupce:
Amálie Vilemína Brunšvicko-Lüneburská
Chorvatská a slavonská královna
Předchůdce:
Klaudie Felicitas Tyrolská
16761705
Eleonora Magdalena Falcko-Neuburská
Nástupce:
Amálie Vilemína Brunšvicko-Lüneburská