Seznam polských panovníků

Tento seznam polských panovníků zahrnuje hlavy polského státu od prvního historicky doloženého polského knížete z rodu Piastovců do roku 1917, kdy bylo Polsko součástí Ruského impéria.

Znak Polského království za panování dynastie Jagellonců, kolem roku 1500
Velký znak Polsko-litevské unie (1569–1795)

Piastové - polští vévodové a králové (do 1138)Editovat

Seznam polských knížat (žlutě) a králů (zeleně); pod krále jsou zařazeni i ti panovníci, kteří měli tento titul pouze pro část své vlády. Prvním vládcem Polska, který byl potvrzen moderními prameny, byl Mieszko I. Z polských vládců dynastie Piastů, vládnoucích mezi lety 960 a 1138, byli korunováni tři: v roce 1025 Bolesław I. Statečný, ve stejném roce Mieszko II Lambert a v roce 1076 Bolesław II. Szczodry.

Podle zprávy Kosmy z Prahy v roce 1085 císař Jindřich IV. Udělil Vratislavovi II., Tehdejšímu českému vládci, titul polského krále; většina vědců však tyto informace odmítá.

Jméno Doba vlády Rodiče Datum narození datum úmrtí Poznámky
Měšek I. ~960–992 Siemomysł * asi 935 † 25. květen 992 První historicky doložený polský kníže.
Boleslav I. Chrabrý 992–1025 Měšek I. Polský
Doubravka Přemyslovna 		* 967 † 17. červen 1025 V roce 1025 první polský král.
Měšek II. Lambert 1025–1031 Boleslav I. Chrabrý
Emnilda 		* asi 990 †10. květen 1034 Králem do roku 1031, poté jen kníže.
Bezprym 1031–1032 Boleslav I. Chrabrý * cca 986/987 † 1032
Měšek II. Lambert 1032–1034 Boleslav I. Chrabrý
Emnilda 		* asi 990 † 10. květen 1034
Kazimír I. Obnovitel 1039–1058 Měšek II. Lambert
Richenza Lotrinská 		* 25. červenec 1016 † 28. listopad 1058
Boleslav II. Smělý 1058–1079 Kazimír I. Obnovitel
Dobroněga Kyjevská 		* asi 1042 † 2. nebo 3. dubna 1081/1082 Od roku 1076 král.
Vladislav I. Herman 1079–1102 Kazimír I. Obnovitel
Dobroněga Kyjevská 		* cca 1042 † 4. červen 1062
Boleslav III. Křivoústý 1102–1138 Vladislav I. Herman
Judita Přemyslovna 		* 20. srpna 1086 † 28. října 1138

Období regionálního členěníEditovat

Nástupnický akt Boleslava III. Wrymouthe zahájil v Polsku období regionálního rozpadu. Nejdůležitější z knížat měl být vládce seniorského okresu (uvnitř jeho hranic bylo hlavní město státu - Krakow), který byl také - podle principu seniority - nejstarší z rodu. Tato zásada byla zpochybněna již v roce 1146 vyloučením vyhnanství Władysława II. A rozpadla se v důsledku rozhodnutí łęczyckého kongresu v roce 1180, ačkoli ve 13. století se někteří uchazeči krakovského okresu dovolávali práva z důvodu nejstarší v rodině. Princip svrchovanosti kraba z Krakova nad celým státem (princip knížectví) platil až do smrti knížete Leszeka Bílého v Gąsawě v roce 1227. Od tohoto okamžiku postupně postupovala fragmentace polských zemí, což souviselo s posilováním separatismu okresních knížectví.

Piastové - vynikající knížataEditovat

Jméno Doba vlády Rodiče Datum narození datum úmrtí Poznámky
Vladislav II. Vyhnanec 1138–1146 Boleslav III. Křivoústý
Zbyslava Kyjevská 		* 1105 † 30. květen 1159
Boleslav IV. Kadeřavý 1146–1173 Boleslav III. Křivoústý
Salomena z Bergu 		* ok. r. 1125 † 5. ledna 1173
Měšek III. Starý 1173–1177 Boleslav III. Křivoústý
Salomena z Bergu 		* 1126/1127 † 13. března 1202
Kazimír II. Spravedlivý 1177–1191 Boleslav III. Křivoústý
Salomena z Bergu 		* 1138 † 5. květen 1194
Měšek III. Starý 1191 Boleslav III. Křivoústý
Salomena z Bergu 		* 1126/1127 † 13. března 1202
Kazimír II. Spravedlivý 1191–1194 Boleslav III. Křivoústý
Salomena z Bergu 		* 1138 † 5. květen 1194
Lešek I. Bílý 1194–1198 Kazimír II. Spravedlivý, Helena Znojemská * asi 1186 † 24. listopadu 1227
Měšek III. Starý 1198–1199 Boleslav III. Křivoústý
Salomena z Bergu 		* 1126/1127 † 13. března 1202
Lešek I. Bílý 1199 Kazimír II. Spravedlivý, Helena Znojemská * asi 1186 † 5. květen 1194
Měšek III. Starý 1199–1202 Boleslav III. Křivoústý
Salomena z Bergu 		* 1126/1127 † 13. března 1202
Vladislav III. Tenkonohý 1202–1206 Měšek III. Starý
Eudoxia Kyjevská 		* 1161/1167 † 3. listopadu 1231
Lešek I. Bílý 1206–1210 Kazimír II. Spravedlivý, Helena Znojemská * asi 1186 † 5. květen 1194
Měšek I. Křivonohý 1210–1211 Vladislav II. Vyhnanec
Anežka Babenberská (1157) 		* (1131–1146) † 16. květen 1211
Lešek I. Bílý 1211–1227 Kazimír II. Spravedlivý, Helena Znojemská * asi 1186 † 5. květen 1227

Piastovci - krakovští vévodovéEditovat

Jméno Doba vlády Rodiče Datum narození datum úmrtí Poznámky
Vladislav III. Tenkonohý 1227–1229 Měšek III. Starý
Eudoxia Kyjevská 		* 1161/1167 † 3. listopadu 1231 Druhé období vlády.
Konrád I. Mazovský 1229–1231 Kazimír II. Spravedlivý, Helena Znojemská * 1187/1188 † 31. srpen 1247
Jindřich I. Bradatý 1232–1238 Boleslav I. Vysoký
Kristina 		* 1165/1170 † 19. březen 1238
Jindřich II. Pobožný 1238–1241 Jindřich I. Bradatý
Hedvika Slezská 		* 1196/1207 † 9. dubna 1241
Konrád I. Mazovský 1241–1243 Kazimír II. Spravedlivý * 1187/1188 † 31. srpen 1247 Druhé období vlády.
Boleslav V. Stydlivý 1243–1279 Lešek I. Bílý * 21. června 1226 † 7. prosince 1279
Lešek II. Černý 1279–1288 Kazimír I. Kujavský
Konstancie Vratislavská 		* kolem 1241 † 30. září 1288
Jindřich IV. Probus 1288–1290 Jindřich III. Bílý
Judita Mazovská 		*1257/1258 † 23. června 1290
Přemysl II. Velkopolský 1290–1291 Přemysl I. Velkopolský
Alžběta Vratislavská 		*14. října 1257 † 8. února 1296

Piastovci - král Polska (de facto Velkopolska a Gdaňska Pomořanska)Editovat

Przemysł II, navzdory ztrátě moci v Malopolsku, stále vládl Velkopolské a Gdaňské Pomořansku. V roce 1295 byl korunován za polského krále.

Jméno Doba vlády Rodiče Datum narození datum úmrtí Poznámky
Přemysl II. Velkopolský 1295 - 1296 Přemysl I. Velkopolský
Alžběta Vratislavská 		*14. října 1257 † 8. února 1296 Král

Przemyślidzi - krakovští vévodovéEditovat

V roce 1291 se krakovské vévodství dostalo do rukou českého krále Václava II. V roce 1292 se ujalo vévodství Sandomierz a v roce 1299 také Velkopolska a Gdaňska Pomořanska. V roce 1300 byl korunován polským králem arcibiskupem z Gniezna Jakubem Świnkou.

Wacław II zemřel 21. června 1305 a jeho syn Wacław III převzal vládu. 4. srpna 1306 byl však zavražděn při přípravě na cestu do Polska. V září téhož roku byl Krakov v rukou Władysława I. Łokietka.

Jméno Doba vlády Rodiče Datum narození datum úmrtí Poznámky
Václav II. 1300–1305 Přemysl Otakar II., Kunhuta Uherská *27. září 1271 † 21. června 1305 Také král český.
Václav III. 1305–1306 Václav II., Guta Habsburská * 6. října 1289 † 4. srpna 1306 Také král český a uherský.

Piastové - polští královéEditovat

V roce 1306 se Władysław I Łokietek z linie Kujawy Piast stal krakovským knížetem, který se již zmocnil Sandomierzského vévodství. V roce 1314 obsadil Velkopolsko. 20. ledna 1320 byl korunován za polského krále.

Jméno Doba vlády Rodiče Datum narození datum úmrtí Poznámky
Vladislav I. Lokýtek 1306–1333 Kazimír I. Kujavský, Eufrosina Opolská *1261 † 2. března 1333 Králem od roku 1320.
Kazimír III. Veliký 1333–1370 Vladislav I. Lokýtek, Hedvika Kališská *30. dubna 1310 † 5. listopadu 1370

|- | colspan="6" |

Anjouovci (1370–1386)

|- bgcolor="#f0fff0" | Ludvík I. Veliký | 1370–1382 |Karel I. Robert, Alžběta Lokýtkovna |*5. březen 1326 | † 10. září 1382 |Také král uherský. |- bgcolor="#f0fff0" | Hedvika z Anjou | 1384–1386 |Ludvík I. Veliký, Alžběta Bosenská |*18. února 1374 | † 17. července 1399 |V roce 1386 se provdala za litevského (velko)knížete Vladislava Jagella (Vladislava), který se poté stal polským králem. |-

| colspan="6" |

Jagellonci (1386–1572)

|- bgcolor="#f0fff0" | Vladislav II. Jagello | 1386–1434 | Algirdas
Uljana Tverská | *kolem r. 1362 | † 1. června 1434 |Také velkokníže litevský. |- bgcolor="#f0fff0" | Vladislav III. Varnenčik | 1434–1444 | Vladislav II. Jagello
Sofie Halšanská | *31. října 1424 | † 10. listopadu 1444 |Také uherský král. |- bgcolor="#f0fff0" | Kazimír IV. | 1447–1492 | Vladislav II. Jagello
Sofie Halšanská | * 30. listopadu 1427 | † 30. listopadu 1427 | |- bgcolor="#f0fff0" | Jan I. Olbracht | 1492–1501 | Kazimír IV. Jagellonský
Alžběta Habsburská | * 27. prosince 1459 | † 17. června 1501 | |- bgcolor="#f0fff0" | Alexandr Jagellonský | 1501–1506 | Kazimír IV. Jagellonský
Alžběta Habsburská | * 5. srpna 1461 | † 19. srpna 1506 | |- bgcolor="#f0fff0" | Zikmund I. Starý | 1506–1548 | Kazimír IV. Jagellonský
Alžběta Habsburská | * 1. listopadu 1467 | † 1. dubna 1548 | |- bgcolor="#f0fff0" | Zikmund II. August | 1548–1572 | Zikmund I. Starý
Bona Sforzová | * 1. srpna 1520 | † 7. července 1572 | |-

| colspan="6" |

Valois (1573–1575)

|- bgcolor="#f0fff0" | Jindřich z Valois | 1573–1574 | Jindřich II. Francouzský, Kateřina Medicejská |* 19. září 1551 | † 2. srpna 1589 |Poté francouzský král. |-

| colspan="6" |

Báthoryové (1575–1586)

|- bgcolor="#f0fff0" | Štěpán Báthory | 1575–1586 |Štěpán VIII. Báthory, Kateřina Telegdi |*27. září 1533 | † 12. prosince 1586 |Také sedmihradský kníže. |-

| colspan="6" |

Vasovci (1587–1668)

|- bgcolor="#f0fff0" | Zikmund III. Vasa | 1587–1632 | Jan III. Švédský, Kateřina Jagellonská |* 20. června 1566 | † 29. dubna 1632 |Také švédský král. |- bgcolor="#f0fff0" | Vladislav IV. Vasa | 1632–1648 | Zikmund III. Vasa, Anna Habsburská | * 9. červen 1595 | † 22. května 1648 | |- bgcolor="#f0fff0" | Jan II. Kazimír | 1648–1668 | Zikmund III. Vasa, Konstance Habsburská | * 22. března 1609 | † 16. prosince 1672 | |-

| colspan="6" |

Wiśniowiečtí (1669–1673)

|- bgcolor="#f0fff0" | Michał Korybut Wiśniowiecki | 1669–1673 | Jeremi Wiśniowiecki, Gryzelda Zamoyská | * 31. července 1640 | † 10. listopadu 1673 | |-

| colspan="6" |

Sobieští (1674–1696)

|- bgcolor="#f0fff0" | Jan III. Sobieski | 1674–1696 | Jakub Sobieski, Zofia Teofila Daniłowiczówna | * 17. srpna 1629 | † 17. června 1696 | |-

| colspan="6" |

Wettinové (1697–1704)

|- bgcolor="#f0fff0" | August II. Silný | 1697–1704 | Jan Jiří III. Saský, Anna Žofie Dánská | * 12. května 1670 | † 1. února 1733 |Také saský kurfiřt. |-

| colspan="6" |

Leszczyňští (1704–1709)

|- bgcolor="#f0fff0" | Stanislav I. Leszczyński | 1704–1709 | Rafael Leszczyński, Anna Leszczyńska | * 20. října 1677 | † 23. února 1766 | |-

| colspan="6" |

Wettinové (1709–1763)

|- bgcolor="#f0fff0" | August II. Silný | 1709–1733 | Jan Jiří III. Saský, Anna Žofie Dánská | * 12. května 1670 | † 1. února 1733 |Druhé období vlády. |- bgcolor="#f0fff0" | August III. | 1733–1763 | August II. Silný, Kristýna Eberhardýna Hohenzollernová | * 17. října 1696 | † 5. října 1763 |Také saský kurfiřt. |-

| colspan="6" |

Leszczyňští (1733–1736)

|- bgcolor="#ffe1ff" | Stanislav I. Leszczyński | 1733–1736 | Rafael Leszczyński, Anna Leszczyńska | * 20. října 1677 | † 23. února 1766 |Druhé období vlády. Spor o trůn. |-

| colspan="6" |

Poniatovští (1764–1795)

|- bgcolor="#f0fff0" | Stanislav II. August | 1764–1795 | Stanisław Poniatowski, Konstancja Czartoryská | * 17. ledna 1732 | † 12. února 1798 | |-

| colspan="6" |

Roku 1795 došlo k tzv. třetímu dělení Polska, během něhož Polsko jako samostatný stát zaniklo. Roku 1815 Pak bylo vyhlášeno tzv. Kongresové Polsko, jež bylo v personální unii s Ruským impériem. Od roku 1831 jsou ruští carové pouze titulární polští králové.

|-

| colspan="6" |

Holstein‑Gottorp‑Romanov (1815–1917)

|- bgcolor="#f0fff0" | Alexandr II. | 1815–1825 | Pavel I. Ruský, Sofie Dorota Württemberská | * 23. prosince 1777 | † 1. prosince 1825 |Ruský car Alexandr I. |- bgcolor="#f0fff0" | Mikuláš I. | 1825–1855 |Pavel I., Sofie Dorota Württemberská | * 6. července 1796 | † 2. března 1855 |Ruský car Mikuláš I. |- bgcolor="#f0fff0" | Alexandr III. | 1855–1881 | Mikuláš I., Alexandra Fjodorovna | * 29. dubna 1818 | † 13. března 1881 |Ruský car Alexandr II. |- bgcolor="#f0fff0" | Alexandr IV. | 1881–1894 | Alexandr II. Nikolajevič, Marie Alexandrovna (Marie Hesenská) | * 10. března 1845 | † 1. listopadu 1894 |Ruský car Alexandr III. |- bgcolor="#f0fff0" | Mikuláš II. | 1894–1917 | Alexandr III., Marie Sofie Dánská | * 18. května 1868 | † 17. července 1918 |Ruský car Mikuláš II. |}

Kníže varšavskýEditovat

WettinovéEditovat

V letech 1807 až 1815 krátce existovalo tzv. Varšavské vévodství jako Napoleonův satelitní stát, jehož vévodou byl Friedrich August Saský, vnuk předposledního polského krále.

Polští králové do roku 1795Editovat

Václav III.Václav II.Kazimír III. VelikýVladislav I. LokýtekPřemysl II. VelkopolskýBoleslav II. SmělýMěšek II. LambertBoleslav Chrabrý
Hedvika z AnjouLudvík I. VelikýZikmud II. AugustZikmund I. StarýAlexndr JagellonskýJan I OlbrachtKazimír IV JagellonskýVladislav III. VarnenčikVladislav II. Jagello
Stanislav I. LeszczyńskiStanislav I. LeszczyńskiAugust III. SasAugust II. SilnýJan III SobieskiMichal Korybut WiśniowieckiJan II. Kazimír VasaVladislav IV. VasaZikmund III. VasaŠtěpán I. BáthoryJindřich z Valois

V letech 1916–1918 existovala tzv. regentská vláda Polského regentského království (bez krále, s tříčlennou regentskou radou), což byl satelitní stát ústředních mocností.

RodokmenEditovat

 

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Seznam_polských_panovníků&oldid=20467714“