Seznam polských panovníků

Tento seznam polských panovníků zahrnuje hlavy polského státu od prvního historicky doloženého polského knížete z rodu Piastovců do roku 1917, kdy bylo Polsko součástí Ruského impéria.

Piastovci – polští vévodové a králové (do 1138) Editovat

Seznam polských knížat (žlutě) a králů (zeleně); pod krále jsou zařazeni i ti panovníci, kteří měli tento titul pouze pro část své vlády. Prvním vládcem Polska, který byl potvrzen moderními prameny, byl Měšek I. Z polských vládců dynastie Piastovců, vládnoucích mezi lety 960 a 1138, byli korunováni tři: v roce 1025 Boleslav I. Statečný, ve stejném roce Měšek II. Lambert a v roce 1076 Boleslav II. Smělý.

Podle zprávy pražského kronikáře Kosmy v roce 1085 císař Jindřich IV. udělil Vratislavovi II., tehdejšímu českému vládci, titul polského krále.

Jméno	Doba vlády	Rodiče	Datum narození	datum úmrtí	Poznámky
Měšek I.	~960–992	Siemomysł	* asi 935	† 25. květen 992	První historicky doložený polský kníže.
Boleslav I. Chrabrý	992–1025	Měšek I. Polský Doubravka Přemyslovna	* 967	† 17. červen 1025	V roce 1025 první polský král.
Měšek II. Lambert	1025–1031	Boleslav I. Chrabrý Emnilda	* asi 990	†10. květen 1034	Králem do roku 1031, poté jen kníže.
Bezprym	1031–1032	Boleslav I. Chrabrý	* cca 986/987	† 1032
Měšek II. Lambert	1032–1034	Boleslav I. Chrabrý Emnilda	* asi 990	† 10. květen 1034
Kazimír I. Obnovitel	1039–1058	Měšek II. Lambert Richenza Lotrinská	* 25. červenec 1016	† 28. listopad 1058
Boleslav II. Smělý	1058–1079	Kazimír I. Obnovitel Dobroněga Kyjevská	* asi 1042	† 2. nebo 3. dubna 1081/1082	Od roku 1076 král.
Vladislav I. Herman	1079–1102	Kazimír I. Obnovitel Dobroněga Kyjevská	* cca 1042	† 4. červen 1062
Boleslav III. Křivoústý	1102–1138	Vladislav I. Herman Judita Přemyslovna	* 20. srpna 1086	† 28. října 1138

Období regionálního členění Editovat

Nástupnický akt Boleslava III. Křivoústého zahájil v Polsku období regionálního rozpadu. Nejdůležitější z knížat měl být vládce seniorského okresu (uvnitř jeho hranic bylo hlavní město státu - Krakov), který byl také - podle principu seniority – nejstarší z rodu. Tato zásada byla zpochybněna již v roce 1146 vyloučením vyhnanství Vladislava II. A rozpadla se v důsledku rozhodnutí lečického kongresu v roce 1180, ačkoli ve 13. století se někteří uchazeči krakovského okresu dovolávali práva z důvodu nejstarší v rodině. Princip svrchovanosti Krakova nad celým státem (princip knížectví) platil až do smrti knížete Leška Bílého v Gąsawě v roce 1227. Od tohoto okamžiku postupně postupovala fragmentace polských zemí, což souviselo s posilováním separatismu okresních knížectví.

Piastovci – vynikající knížata Editovat

Jméno	Doba vlády	Rodiče	Datum narození	datum úmrtí
Vladislav II. Vyhnanec	1138–1146	Boleslav III. Křivoústý Zbyslava Kyjevská	* 1105	† 30. květen 1159
Boleslav IV. Kadeřavý	1146–1173	Boleslav III. Křivoústý Salomena z Bergu	* ok. r. 1125	† 5. ledna 1173
Měšek III. Starý	1173–1177	Boleslav III. Křivoústý Salomena z Bergu	* 1126/1127	† 13. března 1202
Kazimír II. Spravedlivý	1177–1191	Boleslav III. Křivoústý Salomena z Bergu	* 1138	† 5. květen 1194
Měšek III. Starý	1191	Boleslav III. Křivoústý Salomena z Bergu	* 1126/1127	† 13. března 1202
Kazimír II. Spravedlivý	1191–1194	Boleslav III. Křivoústý Salomena z Bergu	* 1138	† 5. květen 1194
Lešek I. Bílý	1194–1198	Kazimír II. Spravedlivý, Helena Znojemská	* asi 1186	† 24. listopadu 1227
Měšek III. Starý	1198–1199	Boleslav III. Křivoústý Salomena z Bergu	* 1126/1127	† 13. března 1202
Lešek I. Bílý	1199	Kazimír II. Spravedlivý, Helena Znojemská	* asi 1186	† 5. květen 1194
Měšek III. Starý	1199–1202	Boleslav III. Křivoústý Salomena z Bergu	* 1126/1127	† 13. března 1202
Vladislav III. Tenkonohý	1202–1206	Měšek III. Starý Eudoxia Kyjevská	* 1161/1167	† 3. listopadu 1231
Lešek I. Bílý	1206–1210	Kazimír II. Spravedlivý, Helena Znojemská	* asi 1186	† 5. květen 1194
Měšek I. Křivonohý	1210–1211	Vladislav II. Vyhnanec Anežka Babenberská (1157)	* (1131–1146)	† 16. květen 1211
Lešek I. Bílý	1211–1227	Kazimír II. Spravedlivý, Helena Znojemská	* asi 1186	† 5. květen 1227

Piastovci – krakovští vévodové Editovat

Jméno	Doba vlády	Rodiče	Datum narození	datum úmrtí	Poznámky
Vladislav III. Tenkonohý	1227–1229	Měšek III. Starý Eudoxia Kyjevská	* 1161/1167	† 3. listopadu 1231	Druhé období vlády.
Konrád I. Mazovský	1229–1231	Kazimír II. Spravedlivý, Helena Znojemská	* 1187/1188	† 31. srpen 1247
Jindřich I. Bradatý	1232–1238	Boleslav I. Vysoký Kristina	* 1165/1170	† 19. březen 1238
Jindřich II. Pobožný	1238–1241	Jindřich I. Bradatý Hedvika Slezská	* 1196/1207	† 9. dubna 1241
Konrád I. Mazovský	1241–1243	Kazimír II. Spravedlivý	* 1187/1188	† 31. srpen 1247	Druhé období vlády.
Boleslav V. Stydlivý	1243–1279	Lešek I. Bílý	* 21. června 1226	† 7. prosince 1279
Lešek II. Černý	1279–1288	Kazimír I. Kujavský Konstancie Vratislavská	* kolem 1241	† 30. září 1288
Jindřich IV. Probus	1288–1290	Jindřich III. Bílý Judita Mazovská	* 1257/1258	† 23. června 1290
Přemysl II. Velkopolský	1290–1291	Přemysl I. Velkopolský Alžběta Vratislavská	* 14. října 1257	† 8. února 1296

Piastovci – král Polska (de facto Velkopolska a Gdaňska Pomořanska) Editovat

Přemysl II., navzdory ztrátě moci v Malopolsku, stále vládl Velkopolsku a Gdaňskému Pomořansku. V roce 1295 byl korunován za polského krále.

Jméno	Doba vlády	Rodiče	Datum narození	datum úmrtí	Poznámky
Přemysl II. Velkopolský	1295–1296	Přemysl I. Velkopolský Alžběta Vratislavská	* 14. října 1257	† 8. února 1296	Král

Přemyslovci – krakovští vévodové Editovat

V roce 1291 se krakovské vévodství dostalo do rukou českého krále Václava II. V roce 1292 se ujal vévodství Sandoměř a v roce 1299 také Velkopolska a Gdaňského Pomořanska. V roce 1300 byl korunován polským králem arcibiskupem z Hnězdna Jakubem Svinkou.

Václav II. zemřel 21. června 1305 a jeho syn Václav III. převzal vládu. 4. srpna 1306 byl však zavražděn při přípravě na cestu do Polska. V září téhož roku byl Krakov v rukou Vladislava I. Lokýtka.

Jméno	Doba vlády	Rodiče	Datum narození	datum úmrtí	Poznámky
Václav II.	1300–1305	Přemysl Otakar II., Kunhuta Uherská	*27. září 1271	† 21. června 1305	Také král český.
Václav III.	1305–1306	Václav II., Guta Habsburská	* 6. října 1289	† 4. srpna 1306	Také král český a uherský.

Lucemburkové Editovat

Poté, co na český trůn nastoupil v roce 1310 Jan Lucemburský, právem užíval také titul polského krále. V roce 1335 se titulu vzdal výměnou za 20 tisíc kop českých grošů, zatímco Kazimír III. Veliký se vzdal nároků na Slezsko.

Jméno	Doba vlády	Rodiče	Datum narození	datum úmrtí	Poznámky

Jan Lucemburský	1310–1335	Jindřich Lucemburský Markéta Brabantská	10. srpna 1296	26. srpna 1346	Také král český.

Piastovci – polští králové Editovat

V roce 1306 se Vladislav I. Lokýtek z linie kujavských Piastovců stal krakovským knížetem, který se již zmocnil Sandoměřského vévodství. V roce 1314 obsadil Velkopolsko. 20. ledna 1320 byl korunován za polského krále.

Jméno	Doba vlády	Rodiče	Datum narození	datum úmrtí	Poznámky
Vladislav I. Lokýtek	1306–1333	Kazimír I. Kujavský, Eufrosina Opolská	* 1261	† 2. března 1333	Králem od roku 1320.
Kazimír III. Veliký	1333–1370	Vladislav I. Lokýtek, Hedvika Kališská	* 30. dubna 1310	† 5. listopadu 1370	Po jeho smrti získal v rámci dohody polskou korunu uherský Anjouovec Ludvík.
Anjouovci (1370–1386)
Ludvík I. Veliký	1370–1382	Karel I. Robert, Alžběta Lokýtkovna	* 5. březen 1326	† 10. září 1382	Také král uherský.
Hedvika z Anjou	1384–1386	Ludvík I. Veliký, Alžběta Bosenská	* 18. února 1374	† 17. července 1399	V roce 1386 se provdala za litevského (velko)knížete Vladislava Jagella (Vladislava), který se poté stal polským králem.
Jagellonci (1386–1572)
Vladislav II. Jagello	1386–1434	Algirdas Uljana Tverská	* kolem r. 1362	† 1. června 1434	Také velkokníže litevský.
Vladislav III. Varnenčik	1434–1444	Vladislav II. Jagello Sofie Halšanská	* 31. října 1424	† 10. listopadu 1444	Také uherský král.
Kazimír IV.	1447–1492	Vladislav II. Jagello Sofie Halšanská	* 30. listopadu 1427	† 30. listopadu 1427
Jan I. Olbracht	1492–1501	Kazimír IV. Jagellonský Alžběta Habsburská	* 27. prosince 1459	† 17. června 1501
Alexandr Jagellonský	1501–1506	Kazimír IV. Jagellonský Alžběta Habsburská	* 5. srpna 1461	† 19. srpna 1506
Zikmund I. Starý	1506–1548	Kazimír IV. Jagellonský Alžběta Habsburská	* 1. listopadu 1467	† 1. dubna 1548
Zikmund II. August	1548–1572	Zikmund I. Starý Bona Sforzová	* 1. srpna 1520	† 7. července 1572
Valois (1573–1575)
Jindřich z Valois	1573–1574	Jindřich II. Francouzský, Kateřina Medicejská	* 19. září 1551	† 2. srpna 1589	Poté francouzský král.
Báthoryové (1575–1586)
Štěpán Báthory	1575–1586	Štěpán VIII. Báthory, Kateřina Telegdi	* 27. září 1533	† 12. prosince 1586	Také sedmihradský kníže.
Vasovci (1587–1668)
Zikmund III. Vasa	1587–1632	Jan III. Švédský, Kateřina Jagellonská	* 20. června 1566	† 29. dubna 1632	Také švédský král.
Vladislav IV. Vasa	1632–1648	Zikmund III. Vasa, Anna Habsburská	* 9. červen 1595	† 22. května 1648
Jan II. Kazimír	1648–1668	Zikmund III. Vasa, Konstance Habsburská	* 22. března 1609	† 16. prosince 1672
Wiśniowiečtí (1669–1673)
Michał Korybut Wiśniowiecki	1669–1673	Jeremi Wiśniowiecki, Gryzelda Zamoyská	* 31. července 1640	† 10. listopadu 1673
Sobieští (1674–1696)
Jan III. Sobieski	1674–1696	Jakub Sobieski, Zofia Teofila Daniłowiczówna	* 17. srpna 1629	† 17. června 1696
Wettinové (1697–1704)
August II. Silný	1697–1704	Jan Jiří III. Saský, Anna Žofie Dánská	* 12. května 1670	† 1. února 1733	Také saský kurfiřt.
Leszczyňští (1704–1709)
Stanislav I. Leszczyński	1704–1709	Rafael Leszczyński, Anna Leszczyńska	* 20. října 1677	† 23. února 1766
Wettinové (1709–1763)
August II. Silný	1709–1733	Jan Jiří III. Saský, Anna Žofie Dánská	* 12. května 1670	† 1. února 1733	Druhé období vlády.
August III.	1733–1763	August II. Silný, Kristýna Eberhardýna Hohenzollernová	* 17. října 1696	† 5. října 1763	Také saský kurfiřt.
Leszczyňští (1733–1736)
Stanislav I. Leszczyński	1733–1736	Rafael Leszczyński, Anna Leszczyńska	* 20. října 1677	† 23. února 1766	Druhé období vlády. Spor o trůn.
Poniatovští (1764–1795)
Stanislav II. August	1764–1795	Stanisław Poniatowski, Konstancja Czartoryská	* 17. ledna 1732	† 12. února 1798
Roku 1795 došlo k tzv. třetímu dělení Polska, během něhož Polsko jako samostatný stát zaniklo. Roku 1815 Pak bylo vyhlášeno tzv. Kongresové Polsko, jež bylo v personální unii s Ruským impériem. Od roku 1831 jsou ruští carové pouze titulární polští králové.
Holstein‑Gottorp‑Romanov (1815–1917)
Alexandr II.	1815–1825	Pavel I. Ruský, Sofie Dorota Württemberská	* 23. prosince 1777	† 1. prosince 1825	Ruský car Alexandr I.
Mikuláš I.	1825–1855	Pavel I., Sofie Dorota Württemberská	* 6. července 1796	† 2. března 1855	Ruský car Mikuláš I.
Alexandr III.	1855–1881	Mikuláš I., Alexandra Fjodorovna	* 29. dubna 1818	† 13. března 1881	Ruský car Alexandr II.
Alexandr IV.	1881–1894	Alexandr II. Nikolajevič, Marie Alexandrovna (Marie Hesenská)	* 10. března 1845	† 1. listopadu 1894	Ruský car Alexandr III.
Mikuláš II.	1894–1917	Alexandr III., Marie Sofie Dánská	* 18. května 1868	† 17. července 1918	Ruský car Mikuláš II.

Kníže varšavský Editovat

Wettinové Editovat

V letech 1807 až 1815 krátce existovalo tzv. Varšavské vévodství jako Napoleonův satelitní stát, jehož vévodou byl Friedrich August Saský, vnuk předposledního polského krále.

Friedrich August Saský – (1807–1815)

Polští králové do roku 1795 Editovat

V letech 1916–1918 existovala tzv. regentská vláda Polského regentského království (bez krále, s tříčlennou regentskou radou), což byl satelitní stát ústředních mocností.

Rodokmen Editovat

Rodokmen polských panovníků (s důrazem na kontinuitu)

Související články Editovat

Externí odkazy Editovat

Obrázky, zvuky či videa k tématu Seznam polských panovníků na Wikimedia Commons