Jindřich II. Pobožný
Služebník Boží Jindřich II. Pobožný (polsky Henryk II Pobożny; německy Heinrich II. von Schlesien); 1196/1207 – 9. dubna 1241) byl sjednotitel a vládce Polska a slezský kníže, třetí syn Jindřicha I. Bradatého a sv. Hedviky Slezské.
Jindřich II. Pobožný | |
---|---|
polský kníže-senior | |
Jindřich II. Pobožný na kresbě Jana Matejka | |
Doba vlády | 1238–1241 |
Narození | 1196/1207 |
Úmrtí | 9. dubna 1241 Lehnice |
Pohřben | Kostel svatého Vincenta a svatého Jakuba ve Vratislavi |
Předchůdce | Jindřich I. Bradatý |
Nástupce | Konrád I. Mazovský |
Manželka | Anna Lehnická |
Rod | slezští Piastovci |
Otec | Jindřich I. Bradatý |
Matka | Hedvika Slezská |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Život
editovatJindřich se stal nástupcem svého otce roku 1238 a stal se nejmocnějším z piastovských knížat.[1] Usiloval o sjednocení piastovských území a o titul polského krále. V pokračujících bojích s Vladislavem Odonicem (bojoval s ním již Jindřichův otec) roku 1239 získal další území ve Velkopolsku. Po Odoničově smrti 5. června 1239 mu připadl i zbytek Velkopolska s jeho metropolí Hnězdnem.[2] Podařilo se mu sjednotit Slezsko, Velkopolsko a Malopolsko.
V roce 1239 Jindřich podpořil papeže Řehoře IX. v pozdějším konfliktu s císařem Fridrichem II. Byl rovněž schopný chránit svá území před braniborskými markrabaty.
Bitva u Lehnice
editovatZačátkem března 1241 vtrhli do Malopolska a Slezska Mongolové. Brzy byly dobyty Sandoměř a Krakov. Další porážku utrpěli Poláci v bitvě u Chmielniku. Mongolové poté oblehli Vratislav, kterou se jim však dobýt nedařilo. Vratislavský, velkopolský a krakovský kníže Jindřich II. sebral vojsko a vyrazil proti Mongolům. Nevyčkal však na příchod svého švagra, českého krále Václava I., který spěchal se svým vojskem na pomoc.
Mongolové, kteří měli zprávy od zvědů o postupu českého krále, nechtěli dopustit spojení křesťanských armád. Proto zanechali obléhání a vyjeli naproti polskému vojsku. V bitvě u Lehnice byl Jindřich zabit, jeho tělo bylo mezi tisíci bezhlavých a zmasakrovaných mrtvých identifikováno jen podle jeho šesti prstů na levé noze.
Smrt Jindřicha Pobožného na Lehnickém poli způsobila, že rozsáhlé oblasti v jižním Polsku zůstaly mnoho let zpustošené a vylidněné. Rozpadla se „monarchie slezských Jindřichů“ a ve Slezsku vznikla řada drobných knížectví. V důsledku slibného ekonomického rozvoje se tato země stále více orientovala na politicky konsolidovaný český stát. Jindřichova smrt zároveň neumožnila sjednocení Polska už v polovině třináctého století. Zůstala po něm vdova Anna a deset dětí. V paměti zůstal slezský, velkopolský a krakovský kníže jako ideální rytíř a křesťanský vládce, což jen podtrhlo lehnickou tragédii. Pohřben byl, spolu s ostatními padlými rytíři, v minoritském kostele sv. Vincenta a sv. Jakuba ve Vratislavi.
Manželství a potomci
editovatJindřichovou manželkou byla česká princezna Anna, dcera Přemysla Otakara I. Sňatek se nejspíš uskutečnil mezi lety 1214–1218. Spolu pak měli pět synů a pět dcer:
- Gertruda (asi 1218/20 – 1247), manžel Boleslav I. Mazovský
- Konstancie (asi 1221 – asi 1257), manžel Kazimír I. Kujavský
- Boleslav II. Rogatka (asi 1220/25 – 1278).
- Měšek Lubušský (asi 1223/27 – 1242).
- Jindřich III. Bílý (1227/30 – 1266).
- Konrád I. Hlohovský (1228/31 – asi 1274).
- Alžběta (asi 1232 – 1265), manžel Přemysl I. Velkopolský
- Anežka (asi 1236 – po r. 1278), abatyše
- Vladislav Slezský (1237–1270)
- Hedvika (asi 1238/41 – 1318), abatyše
Kanonizační proces
editovatRoku 2017 byly v diecézi Lehnice započaty přípravy kanonizačního procesu. Dne 23. června 2017 vydala Kongregace pro blahořečení a svatořečení tzv. Nihil obstat což znamená že nic nebrání k procesu blahořečení.
Odkazy
editovatLiteratura
editovat- JASIŃSKI, Kazimierz. Rodowód Piastów śląskich. 2. vyd. Kraków: Avalon, 2007. 720 s. ISBN 978-83-60448-28-1.
Reference
editovat- ↑ Encyklopedia Powszechna PWN Warsaw 1975 vol. III page 505
- ↑ ŽÁČEK, Rudolf. Dějiny Slezska v datech. Praha: Libri, 2004. 546 s. ISBN 978-80-7277-172-1. S. 40.
Související články
editovatExterní odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu Jindřich II. Pobožný na Wikimedia Commons
- Seznam prací o knížeti Jindřichu II. Pobožném v Bibliografii dějin českých zemí (Historický ústav AV ČR)
- Bitva u Lehnice
Předchůdce: Jindřich I. Bradatý |
Polský kníže Jindřich II. Pobožný 1238–1241 |
Nástupce: Konrád Mazovský |
Předchůdce: Jindřich I. Bradatý |
Kníže vratislavský 1238–1241 |
Nástupce: Jindřich III. Bílý |
Předchůdce: Jindřich I. Bradatý (regent) |
Kníže ratibořský Jindřich II. (regent) 1238–1239 |
Nástupce: Měšek II. Otylý |