Seznam ratibořských knížat

seznam na projektech Wikimedia
Znak Ratibořského knížectví
Znak Ratibořských knížat

Ratibořské knížectví vzniklo roku 1172 jako panství Piastovce Měška I. Křivonohého a rozkládalo se kolem měst Ratiboř, Těšín a Kozel. Roku 1177/9 k němu bylo přičleněno Osvětimsko a Bytomsko. Roku 1202 bylo celé knížectví sloučeno s Opolským knížectvím. K obnovení samostatného knížectví došlo roku 1290, když bylo uděleno Přemyslovi Ratibořskému, nejmladšímu synu Vladislava Opolského. Přemysl a později i jeho syn Lešek složili lenní slib českým králům. Od té doby tedy knížectví patřilo pod Země Koruny české. Roku 1336 Lešek zemřel a Jan Lucemburský knížectví udělil opavskému vévodovi Mikuláši II. z vedlejší větve Přemyslovců. Došlo tak ke sloučení Ratibořska s Opavskem, které trvalo až do roku 1377, kdy se Ratibořsko dostalo Mikulášovu synovi Janovi I. Poté knížectví vládli jeho potomci. Kníže Valentin Hrbatý roku 1511 uzavřel dědickou smlouvu s opolským knížetem Janem II. Dobrým. Ten po valentinově smrti roku 1521 knížectví sloučil s knížectvím Opolským a od toho okamžiku Ratibořsko sdílelo osud Opolska v rámci Zemí Koruny české. Roku 1742 připadlo knížectví Prusku.

Roku 1821 získal Corveyské a Ratibořské panství (jako mediatizované knížectví se kterým mohl volně nakládat) hesensko-rotenburský lankrabě Viktor Amadeus jako odškodnění za území v Porýní ztracená ve prospěch Pruska. Jelikož byl bezdětný, odkázal celé panství manželčiným synovcům z rodu Hohenlohe-Schillingsfürst. Po jeho smrti v roce 1836 a následném vypořádání dědictví byl v říjmu 1840 pruským králem Fridrichem Vilémem IV. nově udělen titul ratibořského knížete (resp. vévody) a knížete z Corvey v rámci Pruska pro Viktora z Hohenlohe-Schillingsfürstu a jeho potomstvo.[1][2]

Slezští Piastovci (11721327)Editovat

# Jméno Portrét Narození Úmrtí Vláda Poznámky
1. Měšek I. Křivonohý   11311146 16. května 1211 11721211 Bratr Boleslava I. Vysokého. Jako Měšek IV. polský kníže. Také kníže ratibořský. Za jeho vlády došlo ke spojení Opolského a Ratibořského knížectví.
2. Kazimír I. Opolský   11781180 13. května 1230 12111230 Syn Měška I. Kníže opolsko-ratibořský.
3. Jindřich I. Bradatý (regent)   1163? 19. března 1238 12301238 Syn Boleslava I. Vysokého. Také vratislavský a opolský kníže. Podstoupil Opolské knížectví svému strýci Měškovi I.
4. Jindřich II. Pobožný (regent)   1196/1207 9. dubna 1241 12381239 Syn Jindřicha II. Také polský kníže-senior. Padl v bitvě u Lehnice.
5. Měšek II. Opolsko-Ratibořský, zvaný též Otylý   1220 22. října 1246 12391246
6. Vladislav I. Opolský   1225? 12. srpen 1281/82 12461281 Syn Kazimíra I. Kníže opolsko-ratibořský. Spolu s bratrem Měškem také kníže kališský a wieluňský.
7. Přemek Ratibořský 1258/1268 7. května 1306 12811306, do roku 1290 společně s bratrem Měškem
8. Lešek Ratibořský   1290/1292 1336 13061336, od roku 1327 jako vazal českého krále V roce 1327 spolu s ostatními hornoslezskými knížaty složil lenní slib českému králi Janu Lucemburskému.

Opavští Přemyslovci (13361521)Editovat

# Jméno Portrét Narození Úmrtí Vláda Poznámky
1. Mikuláš I.   1288? 8. prosince 1365 13361365 První z Přemyslovců na ratibořském knížecím stolci. Vnuk Přemysla Otakara II.
2. Jan I. Ratibořský   1332? 1380/1382 13651378 Nejstarší syn Mikuláše II. Opavského.
3. Jan II. Železný   1365? 1424 13781424 Byl také královským hofmistrem, hejtmanem v Kladsku a Frankenštejně.
4. Václav I.   1405? 1456 14241456
5. Jan III.   1446? 14. květen 1493 14561493 Stál Jan na straně krále Jiřího z Poděbrad, když ho v roce 1469 napadl Matyáš Korvín. O dva roky později podpořil Vladislava Jagellonského v době jeho výpravy z Krakova do Prahy.
6. Mikuláš III.   1483? 1506 14931506 V ratibořském knížectví vládl společně s bratry Janem a Valentinem
7. Jan IV. Mladší   1484? 1506 14931506 Bratr Mikuláše III.
8. Valentin Hrbatý   1485? 13. listopad 1521 15061521 Bratr knížat Mikuláše III. a Jana IV.

Slezští Piastovci (15211532)Editovat

# Jméno Portrét Narození Úmrtí Vláda Poznámky
1. Jan V.   ? 1532 15211532 Poslední příslušník opolské větve Piastovců.

Hohenzollernové (15321552)Editovat

# Jméno Portrét Narození Úmrtí Vláda Poznámky
1. Jiří Braniborsko-Ansbašský zvaný též Zbožný   4. března 1484 27. prosince 1543 15321543 Také markrabě braniborsko-ansbašský.
2. Jiří Fridrich Braniborsko-Ansbašský   1539 1603 15431552 Ač dvakrát ženat, markrabě Jiří Fridrich zemřel bezdětný a jeho statky připadly kurfiřtské linii hohenzollernského rodu. Knížectví jako odúmrť připadlo zpět českému králi.

Habsburkové (15521645)Editovat

# Jméno Portrét Narození Úmrtí Vláda Poznámky
1. Ferdinand I.   10. března 1503 25. července 1564 15521564 Císař Svaté říše římské, český, uherský a chorvatský král, infant španělský a rakouský arcivévoda. Vládce knížectví z titulu českého krále.
2. Maxmilián I.   31. července 1527 12. října 1576 15641576 Císař Svaté říše římské, český a uherský král a rakouský arcivévoda. Vládce knížectví z titulu českého krále.
3. Rudolf I.   18. července 1552 20. ledna 1612 15761612 Císař Svaté říše římské, český, uherský a chorvatský král a rakouský arcivévoda. Vládce knížectví z titulu českého krále.
4. Matyáš I.   24. února 1557 20. března 1619 16121619 Císař Svaté říše římské, český, uherský a chorvatský král a rakouský arcivévoda. Vládce knížectví z titulu českého krále.
5. Ferdinand II.   9. července 1578 15. února 1637 16191637 Císař římský, král český, uherský a chorvatský v letech 1620–1637, arcivévoda rakouský a v letech 1590–1637 rovněž vévoda štýrský. Vládce knížectví z titulu českého krále.
6. Ferdinand III.   13. července 1608 2. dubna 1657 16371645 Císař římský, král český, uherský a chorvatský (vše 1637–1657) a arcivévoda rakouský (1608–1657). Vládce knížectví z titulu českého krále. Přidělil Ratibořské knížectví Vasovcům.

Vasovci (16461663)Editovat

# Jméno Portrét Narození Úmrtí Vláda Poznámky
1. Vladislav II.   9. června 1595 20. května 1648 16461648 Král polský a velkokníže litevský (také car Ruský).
2. Jan Kazimír I.   22. března 1609 16. prosince 1672 1648 Polský král v letech 1648-1668 a titulární král Švédský v letech 1648 – 1660.
3. Karel Ferdinand I.   13. října 1613 9. května 1655 16481655 Vratislavský a plocký biskup a niský a opolský kníže.
4. Jan Kazimír I.   22. března 1609 16. prosince 1672 1655 Polský král v letech 1648-1668 a titulární král Švédský v letech 1648 – 1660.
5. Ludovika Marie   18. srpna 1611 10. května 1667 16551663 Polská královna a manželka dvou polských králů – nejprve Vladislava IV. a poté jeho nevlastního bratra Jana Kazimíra II.

d’Enghienové (1663)Editovat

# Jméno Portrét Narození Úmrtí Vláda Poznámky
1. Julius I. d’Enghien   ? ? 1663

Vasovci (16631666)Editovat

# Jméno Portrét Narození Úmrtí Vláda Poznámky
1. Ludovika Marie   18. srpna 1611 10. května 1667 16631666 V roce 1666 navrátila Ratibořské knížectví Habsburkům.

Habsburkové (16661742)Editovat

# Jméno Portrét Narození Úmrtí Vláda Poznámky
1. Leopold I.   9. června 1640 5. května 1705 16661705 Císař Svaté říše římské, král český a uherský.
2. Josef I.   26. července 1678 17. dubna 1711 17051711 Římský císař, český a uherský král, předposlední člen dynastie Habsburků v mužské linii.
3. Karel I.   1. října 1685 20. října 1740 17111740 Císař Svaté říše římské, král český a uherský. Poslední Habsburk v mužské linii.
4. Marie Terezie I.   13. května 1717 29. listopadu 1780 17401742 Někdy označována jako „matka dvou císařů“, Josefa II. a Leopolda II. Byla arcivévodkyní rakouskou, královnou uherskou (1740–1780) a českou (1743–1780).

Hohenzollernové (17421840)Editovat

# Jméno Portrét Narození Úmrtí Vláda Poznámky
1. Fridrich I.   24. ledna 1712 17. srpna 1786 17421786 Po podepsání Hubertusburského míru (1763) se Ratibořské knížectví stalo součástí Pruska.
2. Fridrich Vilém I.   25. září 1744 16. listopadu 1797 17861797 Pruský král kurfiřt a markrabě braniborský kníže neuchâtelský.
3. Fridrich Vilém II.   3. srpna 1770 7. června 1840 17971840 Pruský král a braniborský markrabě, a v letech 1797 až 1806 braniborský kurfiřt.
4. Fridrich Vilém III.   15. října 1795 2. ledna 1861 7. červen15. říjen 1840 Pruský král, nejstarší syn krále Fridricha Viléma III.

Hohenlohové (1840–současnost)Editovat

větev Hohenlohe-Schillingsfürst

# Jméno Portrét Narození Úmrtí Vláda Poznámky
1. Viktor I.   10. února 1818 30. ledna 1893 18401893 Synovec a dědic Viktora Amadea Hesensko-Rotenburského. Titul nově udělen v rámci Pruska po vypořádání dědictví a vzdání se nároku na titul knížete z Hohenlohe.
2. Viktor II.   6. září 1847 9. srpna 1923 18931923
3. Viktor III.   2. února 1879 11. listopadu 1945 19231945
4. František I.   23. října 1920 25. června 2009 19452009 Získal titul ratibořského knížete, protože jeho starší bratr Viktor IV. zahynul během invaze do Polska v roce 1939.
5. Viktor V.   1964 ? * 2009

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Książęta raciborscy na polské Wikipedii.

  1. JUŘÍK, Pavel. Encyklopedie šlechtických rodů. Praha 5: Euromedia Group, a.s., 2021. ISBN 978-80-242-7761-5. S. 465. 
  2. VELDE, François. Succession laws of Hesse [online]. Heraldica.org, 17. listopadu 2005 [cit. 2022-04-24]. Kapitola Electoral Hesse (Hesse-Cassel), podkapitola The Rothenburg line. Dostupné online. (anglicky) 

Související článkyEditovat