Seznam ratibořských knížat
Ratibořské knížectví vzniklo roku 1172 jako panství Piastovce Měška I. Křivonohého a rozkládalo se kolem měst Ratiboř, Těšín a Kozel. Roku 1177/9 k němu bylo přičleněno Osvětimsko a Bytomsko. Roku 1202 bylo celé knížectví sloučeno s Opolským knížectvím. K obnovení samostatného knížectví došlo roku 1290, když bylo uděleno Přemyslovi Ratibořskému, nejmladšímu synu Vladislava Opolského. Přemysl a později i jeho syn Lešek složili lenní slib českým králům. Od té doby tedy knížectví patřilo pod Země Koruny české. Roku 1336 Lešek zemřel a Jan Lucemburský knížectví udělil opavskému vévodovi Mikuláši II. z vedlejší větve Přemyslovců. Došlo tak ke sloučení Ratibořska s Opavskem, které trvalo až do roku 1377, kdy se Ratibořsko dostalo Mikulášovu synovi Janovi I. Poté knížectví vládli jeho potomci. Kníže Valentin Hrbatý roku 1511 uzavřel dědickou smlouvu s opolským knížetem Janem II. Dobrým. Ten po valentinově smrti roku 1521 knížectví sloučil s knížectvím Opolským a od toho okamžiku Ratibořsko sdílelo osud Opolska v rámci Zemí Koruny české. Roku 1742 připadlo knížectví Prusku.
Roku 1821 získal Corveyské a Ratibořské panství (jako mediatizované knížectví se kterým mohl volně nakládat) hesensko-rotenburský lankrabě Viktor Amadeus jako odškodnění za území v Porýní ztracená ve prospěch Pruska. Jelikož byl bezdětný, odkázal celé panství manželčiným synovcům z rodu Hohenlohe-Schillingsfürst. Po jeho smrti v roce 1836 a následném vypořádání dědictví byl v říjmu 1840 pruským králem Fridrichem Vilémem IV. nově udělen titul ratibořského knížete (resp. vévody) a knížete z Corvey v rámci Pruska pro Viktora z Hohenlohe-Schillingsfürstu a jeho potomstvo.[1][2]
# | Jméno | Portrét | Narození | Úmrtí | Vláda | Poznámky |
---|---|---|---|---|---|---|
1. | Měšek I. Křivonohý | 1131–1146 | 16. května 1211 | 1172–1211 | Bratr Boleslava I. Vysokého. Jako Měšek IV. polský kníže. Také kníže ratibořský. Za jeho vlády došlo ke spojení Opolského a Ratibořského knížectví. | |
2. | Kazimír I. Opolský | 1178–1180 | 13. května 1230 | 1211–1230 | Syn Měška I. Kníže opolsko-ratibořský. | |
3. | Jindřich I. Bradatý (regent) | 1163? | 19. března 1238 | 1230–1238 | Syn Boleslava I. Vysokého. Také vratislavský a opolský kníže. Podstoupil Opolské knížectví svému strýci Měškovi I. | |
4. | Jindřich II. Pobožný (regent) | 1196/1207 | 9. dubna 1241 | 1238–1239 | Syn Jindřicha II. Také polský kníže-senior. Padl v bitvě u Lehnice. | |
5. | Měšek II. Opolsko-Ratibořský, zvaný též Otylý | 1220 | 22. října 1246 | 1239–1246 | ||
6. | Vladislav I. Opolský | 1225? | 12. srpen 1281/82 | 1246–1281 | Syn Kazimíra I. Kníže opolsko-ratibořský. Spolu s bratrem Měškem také kníže kališský a wieluňský. | |
7. | Přemek Ratibořský | 1258/1268 | 7. května 1306 | 1281–1306, do roku 1290 společně s bratrem Měškem | ||
8. | Lešek Ratibořský | 1290/1292 | 1336 | 1306–1336, od roku 1327 jako vazal českého krále | V roce 1327 spolu s ostatními hornoslezskými knížaty složil lenní slib českému králi Janu Lucemburskému. |
# | Jméno | Portrét | Narození | Úmrtí | Vláda | Poznámky |
---|---|---|---|---|---|---|
1. | Mikuláš I. | 1288? | 8. prosince 1365 | 1336–1365 | První z Přemyslovců na ratibořském knížecím stolci. Vnuk Přemysla Otakara II. | |
2. | Jan I. Ratibořský | 1332? | 1380/1382 | 1365–1378 | Nejstarší syn Mikuláše II. Opavského. | |
3. | Jan II. Železný | 1365? | 1424 | 1378–1424 | Byl také královským hofmistrem, hejtmanem v Kladsku a Frankenštejně. | |
4. | Václav I. | 1405? | 1456 | 1424–1456 | ||
5. | Jan III. | 1446? | 14. květen 1493 | 1456–1493 | Stál na straně krále Jiřího z Poděbrad, když ho v roce 1469 napadl Matyáš Korvín. O dva roky později podpořil Vladislava Jagellonského v době jeho výpravy z Krakova do Prahy. | |
6. | Mikuláš III. | 1483? | 1506 | 1493–1506 | V ratibořském knížectví vládl společně s bratry Janem a Valentinem | |
7. | Jan IV. Mladší | 1484? | 1506 | 1493–1506 | Bratr Mikuláše III. | |
8. | Valentin Hrbatý | 1485? | 13. listopad 1521 | 1506–1521 | Bratr knížat Mikuláše III. a Jana IV. |
# | Jméno | Portrét | Narození | Úmrtí | Vláda | Poznámky |
---|---|---|---|---|---|---|
1. | Jan V. | ? | 1532 | 1521–1532 | Poslední příslušník opolské větve Piastovců. |
# | Jméno | Portrét | Narození | Úmrtí | Vláda | Poznámky |
---|---|---|---|---|---|---|
1. | Jiří Braniborsko-Ansbašský zvaný též Zbožný | 4. března 1484 | 27. prosince 1543 | 1532–1543 | Také markrabě braniborsko-ansbašský. | |
2. | Jiří Fridrich Braniborsko-Ansbašský | 1539 | 1603 | 1543–1552 | Ač dvakrát ženat, markrabě Jiří Fridrich zemřel bezdětný a jeho statky připadly kurfiřtské linii hohenzollernského rodu. Knížectví jako odúmrť připadlo zpět českému králi. |
# | Jméno | Portrét | Narození | Úmrtí | Vláda | Poznámky |
---|---|---|---|---|---|---|
1. | Ferdinand I. | 10. března 1503 | 25. července 1564 | 1552–1564 | Císař Svaté říše římské, český, uherský a chorvatský král, infant španělský a rakouský arcivévoda. Vládce knížectví z titulu českého krále. | |
2. | Maxmilián I. | 31. července 1527 | 12. října 1576 | 1564–1576 | Císař Svaté říše římské, český a uherský král a rakouský arcivévoda. Vládce knížectví z titulu českého krále. | |
3. | Rudolf I. | 18. července 1552 | 20. ledna 1612 | 1576–1612 | Císař Svaté říše římské, český, uherský a chorvatský král a rakouský arcivévoda. Vládce knížectví z titulu českého krále. | |
4. | Matyáš I. | 24. února 1557 | 20. března 1619 | 1612–1619 | Císař Svaté říše římské, český, uherský a chorvatský král a rakouský arcivévoda. Vládce knížectví z titulu českého krále. | |
5. | Ferdinand II. | 9. července 1578 | 15. února 1637 | 1619–1637 | Císař římský, král český, uherský a chorvatský v letech 1620–1637, arcivévoda rakouský a v letech 1590–1637 rovněž vévoda štýrský. Vládce knížectví z titulu českého krále. | |
6. | Ferdinand III. | 13. července 1608 | 2. dubna 1657 | 1637–1645 | Císař římský, král český, uherský a chorvatský (vše 1637–1657) a arcivévoda rakouský (1608–1657). Vládce knížectví z titulu českého krále. Přidělil Ratibořské knížectví Vasovcům. |
# | Jméno | Portrét | Narození | Úmrtí | Vláda | Poznámky |
---|---|---|---|---|---|---|
1. | Vladislav II. | 9. června 1595 | 20. května 1648 | 1646–1648 | Král polský a velkokníže litevský (také car Ruský). | |
2. | Jan Kazimír I. | 22. března 1609 | 16. prosince 1672 | 1648 | Polský král v letech 1648-1668 a titulární král Švédský v letech 1648 – 1660. | |
3. | Karel Ferdinand I. | 13. října 1613 | 9. května 1655 | 1648–1655 | Vratislavský a plocký biskup a niský a opolský kníže. | |
4. | Jan Kazimír I. | 22. března 1609 | 16. prosince 1672 | 1655 | Polský král v letech 1648-1668 a titulární král Švédský v letech 1648 – 1660. | |
5. | Ludovika Marie | 18. srpna 1611 | 10. května 1667 | 1655–1663 | Polská královna a manželka dvou polských králů – nejprve Vladislava IV. a poté jeho nevlastního bratra Jana Kazimíra II. |
# | Jméno | Portrét | Narození | Úmrtí | Vláda | Poznámky |
---|---|---|---|---|---|---|
1. | Julius I. d’Enghien | ? | ? | 1663 |
# | Jméno | Portrét | Narození | Úmrtí | Vláda | Poznámky |
---|---|---|---|---|---|---|
1. | Ludovika Marie | 18. srpna 1611 | 10. května 1667 | 1663–1666 | V roce 1666 navrátila Ratibořské knížectví Habsburkům. |
# | Jméno | Portrét | Narození | Úmrtí | Vláda | Poznámky |
---|---|---|---|---|---|---|
1. | Leopold I. | 9. června 1640 | 5. května 1705 | 1666–1705 | Císař Svaté říše římské, král český a uherský. | |
2. | Josef I. | 26. července 1678 | 17. dubna 1711 | 1705–1711 | Římský císař, český a uherský král, předposlední člen dynastie Habsburků v mužské linii. | |
3. | Karel I. | 1. října 1685 | 20. října 1740 | 1711–1740 | Císař Svaté říše římské, král český a uherský. Poslední Habsburk v mužské linii. | |
4. | Marie Terezie I. | 13. května 1717 | 29. listopadu 1780 | 1740–1742 | Někdy označována jako „matka dvou císařů“, Josefa II. a Leopolda II. Byla arcivévodkyní rakouskou, královnou uherskou (1740–1780) a českou (1743–1780). |
# | Jméno | Portrét | Narození | Úmrtí | Vláda | Poznámky |
---|---|---|---|---|---|---|
1. | Fridrich I. | 24. ledna 1712 | 17. srpna 1786 | 1742–1786 | Po podepsání Hubertusburského míru (1763) se Ratibořské knížectví stalo součástí Pruska. | |
2. | Fridrich Vilém I. | 25. září 1744 | 16. listopadu 1797 | 1786–1797 | Pruský král kurfiřt a markrabě braniborský kníže neuchâtelský. | |
3. | Fridrich Vilém II. | 3. srpna 1770 | 7. června 1840 | 1797–1840 | Pruský král a braniborský markrabě, a v letech 1797 až 1806 braniborský kurfiřt. | |
4. | Fridrich Vilém III. | 15. října 1795 | 2. ledna 1861 | 7. červen–15. říjen 1840 | Pruský král, nejstarší syn krále Fridricha Viléma III. |
Hohenlohové (1840–současnost)
editovatvětev Hohenlohe-Schillingsfürst
# | Jméno | Portrét | Narození | Úmrtí | Vláda | Poznámky |
---|---|---|---|---|---|---|
1. | Viktor I. | 10. února 1818 | 30. ledna 1893 | 1840–1893 | Synovec a dědic Viktora Amadea Hesensko-Rotenburského. Titul nově udělen v rámci Pruska po vypořádání dědictví a vzdání se nároku na titul knížete z Hohenlohe. | |
2. | Viktor II. | 6. září 1847 | 9. srpna 1923 | 1893–1923 | ||
3. | Viktor III. | 2. února 1879 | 11. listopadu 1945 | 1923–1945 | ||
4. | František I. | 23. října 1920 | 25. června 2009 | 1945–2009 | Získal titul ratibořského knížete, protože jeho starší bratr Viktor IV. zahynul během invaze do Polska v roce 1939. | |
5. | Viktor V. | 1964 | ? | * 2009 |
Odkazy
editovatReference
editovatV tomto článku byl použit překlad textu z článku Książęta raciborscy na polské Wikipedii.
- ↑ JUŘÍK, Pavel. Encyklopedie šlechtických rodů. Praha 5: Euromedia Group, a.s., 2021. ISBN 978-80-242-7761-5. S. 465.
- ↑ VELDE, François. Succession laws of Hesse [online]. Heraldica.org, 17. listopadu 2005 [cit. 2022-04-24]. Kapitola Electoral Hesse (Hesse-Cassel), podkapitola The Rothenburg line. Dostupné online. (anglicky)