Jiří Braniborsko-Ansbašský
Jiří Braniborsko-Ansbašský též Zbožný (4. března 1484, Ansbach – 27. prosince 1543, tamtéž) byl braniborsko-ansbašský markrabě a krnovský, ratibořský a opolský kníže z franské větve rodu Hohenzollernů.[1]
Jiří Braniborsko-Ansbašský | |
---|---|
kníže ratibořský, opolský a krnovský, markrabě braniborsko-ansbašský | |
Jiří Zbožný | |
Doba vlády | 1532–1543 – ratibořsko a opolsko 1523–1543 – krnovsko |
Narození | 4. března 1484 Ansbach |
Úmrtí | 27. prosince 1543 (ve věku 59 let) Ansbach |
Pohřben | Klášter Heilsbronn |
Manželky | Beatrix Frangepanovna Hedvika Minsterberská Emílie Saská |
Potomci | Anna Marie Braniborsko-Ansbašská (II.) Sabina Braniborsko-Ansbašská (II.) Sofie Braniborsko-Ansbašská (III.) Dorothea Kateřina Braniborsko-Ansbašská (III.) Jiří Fridrich Braniborsko-Ansbašský (III.) |
Rod | Hohenzollernové |
Otec | Fridrich IV. Braniborsko-Ansbašský |
Matka | Žofie Jagellonská |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Životopis
editovatByl synem braniborsko-ansbašského markraběte Fridricha IV. a polské princezny Žofie Jagellonské. Jeho matka byla dcerou polského krále Kazimíra IV. a sestrou českého a uherského krále Vladislava Jagellonského.[1] Byl vychováván na dvoře svého otce v Ansbachu spolu se svým starším bratrem Kazimírem a Jiřím Lehnickým. Markrabě Jiří nejprve uvažoval o dráze duchovního, působil nejprve jako kanovník ve Würzburgu. Od roku 1505 pobýval na dvoře uherského krále v Budíně, kde byl přijat na přímluvu své matky. V roce 1509 si vzal za manželku Beatrix Frangipani, vdovu po zesnulém Jánoši Korvínovi, čímž nabyl značného majetku. V roce 1510 se zde setkává s učeným teologem Konrádem Cordátem, který později působil v blízkosti Martina Luthera. V roce 1512 uzavřel dědickou smlouvu s bezdětnými knížaty ratibořským Valentinem Hrbatým (posledním Přemyslovcem) a opolským Janem II. Dobrým, díky které by mu po jejich smrti připadla jejich knížectví, což byl dobrý základ pro budoucí rodovou expanzi ve Slezsku.[2] Ve stejném roce byl pověřen výchovou kralevice Ludvíka Jagellonského, byl kritizován za způsob výchovy, k největším kritiků patřil olomoucký biskup Jan Dubravius.[1] V roce 1524 odkoupil Krnovského knížectví i s městem Hlubčicemi roku 1523.[3] Toto pronikání bylo podpořeno i sňatkovou politikou, roku 1525 se podruhé oženil, tentokráte s Hedvikou, dcerou minsterbersko-olešnického knížete Karla I.
V roce 1530 se účastnil jednání říšského sněmu v Augšpurku, které vedl samotný císař Karel V. Císař nechal zakázat luteránské bohoslužby, markrabě Jiří jako horlivý zastánce luteránského vyznání mu raději nabídl svou hlavu, což císaře zaskočilo a odmítl jí mu dát useknout.[1] Díky své odvaze si vydobyl přezdívku Zbožný. Po smrti Jana II. Dobrého roku 1532 získal i přes odpor českého krále Ferdinanda I. díky výše zmíněné dědické smlouvě rozsáhlé majetky Opolsko-ratibořského knížectví.
Vývod z předků
editovatFridrich V. Norimberský | ||||||||||||
Fridrich I. Braniborský | ||||||||||||
Alžběta Míšeňská | ||||||||||||
Albrecht III. Achilles | ||||||||||||
Fridrich Bavorský | ||||||||||||
Alžběta Bavorská | ||||||||||||
Maddalena Visconti | ||||||||||||
Fridrich I. Braniborsko-Ansbašský | ||||||||||||
Fridrich I. Saský | ||||||||||||
Fridrich II. Saský | ||||||||||||
Kateřina Brunšvicko-Lüneburská | ||||||||||||
Anna Saská | ||||||||||||
Arnošt Habsburský | ||||||||||||
Markéta Habsburská | ||||||||||||
Cimburgis Mazovská | ||||||||||||
Jiří Braniborsko-Ansbašský | ||||||||||||
Algirdas | ||||||||||||
Vladislav II. Jagello | ||||||||||||
Juliana Tverská | ||||||||||||
Kazimír IV. Jagellonský | ||||||||||||
Ondřej Holšanský | ||||||||||||
Sofie Litevská | ||||||||||||
Alexandra Drucká | ||||||||||||
Žofie Jagellonská | ||||||||||||
Albrecht IV. Rakouský | ||||||||||||
Albrecht II. Habsburský | ||||||||||||
Johana Žofie Bavorská | ||||||||||||
Alžběta Habsburská | ||||||||||||
Zikmund Lucemburský | ||||||||||||
Alžběta Lucemburská | ||||||||||||
Barbora Cellská | ||||||||||||
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ a b c d FUKALA, Radek. Náboženská politika markraběte Jiřího Braniborsko-Ansbašského v Krnovském knížectví. www.opera-historica.com [online]. [cit. 2022-02-10]. Dostupné online.
- ↑ FUKALA, Radek. Slezsko. Neznámá země Koruny české. Knížecí a stavovské Slezsko do roku 1740. České Budějovice: Veduta, 2007. 344 s. ISBN 978-80-86829-23-4. S. 146. Dále jen Neznámá země.
- ↑ Neznámá země, s. 208
Externí odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu Jiří Braniborsko-Ansbašský na Wikimedia Commons
Předchůdce: Jan V. |
Kníže ratibořský 1532–1543 |
Nástupce: Jiří Fridrich Braniborsko-Ansbašský |
Předchůdce: Mikuláš II. Opolský |
Kníže opolský 1532–1543 |
Nástupce: Jiří Fridrich Braniborsko-Ansbašský |
Předchůdce: Fridrich I. Braniborsko-Ansbašský |
Markrabě braniborsko-ansbašský 1536–1543 |
Nástupce: Jiří Fridrich Braniborsko-Ansbašský |
Předchůdce: Jiří ze Šelmberka |
Krnovský kníže 1523–1543 |
Nástupce: Jiří Fridrich Braniborsko-Ansbašský |