Budín (Budapešť)

jedna z historických částí města Budapešť

Budín (maďarsky Buda, německy Ofen, latinsky Aquincum, slovensky Budín, chorvatsky/srbsky Budim / Будим) je část Budapešti ležící na levém břehu Dunaje, představuje tedy západní část města. Zabírá zhruba třetinu městské rozlohy a mezi třetinou a čtvrtinou populace. Je více lesnatý a kopcovitý než protější levobřežní Pešť. Nachází se tu nejstarobylejší památky a místa metropole - hrad, Gellértův vrch nebo římské lázně a naleziště Aquincum. Od 13. století byl Budín uherským hlavním městem a královským sídlem, postupně byl ale velikostně předstižen sousední Peští, která měla lepší podmínky pro průmyslový rozvoj. Roku 1873 byla města Budín, Starý Budín (Óbuda, dnes část Budína jako III. městský okruh) a Pešť (Pest) sjednocena do nové uherské metropole Budapešti.

Budín
Nuremberg chronicles - BVJA.png
Budín – znak
znak
Budín – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice
StátMaďarskoMaďarsko Maďarsko
Budín
Budín
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Pohled na Budín, Budínský hrad a kopce z Gellértovy hory

Budín má oproti Pešti méně hustou, ale pestřejší nabídku veřejné dopravy - vedle železnice (nádraží Déli, Kelenföld aj.), tramvají, autobusů, metra (linka M2 a M4) a HÉV (Batthyány tér - Szentendre) se tu nachází také zubačka, pozemní lanovka, sedačková lanovka a dětská železnice. Naproti tomu zde ovšem nejezdí trolejbusy.

HistorieEditovat

Vznik Budína je datován do antiky, kdy si Římané u významného brodu přes Dunaj postavili na místě staršího osídlení z doby bronzové město Aquiacum, které se stalo hlavním sídlem provincie Panonie. Své Huny odtud později vedl i Attila a město se stalo také sídlem rodu Arpádovců, kteří stáli v čele maďarského kmenového svazu. Od 13. století byl Budín oficiálním hlavním městem Uherského království a královským sídlem. Roku 1541 jej obsadili Turci a pod jejich nadvládou zůstal po skoro století a půl, než jej osvobodila vojska evropských zemí. I nadále však centrum uherské říše zůstalo přesunuto v Bratislavě.

Územně správní členěníEditovat

Území Budína je členěno na následující městské okruhy:

okruhy sloučené roku 1873:

okruhy připojené v letech 1934-38:

  • XI. Újbuda, dnes nejlidnatější okruh celé Budapešti (146 tisíc obyv.)
  • XII. Hegyvidék

okruh připojený roku 1950:

Celkově má Budín asi 490 tisíc obyvatel (28 % Budapešti) a 173,87 km² (33 %).[kdy?]

Významní obyvateléEditovat

  • Edmund Hauler (1859-1941), rakouský klasický filolog
  • Ondřej III., uherský král, poslední z dynastie Arpádovců
  • Hedvika z Anjou, vychovína na královském dvoře v Budě, první žena korunována na polského "krále"
  • Kornelije Stanković, význačný srbský skladatel, narozen a pohřben v Budíně
  • Ignác Filip Semmelweis (1818-1865), maďarský lékař pracující v porodnictví, který se zabýval zkoumáním příčin epidemií horečky omladnic v nemocnicích

Významné památkyEditovat

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat