Jánoš Korvín

Jánoš Korvín, též Jan Hunyadi (maďarsky Corvin János, chorvatsky Ivaniš Korvin, 2. dubna 1473, Budín12. října 1504, Krapina), byl nemanželský syn uherského a (titulárního) českého krále Matyáše Korvína.

Jánoš Korvín
Baldassare Estense 004.jpg
Narození2. dubna 1473
Budín
Úmrtí12. října 1504 (ve věku 31 let)
Krapina
Místo pohřbeníLepoglava
Povolánípolitik
Nábož. vyznáníkatolicismus
Manžel(ka)Beatrice Frankopan (od 1496)
Partner(ka)Bianca Marie Sforza (1487–1493)
DětiAlžběta Korvínská
Kryštov Korvín
Matyáš Korvín
RodičeMatyáš Korvín a Barbara Edelpöcková
RodHunyadyové
PříbuzníN. Hunyadi, Prince of Hungary (sourozenec)
Funkcebán Chorvatska
PodpisJánoš Korvín – podpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

ŽivotEditovat

Vládl jako kníže opavský a hlohovský, později se stal bánem chorvatským a slavonským. Otec ho také jmenoval hrabětem z Hunyadu a navíc obdařil neobvyklým titulem „liptovského knížete“.[pozn. 1]

Jeho otec se pro něj snažil vytvořit dominium na území Slezska. Roku 1482 pro něj získal dědickou smlouvou od Jana II. Šíleného Hlohovské knížectví, roku 1485 se pak pod nátlakem vzdal Viktorín z Poděbrad Opavského knížectví. V roce 1490 již byla pro mladého Jánoše připravena rozsáhlá pozemková država, skládající se z knížectví Opavského, Ratibořského, Krnovského, Kozelského a Bytomského a z Hlubčic.[1] Matyáš se již připravoval předat toto území svému sedmnáctiletému synovi, avšak jeho náhlá smrt překazila tyto plány. Jánošovi zůstalo jen Opavsko, které však byl roku 1500 donucen postoupit králi Vladislavovi Jagellonskému.[2]

Byl zasnouben s dcerou milánského vévody Galeazza Biancou Marií z rodu Sforzů, ze však svatby sešlo. Počátkem roku 1496 se v Chorvatsku oženil s Beatricí Frankopanovou (1480-1510), dcerou chorvatského knížete Bernardina Frankopana († 1529). Z jejich manželství se narodily tři děti.

PoznámkyEditovat

  1. Středoslovenský historický kraj Liptov přitom nikdy knížectvím (ani jiným správním útvarem vyšším než župa) nebyl a titul knížete nikdo jiný nikdy neobdržel; Matyáš Korvín tak chtěl zřejmě svému synu zajistit državy v bohaté Horní Zemi (Slovensku)

ReferenceEditovat

  1. FUKALA, Radek. Slezsko. Neznámá země Koruny české. Knížecí a stavovské Slezsko do roku 1740. České Budějovice: Veduta, 2007. 344 s. ISBN 978-80-86829-23-4. S. 139–140. 
  2. KOLEKTIV AUTORŮ. Opava. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2006. 611 s. ISBN 80-7106-808-X. S. 394. 

Externí odkazyEditovat