Seznam krnovských knížat

seznam na projektech Wikimedia

Toto je seznam krnovských knížat.

Znak krnovského knížectví

Krnovské knížectví nebo také Krnovské vévodství (německy Herzogtum Jägerndorf nebo Fürstentum Jägerndorf, latinsky Ducatus Carnoviensis) bylo historickým útvarem na moravsko-slezském pomezí v okolí dnešních měst Krnova, Bruntálu, a polských Hlubčic. Krnovské knížectví vzniklo rozdělením Opavského knížectví v roce 1377.[1]


Opavští PřemyslovciEditovat

Panování Vládce Příbuzenské vztahy Poznámky
13771378 Jan I. Ratibořský syn Mikuláše II. Opavského
13781384 Jan II. Opavský syn Jana I. Ratibořského kníže ratibořský, znám také jako Jan II. Železný( Hanuš Ferreus)

Slezští PiastovciEditovat

Panování Vládce Příbuzenské vztahy Poznámky
13841390 Vladislav II. Opolský syn Boleslava II. Opolského Také kníže opolský, prodal krnovské knížectví moravskému markraběti Joštovi[2]

LucemburkovéEditovat

Panování Vládce Příbuzenské vztahy Poznámky
13901411 Jošt Moravský syn Jana Jindřicha Lucemburského v letech 14101411 byl římsko-německý král, moravský markrabě, lucemburský vévoda, Braniborský kurfiřt

Slezští PiastovciEditovat

Panování Vládce Příbuzenské vztahy Poznámky
14211421 Ludvík II. Lehnický syn Jindřicha VII břežsko-lehnický kníže, od císaře Zikmunda Lucemburského koupil Krnovské knížectví, které bylo ve vlastnictví Českého království a téhož roku jej i prodal

Opavští PřemyslovciEditovat

Panování Vládce Příbuzenské vztahy Poznámky
14221424 Jan II. Opavský syn Jana I. Ratibořského kníže ratibořský, opětovně vykupuje zpět Krnovské knížectví a Hlubčicko
14241452 Mikuláš V. Krnovský syn Jana II. Opavského bruntálský kníže, vlastnil dále Pštinské knížectví, Vladislav, Rybnik
14521474 Jan IV. Krnovský syn Mikuláše V. Krnovského vladislavský kníže, byl nucen odevzdat Krnovské knížectví Matyášovi Korvínovi

HunyadyovéEditovat

Panování Vládce Příbuzenské vztahy Poznámky
14741490 Matyáš Korvín syn Jánose Hunyadiho uherský král, český vzdorokrál, násilně zabral část Slezska v bojích mezi Jiřím z Poděbrad, následně se dohodl s jeho nástupcem Vladislavem Jagellonským na přenechání Slezska

Opavští PřemyslovciEditovat

Panování Vládce Příbuzenské vztahy Poznámky
14901493 Barbora Krnovská dcera Mikuláše V. Krnovského kněžna osvětimská, kněžna hlivická. V krnovské knížectví spoluvládla se svým zetěm Jiřím ze Šelmberka až do začátku 16. století z důvodu kdy český král Vladislav Jagellonský předal knížectví jako odúmrť Českého království jeho otci Janu II. ze Šelmberka, kterou neuznávala a domáhala se dědictví po otci, proto se obě strany sporu dohodli na kompromisním řešení.[3]

ŠelmberkovéEditovat

Panování Vládce Příbuzenské vztahy Poznámky
14931506 Jan II. ze Šelmberka syn Jaroslava II. ze Šelmberka krnovské knížectví dostal za své služby českému králi Vladislavovi II. Jagelonskému, byl nejvyšší kancléř a komorník Českého království, skutečnou vládu v knížectví vykonával jeho syn a Barbora Krnovská
15061523 Jiří ze Šelmberka syn Jana II. ze Šelmberka v roce 1523 prodal knížectví franské větvy rodu Hohenzollernů[4]

HohenzollernovéEditovat

Panování Vládce Příbuzenské vztahy Poznámky
15231543 Jiří Braniborsko-Ansbašský syn Friedricha IV. Braniborsko-Ansbašského byl také braniborsko-ansbašský markrabě, krnovský, ratibořský a opolský kníže
15431603 Jiří Fridrich Braniborsko-Ansbašský syn Jiřího Braniborsko-Ansbašského byl braniborsko-ansbašský markrabě, kníže opolsko-ratibořský
16031606 Jáchym Fridrich Braniborský syn Jana Jiřího Braniborského byl braniborský kurfiřt
16071622 Jan Jiří Krnovský Jáchyma Fridricha Braniborského velitel vojska slezských stavu během stavovského povstání, majetek mu byl po porážce zkonfiskován[5]

LichtenštejnovéEditovat

V důsledku českého stavovského povstání bylo knížectví i s majetky konfiskováno a knížecí titul společně s majetky zde byl roku 1622 udělen Karlu z Lichtenštejna. Hlava rodu Lichtenštejnů tak od té doby nese titul knížat (resp. vévodů) krnovských v rámci svého celého titulu (kníže z a na Lichtenštejnu, vévoda opavský a krnovský, hrabě z Rietbergu). Lichtenštejnové vládli v Krnovské knížectví jako krnovská knížata od roku 1622 až do roku 1918, majetky vlastnili lichtenštejnská knížata na Krnovsku do roku 1945.[1][6]

Jméno Portrét Knížetem Život Poznámky
Karel I. z Lichtenštejna   16221627 15691627 Získal Krnovské knížectví v roce 1622 poté co bylo zkonfiskováno Janu Jiřímu.
Karel Eusebius   16271684 16111684 Syn Karla I.
Jan Adam I.   16841712 16621712 Syn Karla Eusebia
Josef Václav   17121718
17321745
17481772
16961772 Pra-prasynovec Karla I. z Lichtenštejna
Antonín Florián   17181721 16561721 Prasynovec Karla I. z Lichtenštejna, strýc Josefa Václava
První vládnoucí lichtenštejnský kníže.
Josef Jan Adam   17211732 16901732 Syn Antonína Floriána
Jan Nepomuk Karel   17321748 17241748 Syn Josefa Jana Adama
František Josef I.   17721781 17261781 Synovec Josefa Václava
Alois I.   17811805 17591805 Syn Františka Josefa I.
Jan I. z Lichtenštejna   18051836 17601836 Syn Františka Josefa I.
Alois II.   18361858 17961858 Syn Jana I. z Lichtenštejna
Jan II. z Lichtenštejna   18581929 18401929 Syn Aloise II.
František I.   19291938 18531938 Syn Aloise II.
František Josef II.   19381989 19061989 Potomek Jana I. z Lichtenštejna, prasynovec Františka I.
Jan Adam II.   od 1989 narozen 1945 Vládnoucí kníže lichtenštejnský, syn Františka Josefa II.

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b ŽÁČEK, Rudolf. Dějiny Slezska v datech. první. vyd. Praha 5: Libri 546 s. ISBN 80-7277172-8. 
  2. https://www.hrady.cz/index.php?OID=837&PARAM=11&tid=9755&pos=450
  3. https://www.krnov.cz/assets/File.ashx?id_org=7455&id_dokumenty=14542
  4. Archivovaná kopie. www.infokrnov.cz [online]. [cit. 2020-03-27]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-01-08. 
  5. https://www.zamekkrnov.cz/jan-jiri-krnovsky/
  6. Vládnoucí větev rodu – Po stopách Lichtenštejnů o.p.s. [online]. [cit. 2020-03-27]. Dostupné online. (česky) 

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat