Jan Adam I. z Lichtenštejna

panující kníže lichtenštejnský

Jan Adam I. Ondřej (německy Johann Adam Andreas; 16. srpna 1662Brně16. června 1712 ve Vídni) byl třetí panující lichtenštejnský kníže.

Jan Adam I. z Lichtenštejna
3. Lichtenštejnský kníže
Ve funkci:
5. duben 1684 – 16. červen 1712
PředchůdceKarel Eusebius z Lichtenštejna
NástupceJosef Václav z Lichtenštejna
Skutečný tajný rada
PanovníkJosef I.
Císařský tajný rada
Ve funkci:
1687 – ?
PanovníkLeopold I.
Císařský komorník
PanovníkLeopold I.

Narození16. srpna 1657, 30. listopadu 1657, 30. listopadu 1656 nebo 30. prosince 1656
Brno
Habsburská monarchieHabsburská monarchie Habsburská monarchie
Úmrtí16. června 1712 nebo 18. června 1712
Vídeň
Habsburská monarchieHabsburská monarchie Habsburská monarchie
Místo pohřbeníHrobka Lichtenštejnů ve Vranově
ChoťEdmunda Marie Terezie z Ditrichštejna a Mikulova
RodičeKarel Eusebius z Lichtenštejna a Johana Beatrix z Ditrichštejna
DětiMarie Terezie z Lichtenštejna
Marie Dominika z Lichtenštejna
Marie Alžběta z Lichtenštejna
Karl Joseph von Liechtenstein
Franz Dominic von Liechtenstein
Gabriela z Lichtenštejna
Marie Antonie z Lichtenštejna
PříbuzníEleonora Marie z Lichtenštejna (sourozenec)
Evžen Jan František Savojský ze Soissons (vnuk)
Profesešlechtic
Náboženstvířímskokatolické
Ocenění1694 Řád zlatého rouna (č. 563)
CommonsHans-Adam I, Prince of Liechtenstein
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život a činnost

editovat

V roce 1699 získal panství Schellenberg a v roce 1712 hrabství Vaduz. Tato dvě území později vytvořila současné Lichtenštejnské knížectví.

Jan Adam nikdy nepřijal žádný císařský úřad. Byl finanční expert, a tak směřoval spíše k této oblasti. Neformálně byl znám jako „Hans Adam Bohatý“.

Kromě spravování rodového majetku se velmi zajímal také o umění. Kupoval mj. díla Rubense a van Dycka. Byl jedním ze nejštědřejších patronů své doby. Hans Adam byl iniciátorem dvou významných architektonických památek ve Vídni, majorátního městského paláce (v ulici Bankgasse) a letní rezidenci v Roßau (na Fürstengasse).

Oženil se 16. února 1681 ve Vídni se svou sestřenicí, dvorní dámou císařovny Erdmundou Terezou z Ditrichštejna (17. dubna 166215. března 1737 Vídeň), dcerou Ferdinanda Josefa z Ditrichštejna (1636–1698) a jeho manželky Marie Alžběty z Eggenbergu (1640–1715). Narodilo se jim třináct dětí, pouze sedm z nich (vyznačeni tučně) se dožilo vyššího věku, ale chlapci zemřeli ještě před otcem. V níže uvedeném seznamu chybí dvě děti.

  • 1. syn (* a † 14. 1. 1682)
  • 2. Marie Alžběta (3. 5. 1683 – 8. 5. 1744)[1]
    • 1. ∞ (21. 4. 1703) Maxmilián II. Jakub Mořic, kníže z Lichtenštejna (1641–1709) z gundakerovské linie rodu
    • 2. ∞ (28. 2. 1713) Leopold, vévoda šlesvicko-holštýnsko-sonderbursko-wiesenburský (1674–1744)
  • 3. Karel Josef Václav (15. 10. 1684 – 16. 2. 1704)[1]
  • 4. Marie Antonie Apolonie Rosina (13. 3. 1687 – 9. 10. 1750)[1]
    • 1. ∞ (24. 1. 1704) Marek Adam Czobor de Czoborszentmihály († 1728)
    • 2. ∞ (29. 4. 1731) Karel Hrzán z Harrasova
  • 5. Marie Anna (8. 5. 1688 – zemřela mláda)
  • 6. František Dominik Jiljí Florián (1. 9. 1689 – 9. 3. 1711)[1]
  • 7. Marie Gabriela Anna Alexie (12. 7. 1692 – 7. 11. 1713)[1]
  • 8. Marie Tereza Anna Felicitas (11. 5. 1694 – 20. 2. 1772)[1]
  • 9. Marie Markéta Anna (19. 8. 1697 – 9. 1. 1702)
  • 10. Marie Dominika Magdalena (5. 8. 1698 – 3. 6. 1724)[1]
    • ∞ (21. 5. 1719) Jindřich Josef z Auerspergu (1697–1783), vévoda na slezském Minsterberku
  • 11. Jan Křtitel (26. 8. 1700 – 27. 8. 1700)

Reference

editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Johann Adam Andreas of Liechtenstein na anglické Wikipedii.

  1. a b c d e f g VOKÁČOVÁ, Petra. Příběhy o hrdé pokoře: aristokracie českých zemí v době baroka. Praha: Academia, 2014. 964 s. ISBN 978-80-200-2364-3. S. 692. 

Literatura

editovat
  • JUŘÍK, Pavel. Moravská dominia Liechtensteinů a Dietrichsteinů. Praha: Libri, 2009. 424 s. ISBN 978-80-7277-403-6. 

Externí odkazy

editovat