Hohenlohové
Hohenlohové je stará německá šlechtické rodina původem z Franska, která držela říšského hrabství a později knížectví Hohenlohe. Jméno rodu je odvozeno od hradu Holloch z 12. století, ležícího nedaleko Uffenheimu.
 Erb knížat z Hohenlohe | |
| tituly | Říšská knížata |
|---|---|
| zakladatel | Jindřich z Hohenlohe |
| rok založení | 12. století |
| větve rodu | Svobodní páni z Hohenlohe, neusteinská, waldenburská, vévodové z Ratiboře |
Historie roduEditovat
Prvním známým hrabětem z Hohenlohe byl Jindřich (Heinrich) (1180). Jindřich III. z Hohenlohe (1244–1249) a Gottfried z Hohenlohe (1297–1302) byli velmistry řádu Německých rytířů. V roce 1450 byli povýšeni na bezprostřední říšská hrabata. Rod se v průběhu věků rozdělil na několik větví a v roce 1744 byli povýšeni na říšská knížata. V roce 1806 byl jejich státeček v důsledku napoleonských válek zabrán Württemberským královstvím.
Roku 1840 větev Hohenlohe-Schillingsfürst získala Ratibořské knížectví.
Členové roduEditovat
- Jiří Fridrich Hohenlohe (1569–1645), vojevůdce
- Ludvík Alois kníže Hohenlohe-Waldenburg-Bartenstein (1765–1829), francouzský maršál
- Alexandr z Hohenlohe-Waldenburg-Schillingsfürstu (princ Leopold Alexandr František Emmerich z Hohenlohe-Waldenburg-Schillingsfürstu; 1794–1849), katolický duchovní a zázračný léčitel, titulární biskup ze Sardiky a opat u Sv. Michaela v Gaborjanu
- Viktor I. vévoda z Ratiboře (1818–1893), v letech 1877–1893 předseda pruské panské sněmovny
- Chlodovík z Hohenlohe-Schillingsfürstu (1819–1901), bratr Viktora, 1866–1870 bavorským ministerským předsedou, v letech 1894–1900 říšský kancléř Německého císařství a pruský ministerský předseda
- Gustav Adolf z Hohenlohe-Schillingsfürstu (1823–1896), bratr Viktora, kardinál, v letech 1879–1884 biskup z Albana
- Konstantin z Hohenlohe-Schillingsfürst (1828–1896), bratr Viktora, rakouský první vrchní hofmistr a generál kavalerie ve Vídni
- Max z Ratiboře a Korbeje (1856–1924), německý diplomat
- Karel princ z Ratiboře a Korbeje (1860–1931), německý politik
- Egon Hohenlohe-Waldenburg-Schillingsfürst (1853–1896), politik, v závěru 19. století poslanec Říšské rady z Gorice a Gradišky
- Konrád z Hohenlohe-Schillingsfürstu (1863–1918), syn Konstantina, politik, od roku 1906 předseda vlády Rakouska-Uherska
- Gottfried z Hohenlohe-Schillingsfürstu (1867–1932), syn Konstantina, velvyslanec Rakouska-Uherska v Berlíně v letech 1914–1918
- Bedřich František z Hohenlohe-Waldenburg-Schillingsfürstu (1879–1958), německo-maďarský aristrokat
- Štěpánka z Hohenlohe-Waldenburg-Schillingsfürstu (1891–1972), německá špionka
- Konstantin z Hohenlohe-Langenburgu (1893–1973) německý malíř, kunsthistorik a ředitel muzea
- Karl Hohenlohe, též Karel Albrecht Hohenlohe-Schillingsfürst (* 1960), rakouský novinář a podnikatel v oblasti médií
LiteraturaEditovat
- Evropa v proměnách staletí. Praha: Libri, 2001. 766 s. ISBN 80-7277-025-X.