Otevřít hlavní menu

Jan Alojzy Matejko (24. června 1838 Krakov1. listopadu 1893 Krakov) byl nejslavnější polský malíř, tvůrce monumentálních obrazů s historickou tematikou a bitevních scén. Jako datum jeho narození je často chybně udáván 24. červen. Malíř sám tvrdil, že se narodil 30. července.

Jan Matejko
Jan Matejko - autoportrét
Jan Matejko - autoportrét
Narození 24. června 1838
Krakov
Úmrtí 1. listopadu 1893 (ve věku 55 let)
Krakov
Místo pohřbení Rakownický hřbitov
Národnost Poláci
Alma mater Akademie výtvarných umění v Krakově (1852–1858)
Jagellonská univerzita
Akademie výtvarných umění
Povolání malíř a vysokoškolský učitel
Rodiče František Xaver Matějka
Manžel(ka) Teodora Matejko
Děti Helena Unierzyska
Významná díla Pruský hold
Bitva u Grundwaldu
Ocenění rytíř Čestné legie
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikicitátů citáty na Wikicitátech
Nuvola apps bookcase.svg Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obsah

Rodina a dětstvíEditovat

Matejkovi prarodiče byli čeští zemědělci v Roudnici u Hradce Králové. Otec František Xaver Matějka byl rodákem z Hradce Králové[zdroj?] a v Haliči působil jako vychovatel a učitel hudby. Zpočátku pracoval u rodiny Wodzických v Koscielnikách (dnes součást Nové Huty) a později se přestěhoval do Krakova, kde uzavřel manželství s Kateřinou Rosbergovou, pocházející z polsko-německé rodiny zámožných sedláků.

Jan byl jejich devátým dítětem z celkem jedenácti. Již od raného dětství projevoval nevšední výtvarné nadání, což mu umožnilo postup do vyšších tříd, jelikož v téměř všech ostatních předmětech propadal. Nikdy se nenaučil žádný cizí jazyk a těžce bojoval i s polštinou.[zdroj?]

Malířská tvorbaEditovat

V mládí prožil ostřelování Krakova Rakušany v roce 1848 a také byl svědkem Listopadového povstání, které podporoval finančně. Vlivem těchto národních tragedií se začal věnovat historické malbě místo dosavadní církevní tvorby. Často umisťoval na svých plátnech osoby, které se ve skutečnosti dané události neúčastnily (např. Hugo Kollataj a generál J. Wodzicki na obrazu Bitwa u Racławic), nešlo mu však o přesné zmapování historie, ale o symbolicko-filozofické působení díla a edukační účinek.

Soukromý životEditovat

V roce 1864 se oženil s Teodorou roz. Giebultowskou, s kterou měl pět dětí: Beatu, Helenu, Tadeáše a Jiřího. Poslední Regina zemřela v kojeneckém věku. Žena mu byla inspirací a modelem k četným dílům (např. královna Bona Sforza v „Pruském holdu”). Ještě za života si vydobyl svou tvorbou celonárodní uznání, a stal se všeobecně uznávaným klasikem. Stal se však i slavným celosvětově (zejména úspěšné byly výstavy v Paříži). On sám unikal pozornosti veřejnosti a osobní účast na oficiálních společenských událostech byla pro něho značně stresující. V domě, kde Matejko v Krakově bydlel je dnes Matejkovo muzeum. Byl prvním rektorem Výtvarné akademie v Krakově. Z jeho žáků jsou nejslavnější Jacek Malczewski, Stanisław Wyspiański, Józef Mehoffer a Maurycy Gottlieb.

Matejko je pohřben v čestné aleji Rakowického hřbitova v Krakově.

Nejznámější dílaEditovat

  • Stańczyk (1862)
  • Skargovo kázání (1864)
  • Polonia, rok 1863 (1864,1879)
  • Stefan Batory u Pskova (1872)
  • Astronom Kopernik aneb rozmluva s Bohem (1872)
  • Zavěšení zvonu Zikmund (1874)
  • Bitva u Grunvaldu (1878)
  • Pruský hold (1882)
  • Jan Sobieski u Vídně (1883)
  • Wernyhora (1883-1884)
  • Bitva u Raclavic (1888)
  • Přijetí křesťanství (1889)
  • Cyklus Dějiny civilizace v Polsku (1888)

Externí odkazyEditovat