August II. Silný

polský král (1697–1733) a saský vévoda (1694–1733)

Fridrich August I., známý jako August II. Silný (německy August der Starke, polsky August II. Mocny, 12. května 1670 Drážďany1. února 1733 Varšava) byl saský kurfiřt a polský král původem z albertinské linie dynastie Wettinů. Své přízvisko „Silný“ dostal s ohledem na svou tělesnou sílu. Jako důkaz si dokonce nechal zaprotokolovat, že 15. února 1711 přelomil holýma rukama koňskou podkovu.

August II. Silný
polský král, velkokníže litevský
saský kurfiřt
Portrét
August II.
Korunovace15. září 1697, Krakov
Narození12. května 1670
Drážďany, Saské kurfiřtství
Úmrtí1. února 1733 (ve věku 62 let)
Varšava, Polské království
PohřbenKatedrála na Wawelu
PředchůdcePolsko a Litva (I.):
Jan III. Sobieski
Polsko a Litva (II.):
Stanislav I. Leszczyński
Sasko:
Jan Jiří IV. Saský
NástupcePolsko a Litva (I.):
Stanislav I. Leszczyński
Polsko a Litva (II.):
Stanislav I. Leszczyński
Sasko:
Fridrich II. August
ManželkaKristýna Eberhardýna Hohenzollernská
PotomciAugust III. Polský
Maurice de Saxe
Fridrich August Rutowski
Anna Marie Kateřina Rutowska
RodWettinové
OtecJan Jiří III. Saský
MatkaAnna Žofie Dánská
PodpisPodpis
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Biografie editovat

Původ, mládí editovat

August II. Silný se narodil jako mladší ze dvou synů kurfiřta Jana Jiřího III. Saského (1647–1691) a jeho manželky, dánské princezny Anny Žofie (1647–1717), dcery dánského krále Frederika III. Na rozdíl od svého staršího bratra, jenž byl nepevného zdraví, byl August mimořádné tělesné konstituce – vzrůstem patřil k nejvyšším princům své doby a vynikal i nevšední silou. Jako panovníkův mladší syn viděl své uplatnění ve vojsku různých evropských států.

Saský kurfiřt a polský král editovat

Jeho starší bratr Jan Jiří IV. Saský zemřel bez legitimních potomků předčasně po třech letech vlády v roce 1694 a August po něm nastoupil na saský trůn jako August II. Postavil se do čela císařské armády v boji proti Turkům v Uhrách, neúspěch ho však přiměl se vojenské kariéry vzdát. O to více se snažil zapojit do evropské politiky, uzavřel s císařem Leopoldem I. spojenectví proti Francii a proti francouzskému kandidátovi také v roce 1697 dosáhl polské koruny.

Jako celá jeho rodina byl evangelického vyznání, byl však zvolen polským králem a podmínkou převzetí polského trůnu byla konverze ke katolictví. 1. června 1697 tedy August konvertoval a 26./27. června 1697 byl ve Varšavě zvolen a poté 15. září 1697 v Krakově korunován za polského krále (August II. Silný, polsky August II. Mocny). Jeho manželka Kristina Eberhardina, pevná ve své protestantské víře, takový krok učinit nechtěla, proto nikdy nebyla korunována polskou královnou a do Polska nikdy nepřijela, dokonce ani na manželovu korunovaci. Uzavřel spojenectví s ruským carem Petrem Velikým a s Dánskem proti švédskému králi Karlu XII. a zapojil se do tzv. severní války.[1]

Katastrofální porážka, kterou od švédského krále utrpěl, ho však na čas zbavila polského trůnu, který získal zpět pouze díky zásahu ruského vojska. Ani po ukončení severní války však nedokázal stabilizovat situaci v zemi a Polsko, postupně se propadající do anarchie, se stalo pouhou přítěží, nákladnou cenou za lesk královské koruny. Jako polský král August během své vlády zemi naprosto zruinoval.

V Sasku se August II. snažil, na rozdíl od Polska, vládnout absolutisticky, ale jeho přehnané finanční nároky na stavební činnost a pořádání dvorských slavností podle nedostižného francouzského vzoru zemi ekonomicky zcela vyčerpaly.

Dne 1. března 1700 zavedl v Sasku užívání gregoriánského kalendáře.

Mecenáš editovat

Ještě jako mladý princ navštívil August palác Ludvíka XIV. ve Versailles, což poznamenalo jeho život a ovlivnilo později jeho způsob vedení státu. Přeměnil Drážďany, hlavní město Saského kurfiřtství, v jedno z nejkrásnějších měst Evropy.[2] Obklopil se souborem skvělých hudebníků, mezi něž patřili např. Sylvius Leopold Weiss, Johann David Heinichen, Johann Adolph Hasse, Jan Dismas Zelenka, Johann Georg Pisendel, či houslista Francesco Maria Veracini. K jeho velkým zásluhám náleží i založení výroby porcelánuMíšni.

Manželství, potomci editovat

Dne 20. ledna 1693 se v Bayreuthu oženil s Kristinou Eberhardinou Braniborskou, jedinou dcerou ze šesti potomků Kristiána Ernesta, markraběte z Brandenburg-Bayreuth, a jeho druhé manželky Žofie Luisy Württemberské. Byl to čistě politický a velmi nešťastný svazek. O tři roky později, 17. října 1696, se v Drážďanech narodil jejich jediný potomek, syn Fridrich August. Péči o chlapce převzala matka Augusta II. Anna Žofie Dánská.

August II. byl ovšem nenasytný sukničkář a měl řadu příležitostných i dlouhodobých milenek a velké množství levobočků; některé zdroje (mezi nimi především Vilemína Pruská) uvádějí počet 365 až 382 jeho nelegitimních potomků, August však uznal jen malou část z nich.

Smrt editovat

Jeho smrt měla banální příčinu – na nohu mu spadla židle, rána na palci se však nehojila, v důsledku postižení malých cév došlo ke vzniku tzv. diabetické nohy, objevila se horečka a lékaři usoudili, že je nutná amputace. Ani ta však Augustovi život nezachránila; bezprostřední příčinou smrti (1. února 1733 v Královském zámku ve Varšavě) byly nejspíš následná gangréna a sepse. Pochován byl v katedrále na Wawelu v Krakově, jeho vnitřnosti byly uloženy v kapucínském kostele ve Varšavě, srdce pak v Katedrále Nejsvětější Trojice v Drážďanech.

Zajímavost editovat

  • Augustův levoboček ze vztahu se švédskou šlechtičnou Marií Aurorou von Königsmark, francouzský maršál Mořic Saský (1696–1750), byl pradědem francouzské spisovatelky George Sandové.

Vývod z předků editovat

 
 
 
 
 
Kristián I. Saský
 
 
Jan Jiří I. Saský
 
 
 
 
 
 
Žofie Braniborská
 
 
Jan Jiří II. Saský
 
 
 
 
 
 
Albrecht Fridrich Pruský
 
 
Magdalena Sibylla Pruská
 
 
 
 
 
 
Marie Eleonora Klevská
 
 
Jan Jiří III. Saský
 
 
 
 
 
 
Jan Jiří Braniborsko-Bayreuthský
 
 
Kristián Braniborsko-Bayreuthský
 
 
 
 
 
 
Alžběta Anhaltsko-Zerbstská
 
 
Magdaléna Sibyla Braniborsko-Bayreuthská
 
 
 
 
 
 
Albrecht Fridrich Pruský
 
 
Marie Pruská
 
 
 
 
 
 
Marie Eleonora Klevská
 
August II. Silný
 
 
 
 
 
Frederik II. Dánský
 
 
Kristián IV. Dánský
 
 
 
 
 
 
Žofie Meklenburská
 
 
Frederik III. Dánský
 
 
 
 
 
 
Jáchym Fridrich Braniborský
 
 
Anna Kateřina Braniborská
 
 
 
 
 
 
Kateřina Braniborsko-Kostřinská
 
 
Anna Žofie Dánská
 
 
 
 
 
 
Vilém Brunšvicko-Lüneburský
 
 
Jiří Brunšvicko-Lüneburský
 
 
 
 
 
 
Dorotea Dánská
 
 
Žofie Amálie Brunšvická
 
 
 
 
 
 
Ludvík V. Hesensko-Darmstadtský
 
 
Anna Eleonora Hesensko-Darmstadtská
 
 
 
 
 
 
Magdalena Braniborská
 

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. COUFALOVÁ, Iveta. Král-konvertita: Panovnická konverze Augusta Silného a její reflexe v saském veřejném prostoru především mezi dvěma luteránskými jubilei (1717/1730) [online]. Univerzita Palackého v Olomouci Filozofická fakulta. Katedra historie, 2021 [cit. 2023-06-11]. Dostupné online. 
  2. SCHUMANN, Paul. Dresden. Barsinghausen: Unikum-Verlag, 2012. 349 s. ISBN 9783845721385. S. 101. 

Literatura editovat

  • CZOK, Karl. Am Hofe Augusts des Starken. Leipzig: Edition Leipzig, 1989. ISBN 3-361-00268-0. (německy) 
  • CZOK, Karl. August der Starke und Kursachsen. Leipzig: Koehler und Amelang, 1987. (německy) 

Související články editovat

Externí odkazy editovat

Předchůdce:
Jan Jiří IV. Saský
  Saský kurfiřt
Fridrich I. August
16941733
  Nástupce:
Fridrich II. August
Vývod z předků Augusta II. Silného
Prapraprarodiče

Kurfiřt
Kristián I. Saský (1560–1591)
⚭ 1582
Žofie Braniborská (1568–1622)

Vévoda
Albrecht Fridrich Pruský (1553–1618)
⚭ 1573
Marie Eleonora von Jülich-Kleve-Berg (1550–1608)

Kurfiřt
Jan Jiří Braniborský (1525–1598)
⚭ 1548
Sabina von Brandenburg-Ansbach (1529–1575)

Vévoda
Albrecht Fridrich Pruský (1553–1618)
⚭ 1573
Marie Eleonora von Jülich-Kleve-Berg (1550–1608)

Král
Frederik II. Dánský (1534–1588)
⚭ 1572
Žofie Meklenburská (1557–1631)

Kurfiřt
Jáchym Fridrich Braniborský (1546–1608)
⚭ 1570
Kateřina von Brandenburg-Küstrin (1549–1602)

Herzog
Vilém Mladší zu Braunschweig-Lüneburg (1535–1592)
⚭ 1561
Dorotea Dánská (1546–1617)

Lankrabě
Ludvík V. Hesensko-Darmstadtský (1577–1626)
⚭ 1598
Magdalena Braniborská (1582–1616)

Praprarodiče

Kurfiřt Jan Jiří I. Saský (1585–1656)
⚭ 1607
Magdalena Sibylla Pruská (1586–1659)

Markrabě Christian von Brandenburg-Bayreuth (1581–1655)
⚭ 1604
Marie Pruská (1579–1649)

Král Kristián IV. Dánský (1577–1648)
⚭ 1597
Anna Kateřina Braniborská (1575–1612)

Vévoda Jiří von Braunschweig-Lüneburg (1582–1641)
⚭ 1617
Anna Eleonora Hesensko-Darmstadtská (1601–1659)

Prarodiče

Kurfiřt Jan Jiří II. Saský (1613–1680)
⚭ 1638
Magdalena Sibylla von Brandenburg-Bayreuth (1612–1687)

Král Frederik III. Dánský (1609–1670)
⚭ 1643
Žofie Amálie Brunšvická (1628–1685)

Rodiče

Kurfiřt Jan Jiří III. Saský (1647–1691)
⚭ 1666
Anna Žofie Dánská (1647–1717)

August II. Silný