Otevřít hlavní menu

August II. Silný

polský král (1697–1733) a saský vévoda (1694–1733)

Fridrich August I., známý jako August II. Silný (August der Starke, 12. května 1670 Drážďany1. února 1733 Varšava) byl příslušníkem albertinské linie dynastie Wettinů a saským kurfiřtem a polským králem. Své přízvisko "Silný" dostal s ohledem na svou tělesnou sílu; aby to obhájil, nechal si zaprotokolovat, že 15. února 1711 přelomil holýma rukama koňskou podkovu.

August II. Silný
polský král, velkokníže litevský
saský kurfiřt
August II., autorem obrazu je Louis de Silvestre.
August II., autorem obrazu je Louis de Silvestre.
Korunovace 15. září 1697, Krakov
Narození 12. května 1670
Drážďany , Saské kurfiřtství
Úmrtí 1. února 1733
(ve věku 62 let)
Varšava , Polsko
Pohřben Katedrála na Wawelu
Předchůdce Polsko a Litva (I.):
Jan III. Sobieski
Polsko a Litva (II.):
Stanislav I. Leszczyński
Sasko:
Jan Jiří IV. Saský
Nástupce Polsko a Litva (I.):
Stanislav I. Leszczyński
Polsko a Litva (II.):
Stanislav I. Leszczyński
Sasko:
Fridrich II. August
Královna Kristýna Eberhardýna Hohenzollernová
Potomci August III. Polský
Maurice de Saxe
Fridrich August Rutowski
Anna Marie Kateřina Rutowska
Rod Wettinové
Otec Jan Jiří III. Saský
Matka Anna Žofie Dánská
Podpis Podpis
Některá data mohou pocházet z datové položky.

BiografieEditovat

Původ, mládíEditovat

August II. Silný se narodil jako mladší ze dvou synů kurfiřta Jana Jiřího III. Saského (1647–1691) a jeho manželky, dánské princezny Anny Žofie (1647–1717), dcery dánského krále Frederika III. Na rozdíl od svého staršího bratra, jenž byl nepevného zdraví, byl August mimořádné tělesné konstituce – vzrůstem patřil k nejvyšším princům své doby a vynikal i nevšední silou. Jako panovníkův mladší syn viděl své uplatnění ve vojsku různých evropských států.

Saský kurfiřt a polský králEditovat

Jeho starší bratr Jan Jiří IV. Saský zemřel bez legitimních potomků předčasně po třech letech vlády v roce 1694 a August po něm nastoupil na saský trůn jako August II. Postavil se do čela císařské armády v boji proti Turkům v Uhrách, neúspěch ho však přiměl se vojenské kariéry vzdát. O to více se snažil zapojit do evropské politiky, uzavřel s císařem Leopoldem I. spojenectví proti Francii a proti francouzskému kandidátovi také v roce 1697 dosáhl polské koruny.

Jako celá jeho rodina byl evangelického vyznání, byl však zvolen polským králem a podmínkou převzetí polského trůnu byla konverze ke katolictví. 1. června 1697 tedy August konvertoval a 26./27. června 1697 byl ve Varšavě zvolen a poté 15. září 1697 v Krakově korunován za polského krále (August II. Silný, polsky August II. Mocny). Jeho manželka Kristina Eberhardina, pevná ve své protestantské víře, takový krok učinit nechtěla, proto nikdy nebyla korunována polskou královnou a do Polska nikdy nepřijela, dokonce ani na manželovu korunovaci. Uzavřel spojenectví s ruským carem Petrem Velikým a s Dánskem proti švédskému králi Karlu XII. a zapojil se do tzv. severní války.

Katastrofální porážka, kterou od švédského krále utrpěl, ho však na čas zbavila polského trůnu, který získal zpět pouze díky zásahu ruského vojska. Ani po ukončení severní války však nedokázal stabilizovat situaci v zemi a Polsko, postupně se propadající do anarchie, se stalo pouhou přítěží, nákladnou cenou za lesk královské koruny. Jako polský král August během své vlády zemi naprosto zruinoval.

V Sasku se August II. snažil, na rozdíl od Polska, vládnout absolutisticky, ale jeho přehnané finanční nároky na stavební činnost a pořádání dvorských slavností podle nedostižného francouzského vzoru zemi ekonomicky zcela vyčerpaly.

Dne 1. března 1700 zavedl v Sasku užívání gregoriánského kalendáře.

MecenášEditovat

Ještě jako mladý princ navštívil August palác Ludvíka XIV. ve Versailles, což poznamenalo jeho život a ovlivnilo později jeho způsob vedení státu. Přeměnil Drážďany, hlavní město Saského kurfiřtství, v jedno z nejkrásnějších měst Evropy. Obklopil se souborem skvělých hudebníků, mezi něž patřili např. Sylvius Leopold Weiss, Johann David Heinichen, Johann Adolph Hasse, Jan Dismas Zelenka, Johann Georg Pisendel, či houslista Francesco Maria Veracini. K jeho velkým zásluhám náleží i založení výroby porcelánuMíšni.

Manželství, potomciEditovat

Dne 20. ledna 1693 se v Bayreuthu oženil s Kristinou Eberhardinou von Brandenburg-Bayreuth, jedinou dcerou ze šesti potomků Kristiána Ernesta, markraběte z Brandenburg-Bayreuth, a jeho druhé manželky Žofie Luisy Württemberské. Byl to čistě politický a velmi nešťastný svazek. O tři roky později, 17. října 1696, se v Drážďanech narodil jejich jediný potomek, syn Fridrich August. Péči o chlapce převzala matka Augusta II. Anna Žofie Dánská.

August II. byl ovšem nenasytný sukničkář a měl řadu příležitostných i dlouhodobých milenek a velké množství levobočků; některé zdroje (mezi nimi především Vilemína Pruská) uvádějí počet 365 až 382 jeho nelegitimních potomků, August však uznal jen malou část z nich.

SmrtEditovat

Jeho smrt měla banální příčinu – na nohu mu spadla židle, rána na palci se však nehojila, v důsledku postižení malých cév došlo ke vzniku tzv. diabetické nohy, objevila se horečka a lékaři usoudili, že je nutná amputace. Ani ta však Augustovi život nezachránila; bezprostřední příčinou smrti (1. února 1733 v Královském zámku ve Varšavě) byly nejspíš následná gangréna a sepse. Pochován byl v katedrále na Wawelu v Krakově, jeho vnitřnosti byly uloženy v kapucínském kostele ve Varšavě, srdce pak v Katedrále Nejsvětější Trojice v Drážďanech.

ZajímavostEditovat

  • Augustův levoboček ze vztahu se švédskou šlechtičnou Marií Aurorou von Königsmark, francouzský maršál Mořic Saský (1696–1750), byl pradědem francouzské spisovatelky George Sandové.

Vývod z předkůEditovat

OdkazyEditovat

LiteraturaEditovat

  • CZOK, Karl. Am Hofe Augusts des Starken. Leipzig: Edition Leipzig, 1989. ISBN 3-361-00268-0. (německy) 
  • CZOK, Karl. August der Starke und Kursachsen. Leipzig: Koehler und Amelang, 1987. (německy) 

Externí odkazyEditovat

Předchůdce:
Jan Jiří IV. Saský
  Saský kurfiřt
Fridrich I. August
16941733
  Nástupce:
Fridrich II. August
Vývod z předků Augusta II. Silného
Prapraprarodiče

Kurfiřt
Kristián I. Saský (1560–1591)
∞ 1582
Žofie Braniborská (1568–1622)

Vévoda
Albrecht Fridrich Pruský (1553–1618)
∞ 1573
Marie Eleonora von Jülich-Kleve-Berg (1550–1608)

Kurfiřt
Jan Jiří Braniborský (1525–1598)
∞ 1548
Sabina von Brandenburg-Ansbach (1529–1575)

Vévoda
Albrecht Fridrich Pruský (1553–1618)
∞ 1573
Marie Eleonora von Jülich-Kleve-Berg (1550–1608)

Král
Frederik II. Dánský (1534–1588)
∞ 1572
Žofie Meklenburská (1557–1631)

Kurfiřt
Jáchym Fridrich Braniborský (1546–1608)
∞ 1570
Kateřina von Brandenburg-Küstrin (1549–1602)

Herzog
Vilém Mladší zu Braunschweig-Lüneburg (1535–1592)
∞ 1561
Dorotea Dánská (1546–1617)

Lankrabě
Ludvík V. Hesensko-Darmstadtský (1577–1626)
∞ 1598
Magdalena Braniborská (1582–1616)

Praprarodiče

Kurfiřt Jan Jiří I. Saský (1585–1656)
∞ 1607
Magdalena Sibylla Pruská (1586–1659)

Markrabě Christian von Brandenburg-Bayreuth (1581–1655)
∞ 1604
Marie Pruská (1579–1649)

Král Kristián IV. Dánský (1577–1648)
∞ 1597
Anna Kateřina Braniborská (1575–1612)

Vévoda Jiří von Braunschweig-Lüneburg (1582–1641)
∞ 1617
Anna Eleonora Hesensko-Darmstadtská (1601–1659)

Prarodiče

Kurfiřt Jan Jiří II. Saský (1613–1680)
∞ 1638
Magdalena Sibylla von Brandenburg-Bayreuth (1612–1687)

Král Frederik III. Dánský (1609–1670)
∞ 1643
Žofie Amálie Brunšvická (1628–1685)

Rodiče

Kurfiřt Jan Jiří III. Saský (1647–1691)
∞ 1666
Anna Žofie Dánská (1647–1717)

August II. Silný