Salomena z Bergu

Salomena z Bergu (polsky Salomea z Bergu, něm. Salome von Berg), 1093/110127. červenec 1144, Łęczyca) byla druhou manželkou polského knížete Boleslava III. Křivoústého.

Salomena z Bergu
Narození1093
Dunajský okres
Úmrtí3. srpna 1144 (ve věku 50–51 let) nebo 1144 (ve věku 50–51 let)
Łęczyca
Místo pohřbeníKatedrála Nanebevzetí Panny Marie v Płocku
Povolánípolitička
Manžel(ka)Boleslav III. Křivoústý (od 1115)
DětiRichenza Polská
Boleslav IV. Kadeřavý
Měšek III. Starý
Dobroněha Ludgarda Polská
Judita Polská
Jindřich Sandoměřský
Anežka Polská
Kazimír II. Spravedlivý
Lešek Polský
RodičeJindřich I. z Bergu a Adelaide of Mochental
PříbuzníRichenza z Bergu a Žofie z Bergu (sourozenci)
Knut V. Dánský, Burislev Švédský, Sofie z Novgorodu a Vasiļko Volodarevitch (vnoučata)
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Salomena byla dcerou švábského hraběte Jindřicha z Bergu (poblíž města Ehingen). Její dvě sestry byly provdané za Přemyslovce, Richenza se stala manželkou českého knížete Vladislava I. a Žofie údělného knížete Oty II. Olomouckého.

Manželkou Boleslava III. se stala v roce 1115, po smrti jeho první ženy Zbyslavy Kyjevské, prostřednictvím biskupa Oty Bamberského.

Polská kněžnaEditovat

Z manželství s Boleslavem III. se Salomeně narodilo šest synů: Lešek (1115 – před 1131), Kazimír (starší), Boleslav, Měšek, Jindřich a Kazimír; zřejmě také i šest dcer (Richsa, dcera neznámého jména, Gertruda, Dobroněga Ludgarda, Judita a Anežka).

Dne 28. října 1138 Boleslav Křivoústý zemřel. Krátce před smrtí vyhlásil svou závěť, kterou do polského nástupnictví zavedl princip seniorátu. Polsko rozdělil na úděly pro jednotlivé syny, přičemž nejstaršímu z nich náležel seniorský úděl v Malopolsku s metropolí Krakovem. Boleslavův syn z prvního manželství Vladislav II. Vyhnanec získal jakožto senior dynastie Malopolsko, část Velkopolska a další území; potomci Salomeny získali ostatní úděly: Boleslav IV. Kadeřavý obdržel Mazovsko a Měšek III. Starý zbylou část Velkopolska. Boleslav se sice snažil zajistit jednotu státu do budoucna a zároveň ji sladit s odstředivými snahami a ambicemi jednotlivých členů rodu, byl to však jen kompromis odsouzený k brzkému zániku. Vrchní vláda v Polsku rychle slábla, až roku 1146 zanikla zcela.

Mladší synové z manželství se Salomenou Jindřich Sandoměřský a Kazimír II. Spravedlivý jako neplnoletí zůstali na dvoře své matky Salomeny v Łęczyci. Jindřich měl po dosažení plnoletosti obdržet z rukou seniora Sandoměř, kdežto Kazimír jakožto pohrobek nebyl v závěti vůbec uveden (později se stal knížetem sandoměřským a nakonec polským seniorem).

V roce 1141 Salomena svolala bez vědomí seniora Vladislava II. sjezd mladších knížat do Łęczyce. Zde se mělo dohodnout zasnoubení Anežky, dcery Boleslava a Salomeny, s kyjevským princem-následníkem Svjatoslavem III. Vsevolodovičem. Bylo jasné, že Salomena tím bránila zájmy svých synů před Vladislavem.

Salomena z Bergu zemřela 27. července 1144 v Łęczyci. Pochována byla po boku svého manžela v Płocku. Po její smrtí ostatní knížata odmítla Vladislavovi II. poslušnost; ten se navíc dostal do konfliktu s mocným slezským šlechticem Petrem Wlastem (Włostowicem), jehož nechal oslepit. Následně byl polským duchovenstvem dán do klatby a svými nevlastními bratry – Salomeninými syny – donucen odejít do vyhnanství (odtud jeho přízvisko Vyhnanec).

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Salomea z Bergu na polské Wikipedii.