Otevřít hlavní menu

Vladislav II. Vyhnanec

polský kníže-senior (1138–1146)

Vladislav II. zvaný Vyhnanec, polsky Władysław II Wygnaniec (1105 Krakov30. května 1159 Altenburg) byl polský kníže a první senior, který vládl v letech 11381146. Pocházel z rodu Piastovců a je pokládán za zakladatele jeho větve, tzv. slezských Piastovců. Byl synem polského knížete Boleslava III. Křivoústého a jeho první ženy Zbyslavy Kyjevské.

Vladislav II. Vyhnanec
Polský senior
Vladislav II. Vyhnanec (Jan Matejko)
Vladislav II. Vyhnanec (Jan Matejko)
polský kníže-senior
Období 11381146
Předchůdce Boleslav III. Křivoústý
Nástupce Boleslav IV. Kadeřavý
slezský kníže
Období 11381146
Předchůdce vznik
Nástupce Boleslav IV. Kadeřavý

Narození 1105
Krakov
Úmrtí 30. května 1159 (54 let)
Altenburg
Předchůdce Boleslav III. Křivoústý
Nástupce Boleslav IV. Kadeřavý
Manželky Anežka Babenberská
Potomci Boleslav I. Vysoký
Měšek I. Křivonohý
Konrád Hlohovský
Richenza Slezská
Albert
Dynastie Piastovci
Otec Boleslav III. Křivoústý
Matka Zbyslava Kyjevská
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ze strany manželky byl nevlastním švagrem římského krále Konráda III. a švagrem českého knížete Vladislava II.[P 1]

ŽivotEditovat

MládíEditovat

Vladislav se narodil roku 1105 jako prvorozený Boleslavův syn. Jako prvorozenému se mu snažil Boleslav zaručit následnictví. Dal mu Slezské knížectví, které mělo být dědictví pro jeho potomky. Díky Vladislavovi bylo Slezsko zachráněno během let 1135 - 1137 při válce s Čechy. Téhož roku se Vladislav stal kmotrem Václava, nejmladšího syna Soběslava I.

SeniorEditovat

Krátce před svou smrtí vyhlásil Boleslav III. Křivoústý svou závěť, kterou do polského nástupnictví zavedl princip seniorátu. Polsko rozdělil na úděly pro jednotlivé syny, přičemž nejstaršímu z nich náležel seniorský úděl v Malopolsku s metropolí Krakovem. Když Boleslav 28. října 1138 zemřel, získal Vladislav jakožto senior dynastie Malopolsko, část Velkopolska a další území; potomci jeho nevlastní matky Salomeny, druhé Boleslavovy ženy, získali ostatní úděly: Boleslav IV. Kadeřavý obdržel Mazovsko a Měšek III. Starý zbylou část Velkopolska. Vladislavova nevlastní matka Salomena z Bergu se stala regentkou za Vladislavovy nevlastní bratry Jindřicha a Kazimíra, a kněžnou v Łęczyci.

Boleslav se sice snažil zajistit jednotu státu do budoucna a zároveň ji sladit s odstředivými snahami a ambicemi jednotlivých členů rodu, byl to však jen kompromis odsouzený k brzkému zániku. Vladislav se zhlédl v otci a rozhodl se, že znovusjednotí stát. Vzhledem k jeho vojenským schopnostem nikdo nepochyboval, že by neuspěl.

První válka s junioryEditovat

Již roku 1141 se otevřeně projevily spory Vladislava s juniory, když Vladislavova nevlastní matka Salomena bez jeho souhlasu začala rozdávat své knížectví mezi své syny. Rovněž usilovala o sňatek své dcery Anežku s následníkem kyjevského knížete Vsevoloda II. Salomena tím bránila zájmy svých synů před Vladislavem. Ten však dohodl sňatek svého syna Boleslava a Vsevolodovy dcery Zvinislavy (1143).

Druhá válka s junioryEditovat

Po smrti Salomeny z Bergu roku 1144 se Łęczycké knížectví mělo připojit k údělu seniora. Místo toho však knížectví připadlo Boleslavu Kadeřavému. Vladislav ještě toho samého roku zaútočil na své bratry. Požádal o pomoc kyjevské spojence. Na jejich pomoc však nejprve nepočkal, a proto bitvu nečekaně prohrál. Teprve až po příchodu kyjevských vojsk se Vladislavovi podařilo Boleslava a Měška porazit a Łęczycké knížectví připadlo seniorovi.

VyhnanecEditovat

Na počátku roku 1146 se Vladislav rozhodl podruhé zaútočit na své bratry. Nejprve se zdálo, že bude jen otázkou času, kdy se mu podaří sjednotit stát. Bez větších problémů dobyl Mazovsko a obléhal Poznaň, kde se snažil donutit své bratry, aby se vzdali. V Polsku však vypuklo povstání proti Vladislavovi, především kvůli zavraždění šlechtice Petra Wlasta. Vladislav byl dán do klatby a donucen utéct nejprve do Čech a poté do Němec (odtud jeho přízvisko Vyhnanec), kde roku 1159 zemřel.

RodinaEditovat

V roce 1125 se Vladislav oženil s Anežkou Babenberskou (1108/13-1160/3). Měli spolu pět dětí:

PoznámkyEditovat

  1. Je zajímavé, že jak český, tak polský Vladislav se vyznačovali velmi těsným vztahem k Říši a přátelským poměrem k jejímu vládci – jejich manželství v tom zřejmě hrála určitou roli.

ReferenceEditovat


Externí odkazyEditovat