Richenza Slezská
Richenza Slezská nebo také Richilda (polsky Ryksa śląska, katalánsky Riquilda de Polònia, 1130/40 – 16. června 1185?) byla královna kastilská a leónská a hraběnka provensálská z rodu Piastovců. Z matčiny strany byla sestřenicí císaře Fridricha Barbarossy a z tohoto titulu se stala významnou postavou v říšské sňatkové politice.
| Richenza Slezská | |
|---|---|
| Královna Kastilie a Leonu Hraběnka z Provence Hraběnka z Eversteinu | |
| Narození | 1130/1140 |
| Úmrtí | 16. června 1185 |
| Manžel | Alfons VII. Kastilský Ramon Berenguer II. Provensálský Raimond V. z Toulouse Albrecht II. z Eversteinu |
| Potomci | Ferdinand Sancha Kastilská Dulce Provensálská |
| Dynastie | Piastovci (narozením) Burgundsko-Ivrejská dynastie (sňatkem) |
| Otec | Vladislav II. Vyhnanec |
| Matka | Anežka Babenberská |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Život editovat
Narodila se v Polsku, rodiči byli kníže Vladislav II. Vyhnanec a jeho manželka Anežka, dcera rakouského markraběte Leopolda III. Richenza byla třetím dítětem a první dcerou, přes matku příbuzná s rodem Štaufů. Roku 1146 byla rodina vyhnána ze země v důsledku dynastické války otce Vladislava s jeho bratry Boleslavem Kadeřavým a Měškem Starým. Nejdříve odešli na dvůr do Prahy (matka Anežka byla sestrou české kněžny Gertrudy) a později do Říše ke králi Konrádovi III., který poskytl rodině své nevlastní sestry nejdříve vojenskou podporu a po neúspěšném tažení do Slezska i útočiště ve městě Altenburg.
V roce 1151 přišla nabídka ovdovělého krále-císaře Alfonse VII. Kastilského na spojenectví s Říší svatbou. Nový římský král Fridrich Barbarossa následujícího roku souhlasil a vyslal svou sestřenici ze Špýru na kastilský dvůr.[1] Svatba se konala koncem roku 1152. O pět let později Alfons Kastilský během války s Maury zemřel.
Zesnulý král rozdělil zemi mezi své dva syny narozené z jeho prvního manželství s Berenguelou Barcelonskou. Sancho získal Kastílii a Ferdinand obdržel León. Vztah mezi Richenzou a nevlastními syny nebyl dobrý, zvláště když král Sancho vyhlásil válku aragonskému vládci Ramonu Berenguerovi IV., potenciálnímu tchánovi její dcery Sanchi a Ferdinand Leónský neměl dobré vztahy s římským císařem Fridrichem Barbarossou a jím protežovaným vzdoropapežem Viktorem IV. To vše mělo vliv na skutečnost, že v roce 1159 Richenza odešla na aragonský dvůr.
Tam poznala svého druhého manžela, provensálského hraběte Ramona Berenguera. Svatba se konala po půlročním vyjednávání na podzim 1161.[2] Manželství bylo čistě politické. Hrabata z Barcelony dostala od Fridricha Barbarossy za podporu v boji s italskými městy roku 1160 lénem provensálské hrabství a sňatkem Ramona a Richildy se vzájemné spojenectví ještě utužilo,[3] Ramon Berenguer mohl lépe čelit nárokům Huga z Baux, který byl bývalým císařovým spojencem a také předchozím držitelem provensálského léna.
Z manželství se narodila dcera, kterou Ramon Berenguer roku 1165 zaslíbil dědici toulouského hraběte Raimonda V. Sňatek měl zpečetit smír mezi oběma rody, vyvolaný spory o Provence.[4] Roku 1166 byl Ramon Berenguer zabit během obléhání Nice a hraběti z Toulouse se nepodařilo převzít dědictví, kterého se chopil jako bratranec zesnulého aragonský král Alfons II. a zcela ignoroval nároky nezletilé dědičky.
Richenzin osud po smrti manžela není zcela jistý. Zdá se, že se nejdříve provdala za Raimonda z Toulouse, který se kvůli provensálskému hrabství rozvedl a po sňatku s Richenzou zaujal silně proštaufskou orientaci.[5][6][7] Pak se snad provdala za hraběte Albrechta II. z Eversteinu,[8][9] jenž byl také straníkem Fridricha Barbarossy. Je také možné, že se Richenza vrátila k bratrům do jejich nově obnoveného Slezska. Zemřela zřejmě roku 1185.[9]
Manželství a potomci editovat
- 1/ ∞ 1152 Alfons VII. Kastilský (1105 – 1157)
- Ferdinand (1153 – cca 1155)
- Sancha Kastilská ∞ 1174 Alfons II. Aragonský
- 2/ ∞ 1161 Ramon Berenguer II. Provensálský (1136 – 1166)
- 3/ ∞ 1166 Raimond V. z Toulouse (1134 – 1194)
- 4/ ∞ Albrecht II. z Eversteinu
Vývod z předků editovat
Odkazy editovat
Reference editovat
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ryksa śląska na polské Wikipedii.
- ↑ OPLL, Ferdinand. Fridrich Barbarossa : císař a rytíř. Praha ; Litomyšl: Paseka, 2001. 354 s. ISBN 80-7185-342-9. S. 302.
- ↑ Fridrich Barbarossa, str. 81
- ↑ Fridrich Barbarossa, str. 205
- ↑ Fridrich Barbarossa, str. 303
- ↑ Fridrich Barbarossa, str. 115
- ↑ Fridrich Barbarossa, str. 206
- ↑ Fridrich Barbarossa, str. 304
- ↑ HALLAM, Elizabeth M.; EVERARD, Judith. Francja w czasach Kapetyngów 987–1328. 1. vyd. Warszawa: Wydawnictwo naukowe PWN, 2006. 460 s. ISBN 83-01-14861-6. S. 92. (polsky)
- ↑ a b www.manfred-hiebl.de
Literatura editovat
- Dobertin H., Die Piastin Richeza von Everstein und ihre Verwandschaft, Schriftenreihe der Genealogischen Gesellschaft Hameln 14, 1957
- Fried J., Friedrich Barbarossas Krönung in Arles (1178), Hjb 103, 1983, 347-371
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Richenza Slezská na Wikimedia Commons
| Královna Leónu a Galicie | ||
|---|---|---|
| Předchůdce: Berenguela Barcelonská |
1152–1157 Richenza Slezská |
Nástupce: Urraca Portugalská |
| Královna Kastilie | ||
|---|---|---|
| Předchůdce: Berenguela Barcelonská |
1152–1157 Richenza Slezská |
Nástupce: Eleonora Anglická |
| Císařovna všech Španělů | ||
|---|---|---|
| Předchůdce: Berenguela Barcelonská |
1152–1157 Richenza Slezská |
Nástupce: |
