Richenza Slezská

kastilská královna

Richenza Slezská nebo také Richilda (polsky Ryksa śląska, katalánsky Riquilda de Polònia, 1130/4016. června 1185?) byla královna kastilská a leónská a hraběnka provensálská z rodu Piastovců. Z matčiny strany byla sestřenicí císaře Fridricha Barbarossy a z tohoto titulu se stala významnou postavou v říšské sňatkové politice.

Richenza Slezská
Hraběnka z Provence
Hraběnka z Eversteinu
Leónská, kastilská a galicijská královna choť
Období11521157

Narození1130/1140
Úmrtí16. června 1185
ManželAlfons VII. Kastilský
Ramon Berenguer II. Provensálský
Raimond V. z Toulouse
Albrecht II. z Eversteinu
PotomciFerdinand
Sancha Kastilská
Dulce Provensálská
DynastiePiastovci (narozením)
Burgundsko-Ivrejská dynastie (sňatkem)
OtecVladislav II. Vyhnanec
MatkaAnežka Babenberská
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Iberský poloostrov okolo roku 1150

Narodila se v Polsku, rodiči byli kníže Vladislav II. Vyhnanec a jeho manželka Anežka, dcera rakouského markraběte Leopolda III. Richenza byla třetím dítětem a první dcerou, přes matku příbuzná s rodem Štaufů. Roku 1146 byla rodina vyhnána ze země v důsledku dynastické války otce Vladislava s jeho bratry Boleslavem Kadeřavým a Měškem Starým. Nejdříve odešli na dvůr do Prahy (matka Anežka byla sestrou české kněžny Gertrudy) a později do Říše ke králi Konrádovi III., který poskytl rodině své nevlastní sestry nejdříve vojenskou podporu a po neúspěšném tažení do Slezska i útočiště ve městě Altenburg.

V roce 1151 přišla nabídka ovdovělého krále-císaře Alfonse VII. Kastilského na spojenectví s Říší svatbou. Nový římský král Fridrich Barbarossa následujícího roku souhlasil a vyslal svou sestřenici ze Špýru na kastilský dvůr.[1] Svatba se konala koncem roku 1152. O pět let později Alfons Kastilský během války s Maury zemřel.

Zesnulý král rozdělil zemi mezi své dva syny narozené z jeho prvního manželství s Berenguelou Barcelonskou. Sancho získal Kastílii a Ferdinand obdržel León. Vztah mezi Richenzou a nevlastními syny nebyl dobrý, zvláště když král Sancho vyhlásil válku aragonskému vládci Ramonu Berenguerovi IV., potenciálnímu tchánovi její dcery Sanchi a Ferdinand Leónský neměl dobré vztahy s římským císařem Fridrichem Barbarossou a jím protežovaným vzdoropapežem Viktorem IV. To vše mělo vliv na skutečnost, že v roce 1159 Richenza odešla na aragonský dvůr.

Tam poznala svého druhého manžela, provensálského hraběte Ramona Berenguera. Svatba se konala po půlročním vyjednávání na podzim 1161.[2] Manželství bylo čistě politické. Hrabata z Barcelony dostala od Fridricha Barbarossy za podporu v boji s italskými městy roku 1160 lénem provensálské hrabství a sňatkem Ramona a Richildy se vzájemné spojenectví ještě utužilo,[3] Ramon Berenguer mohl lépe čelit nárokům Huga z Baux, který byl bývalým císařovým spojencem a také předchozím držitelem provensálského léna.

Z manželství se narodila dcera, kterou Ramon Berenguer roku 1165 zaslíbil dědici toulouského hraběte Raimonda V. Sňatek měl zpečetit smír mezi oběma rody, vyvolaný spory o Provence.[4] Roku 1166 byl Ramon Berenguer zabit během obléhání Nice a hraběti z Toulouse se nepodařilo převzít dědictví, kterého se chopil jako bratranec zesnulého aragonský král Alfons II. a zcela ignoroval nároky nezletilé dědičky.

Richenzin osud po smrti manžela není zcela jistý. Zdá se, že se nejdříve provdala za Raimonda z Toulouse, který se kvůli provensálskému hrabství rozvedl a po sňatku s Richenzou zaujal silně proštaufskou orientaci.[5][6][7] Pak se snad provdala za hraběte Albrechta II. z Eversteinu,[8][9] jenž byl také straníkem Fridricha Barbarossy. Je také možné, že se Richenza vrátila k bratrům do jejich nově obnoveného Slezska. Zemřela zřejmě roku 1185.[9]

Manželství a potomci

editovat

Vývod z předků

editovat
 
 
 
 
 
Kazimír I. Obnovitel
 
 
Vladislav I. Herman
 
 
 
 
 
 
Dobroněga Kyjevská
 
 
Boleslav III. Křivoústý
 
 
 
 
 
 
Vratislav II. Český
 
 
Judita Přemyslovna
 
 
 
 
 
 
Adléta Uherská
 
 
Vladislav II. Vyhnanec
 
 
 
 
 
 
Izjaslav I. Kyjevský
 
 
Svjatopolk II. Izjaslavič
 
 
 
 
 
 
Gertruda Polská
 
 
Zbyslava Kyjevská
 
 
 
 
 
 
 
 
NN
 
 
 
 
 
 
 
Richenza Slezská
 
 
 
 
 
Arnošt Babenberský
 
 
Leopold II. Babenberský
 
 
 
 
 
 
Adelaida Wettinská
 
 
Leopold III. Babenberský
 
 
 
 
 
 
Rapoto IV. z Chamu, Tiemo von Formbach
 
 
Ida z Formbachu
 
 
 
 
 
 
NN von Braunschweig, Mathilde
 
 
Anežka Babenberská
 
 
 
 
 
 
Jindřich III. Černý
 
 
Jindřich IV.
 
 
 
 
 
 
Anežka z Poitou
 
 
Anežka z Waiblingenu
 
 
 
 
 
 
Ota I. Savojský
 
 
Berta Savojská
 
 
 
 
 
 
Adéla ze Susy
 

Reference

editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ryksa śląska na polské Wikipedii.

  1. OPLL, Ferdinand. Fridrich Barbarossa : císař a rytíř. Praha ; Litomyšl: Paseka, 2001. 354 s. ISBN 80-7185-342-9. S. 302. 
  2. Fridrich Barbarossa, str. 81
  3. Fridrich Barbarossa, str. 205
  4. Fridrich Barbarossa, str. 303
  5. Fridrich Barbarossa, str. 115
  6. Fridrich Barbarossa, str. 206
  7. Fridrich Barbarossa, str. 304
  8. HALLAM, Elizabeth M.; EVERARD, Judith. Francja w czasach Kapetyngów 987–1328. 1. vyd. Warszawa: Wydawnictwo naukowe PWN, 2006. 460 s. ISBN 83-01-14861-6. S. 92. (polsky) 
  9. a b www.manfred-hiebl.de

Literatura

editovat
  • Dobertin H., Die Piastin Richeza von Everstein und ihre Verwandschaft, Schriftenreihe der Genealogischen Gesellschaft Hameln 14, 1957
  • Fried J., Friedrich Barbarossas Krönung in Arles (1178), Hjb 103, 1983, 347-371

Externí odkazy

editovat
Královna Leónu a Galicie
Předchůdce:
Berenguela Barcelonská
11521157
Richenza Slezská
Nástupce:
Urraca Portugalská
Královna Kastilie
Předchůdce:
Berenguela Barcelonská
11521157
Richenza Slezská
Nástupce:
Eleonora Anglická
Císařovna všech Španělů
Předchůdce:
Berenguela Barcelonská
11521157
Richenza Slezská
Nástupce: