Otevřít hlavní menu

Richenza Slezská nebo také Richilda (polsky Ryksa śląska, katalánsky Riquilda de Polònia, 1130/4016. června 1185?) byla královna kastilská a leónská a hraběnka provensálská z rodu Piastovců. Z matčiny strany byla sestřenicí císaře Fridricha Barbarossy a z tohoto titulu se stala významnou postavou v říšské sňatkové politice.

Richenza Slezská
Královna Kastilie a Leonu
Hraběnka z Provence
Hraběnka z Eversteinu
Manžel Alfons VII. Kastilský
Ramon Berenguer II. Provensálský
Raimond V. z Toulouse
Albrecht II. z Eversteinu
Narození 1130/1140
Úmrtí 16. června 1185
Potomci Ferdinand
Sancha Kastilská
Dulce Provensálská
Dynastie Piastovci (narozením)
Burgundsko-Ivrejská dynastie (sňatkem)
Otec Vladislav II. Vyhnanec
Matka Anežka Babenberská
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Iberský poloostrov okolo roku 1150

ŽivotEditovat

Narodila se v Polsku, rodiči byli kníže Vladislav II. Vyhnanec a jeho manželka Anežka, dcera rakouského markraběte Leopolda III. Richenza byla třetím dítětem a první dcerou, přes matku příbuzná s rodem Štaufů. Roku 1146 byla rodina vyhnána ze země v důsledku dynastické války otce Vladislava s jeho bratry Boleslavem Kadeřavým a Měškem Starým. Nejdříve odešli na dvůr do Prahy (matka Anežka byla sestrou české kněžny Gertrudy) a později do Říše ke králi Konrádovi III., který poskytl rodině své nevlastní sestry nejdříve vojenskou podporu a po neúspěšném tažení do Slezska i útočiště ve městě Altenburg.

V roce 1151 přišla nabídka ovdovělého krále-císaře Alfonse VII. Kastilského na spojenectví s Říší svatbou. Nový římský král Fridrich Barbarossa následujícího roku souhlasil a vyslal svou sestřenici ze Špýru na kastilský dvůr.[1] Svatba se konala koncem roku 1152. O pět let později Alfons Kastilský během války s Maury zemřel.

Zesnulý král rozdělil zemi mezi své dva syny narozené z jeho prvního manželství s Berenguelou Barcelonskou. Sancho získal Kastílii a Ferdinand obdržel León. Vztah mezi Richenzou a nevlastními syny nebyl dobrý, zvláště když král Sancho vyhlásil válku aragonskému vládci Ramonu Berenguerovi IV., potenciálnímu tchánovi její dcery Sanchi a Ferdinand Leónský neměl dobré vztahy s římským císařem Fridrichem Barbarossou a jím protežovaným vzdoropapežem Viktorem IV. To vše mělo vliv na skutečnost, že v roce 1159 Richenza odešla na aragonský dvůr.

Tam poznala svého druhého manžela, provensálského hraběte Ramona Berenguera. Svatba se konala po půlročním vyjednávání na podzim 1161.[2] Manželství bylo čistě politické. Hrabata z Barcelony dostala od Fridricha Barbarossy za podporu v boji s italskými městy roku 1160 lénem provensálské hrabství a sňatkem Ramona a Richildy se vzájemné spojenectví ještě utužilo,[3] Ramon Berenguer mohl lépe čelit nárokům Huga z Baux, který byl bývalým císařovým spojencem a také předchozím držitelem provensálského léna.

Z manželství se narodila dcera, kterou Ramon Berenguer roku 1165 zaslíbil dědici toulouského hraběte Raimonda V. Sňatek měl zpečetit smír mezi oběma rody, vyvolaný spory o Provence.[4] Roku 1166 byl Ramon Berenguer zabit během obléhání Nice a hraběti z Toulouse se nepodařilo převzít dědictví, kterého se chopil jako bratranec zesnulého aragonský král Alfons II. a zcela ignoroval nároky nezletilé dědičky.

Richenzin osud po smrti manžela není zcela jistý. Zdá se, že se nejdříve provdala za Raimonda z Toulouse, který se kvůli provensálskému hrabství rozvedl a po sňatku s Richenzou zaujal silně proštaufskou orientaci.[5][6][7] Pak se snad provdala za hraběte Albrechta II. z Eversteinu,[8][9] jenž byl také straníkem Fridricha Barbarossy. Je také možné, že se Richenza vrátila k bratrům do jejich nově obnoveného Slezska. Zemřela zřejmě roku 1185.[9]

Manželství a potomciEditovat

Vývod z předkůEditovat

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ryksa śląska na polské Wikipedii.

  1. OPLL, Ferdinand. Fridrich Barbarossa : císař a rytíř. Praha ; Litomyšl: Paseka, 2001. 354 s. ISBN 80-7185-342-9. S. 302. 
  2. Fridrich Barbarossa, str. 81
  3. Fridrich Barbarossa, str. 205
  4. Fridrich Barbarossa, str. 303
  5. Fridrich Barbarossa, str. 115
  6. Fridrich Barbarossa, str. 206
  7. Fridrich Barbarossa, str. 304
  8. HALLAM, Elizabeth M.; EVERARD, Judith. Francja w czasach Kapetyngów 987–1328. 1. vyd. Warszawa: Wydawnictwo naukowe PWN, 2006. 460 s. ISBN 83-01-14861-6. S. 92. (polsky) 
  9. a b www.manfred-hiebl.de

LiteraturaEditovat

  • Dobertin H., Die Piastin Richeza von Everstein und ihre Verwandschaft, Schriftenreihe der Genealogischen Gesellschaft Hameln 14, 1957
  • Fried J., Friedrich Barbarossas Krönung in Arles (1178), Hjb 103, 1983, 347-371
Královna Leónu a Galicie
Předchůdce:
Berenguela Barcelonská
11521157
Richenza Slezská
Nástupce:
Urraca Portugalská
Královna Kastilie
Předchůdce:
Berenguela Barcelonská
11521157
Richenza Slezská
Nástupce:
Eleonora Anglická
Císařovna všech Španělů
Předchůdce:
Berenguela Barcelonská
11521157
Richenza Slezská
Nástupce:
'