Wiśniowiečtí
Wiśniowiečtí (polsky Wiśniowieccy) je polský knížecí rod rusínsko-litevského původu s erbem Korybut. Jejich rodové majetky se nacházely převážně na východě Koruny Polského království a jejich hlavním sídlem bylo město Loubny na dnešní Ukrajině.
| Wiśniowiečtí | |
|---|---|
 | |
| Země |  |
| Mateřská dynastie | Gediminovci |
| Tituly | knížata (kňaz) |
| Mytický zakladatel | Kaributas |
| Rok založení | 14. století |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Rod vymřel v roce 1744.
Historie rodu editovat
Podle rodové tradice pocházejí Wiśniowiečtí z litevského vévodského rodu Gediminovců, a předkem rodu má být vévoda Kaributas, syn Algirdase, jeden ze sedmi synů velkoknížete Gedimina.
Jméno rodu Wiśniowiečtí je odvozeno od jména jejich předkové pevnosti Wiśniowiec (dnešní Vyšnivec na Ukrajině).[1]
Členové rodu Wiśniowieckých měli titul kňaz (kníže). Na konci 16. století konvertovali z pravoslaví na katolicismus a naturalizovali se v Polsku. [1] V Polsko-litevském svazu národů měli značný vliv a v 16.–18. století získali veliký majetek na území dnešní Ukrajiny. Jejich panství byla natolik rozlehlá, že je řadila mezi nejmocnější magnáty v Polském království.
17. století bylo zlatým věkem rodu.[1] Mezi nejvýznamnější členy rodu patřili armádní velitel Jeremiáš Wiśniowiecký a jeho syn Michal Korybut Wiśniowiecký, polský král a litevský velkovévoda (1669–1673).
Osobnosti editovat
- Michał Zbaraski Wiśniowiecký († po roce 1516), kníže ve Wiśniowci, od něhož odvozuje své jméno, nejstarší syn knížete Wasyla Zbaraského
- Alexandr Wiśniowiecký (kolem 1500–1555), starosta Řečic
- Ivan Michalovič Wiśniowiecký († po 1516)
- Michal Wiśniowiecký (1529–1584) (1529–1584), kastelán braclavský a kyjewský
- Alexandr Wiśniowiecký (1543–1577)
- Dmytro Vyšněvěcký (? - 1563), první ataman ukrajinských kozáků
- Adam Wiśniowiecký (cca 1566–1622)
- Marianna Wiśniowiecká (1600–1624), manželka Jakuba Sobieského
- Michal Wiśniowiecký (? - 1616), starosta v Ovruči
- Anna Wiśniowiecká, provdaná za lublinského starostu Zbigniewa Firleje
- Dimitr Jiří Wiśniowiecký (1631–1682), strážce koruny a hetman, vojvoda bełzský a krakovský
- Jeremiáš Wiśniowiecký (1612–1651), kníže ve Wiśniowci, Łubnech a Chorolu, rusínský vojvoda, ženatý s Gryzeldou Konstancií Zámojskou
- Michal Korybut Wiśniowiecký (1640-1673), polský král 1669–1673, ženatý s Eleonorou Rakouskou
- Januš Antonín Wiśniowiecký (1678–1741), vojevova vilenský
- Konstantin Wiśniowiecký (kolem 1516–1574), starosta žytomyrský
- Konstantin Wiśniowiecký (1564–1641), vojvoda bełzský a rusínský, starosta čerkasský a kamenecký
- Januš Wiśniowiecký (1598–1636), velký panoš koruny, starosta kremenecký
- Konstantin Kryštof Wiśniowiecký (1633–1686), vojvoda podleský, braclavský a bełzský
- Michal Serwacy Wiśniowiecký (1680–1744), litevský hetman, Grand Hetman, Castellan z Vilniusu, litevský kancléř, vojvoda vilenský. Poslední mužský potomek rodiny [2]
- Uršula Františka Wiśniowiecká (1705–1753), manželka Michala Kazimíra Radziwiłla zv. Rybeńko
Reference editovat
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Famille Wiśniowiecki na francouzské Wikipedii.
- ↑ a b c [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. ISBN 978-0-313-26007-0.
- ↑ http://www.wilanow-palac.pl/kniaziowie_wisniowieccy.html
Související články editovat
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Wiśniowiečtí na Wikimedia Commons
