Wiśniowiečtí

polský šlechtický rod

Wiśniowiečtí (polsky Wiśniowieccy) je polský knížecí rod rusínsko-litevského původu s erbem Korybut. Jejich rodové majetky se nacházely převážně na východě Koruny Polského království a jejich hlavním sídlem bylo město Loubny na dnešní Ukrajině.

Wiśniowiečtí
Erb Wiśniowieckých (Korybutovců)
Erb Wiśniowieckých (Korybutovců)
Země
Kingdom of Poland-flag.svg
Polské království
Mateřská dynastie Gediminovci
Tituly knížata (kňaz)
Mýtický zakladatel Kaributas
Rok založení 14. století

Rod vymřel v roce 1744.

Historie roduEditovat

Podle rodové tradice pocházejí Wiśniowiečtí z litevského vévodského rodu Gediminovců, a předkem rodu má být vévoda Kaributas, syn Algirda, jeden ze sedmi synů velkoknížete Gedimina.

Jméno rodu Wiśniowiečtí je odvozeno od jména jejich předkové pevnosti Wiśniowiec (dnešní Vyšnivec na Ukrajině).[1]

Členové rodu Wiśniowieckých měli titul kňaz (kníže). Na konci 16. století konvertovali z pravoslaví na katolicismus a naturalizovali se v Polsku. [1] V Polsko-litevském svazu národů měli značný vliv a v 16.-18. století získali veliký majetek na území dnešní Ukrajiny. Jejich panství byla natolik rozlehlá, že je řadila mezi nejmocnější magnáty v Polském království.

17. století bylo zlatým věkem rodu.[1] Mezi nejvýznamnější členy rodu patřili armádní velitel Jeremiáš Wiśniowiecký a jeho syn Michal Korybut Wiśniowiecký, polský král a litevský velkovévoda (1669-1673).

OsobnostiEditovat

 
Červenou barvou jsou znázorněna panství Wiśniowieckých

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Famille Wiśniowiecki na francouzské Wikipedii.

Související článekEditovat