Štěpán Báthory

uherský šlechtic, polský král a velkovévoda litevský

Štěpán Báthory (maďarsky: Báthory István, polsky: Stefan Batory, litevsky: Steponas Batoras) 27. září 153312. prosince 1586) byl vojvoda transylvánský (1571–1576), kníže transylvánský (1576–1586), král polský a velkokníže litevský (1576–1586).

Štěpán Báthory
Narození27. září 1533
Șimleu Silvaniei
Úmrtí12. prosince 1586 (ve věku 53 let)
Grodno
Příčina úmrtíchronické renální selhání
Místo pohřbeníkrálovské hroby ve Wavelské katedrále
Alma materPadovská univerzita
Povolánípolitik
ChoťAnna Jagellonská (1576–1586)[1]
RodičeŠtěpán VIII. Báthory a Kateřina Telegdi
RodBáthoryové
PříbuzníAnna Báthoryová, Kryštof Báthory a Ondřej Báthory (sourozenci)
Funkcepolský král (1576–1586)
PodpisŠtěpán Báthory – podpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Příbuzenstvo
tchán Zikmund I. Starý
švagr Zikmund II. August
synovec Zikmund III. Vasa

Štěpán Báthory, syn Štěpána VIII. Báthoryho a člen maďarské šlechtické rodiny Báthoryů, byl v 70. letech 16. století vládcem Transylvánie. V roce 1576 se stal manželem královny Anny Jagellonské a třetím zvoleným králem Polska. Jedním z protikandidátu Štěpána Báthoryho při volbě polského krále byl Vilém z Rožmberka.[2]

Když byl Štěpán Báthory zvolen králem, musel souhlasit se zaplacením vyššího tributu (daně) Turkům (celkem 25 000 florinů), za což získal jejich souhlas s polsko-sedmihradskou personální unií. Regentem (vojvodem) jmenoval svého bratra Krzysztofa. Po jeho smrti převzala moc regentská rada a v roce 1585 se stal regentem Jan Ghycza (nahradil Zygmunta, nezletilého Krzysztofova syna). Navzdory tomu král Stefan zorganizoval samostatnou transylvánskou kancelář v Krakově a nechal všechna důležitá rozhodnutí na sobě. Ve válkách s Moskvou využíval i sedmihradské vojáky, rekrutované především z Rumunů a Sikulů. Odhaduje se, že jeho vláda dala Transylvánii mír a šanci na rozvoj a položila základy pro budoucí úspěchy země.[3]

Úzce spolupracoval s kancléřem Janem Zamojskim.

Příbuzenstvo editovat

Oženil se s o 10 let starší Annou Jagellonskou, dcerou polského krále Zikmunda I. Starého, avšak neměli spolu žádné děti. Štěpán Báthory byl strýcem tzv. čachtické paní Alžběty Báthoryové (matka Alžběty, Anna, byla jeho sestrou).

Jeho nástupcem na polském a litevském trůně se stal jeho synovec Zikmund III. Vasa, syn švédského krále Jana III. Vasy a Kateřiny Jagellonské (byla sestrou Anny Jagellonské).

Reference editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Stefan Batory na polské Wikipedii.

  1. Dostupné online. [cit. 2020-08-07]
  2. PÁNEK, Jaroslav. Poslední Rožmberkové, velmoži české Renesance. Praha: Panorama (Stopy, fakta, svědectví). ISBN 978-80-7038-006-2. S. 169, 173, 179-181, 230, 360. 
  3. „Najpewniejsza tarcza węgierskiej narodowości”. Polityka książąt Siedmiogrodu w latach 1541-1660. histmag.org [online]. [cit. 2023-11-21]. Dostupné online. 

Externí odkazy editovat