Vilém z Jülich-Cleves-Bergu

Vilém z Jülich-Cleves-Bergu (Vilém I. Klevský, Vilém V. z Jülich-Bergu) (28. července 1516, Düsseldorf5. ledna 1592, Düsseldorf) se narodil jako jediný syn vévody Jana III. Klevského a jeho manželky Marie z Jülich-Bergu. Vládu v otcovým zemích (Klevské vévodství a hrabství Marka) Vilém převzal po jeho smrti v roce 1539. Přestože jeho matka žila až do roku 1543, Vilém se stal také pánem jejích statků, vévodou z Bergu a Jülichu a hrabětem z Ravensbergu.

Vilém z Jülich-Cleves-Bergu
vévoda z Jülich-Kleve-Bergu
Portrét
Narození28. července 1516
Düsseldorf
Úmrtí5. ledna 1592
Düsseldorf
ManželkyJana d'Albret
Marie Habsburská
PotomciMarie Eleonora Klevská
Anna Klevská
Magdalena Klevská
Karel Fridrich z Jülich-Kleve-Bergu
Alžběta Klevská
Sibyla z Jülich-Kleve-Bergu
Jan Vilém z Jülich-Kleve-Bergu
RodKlevští
OtecJan III. Klevský
MatkaMarie z Jülich-Bergu
Některá data mohou pocházet z datové položky.

ŽivotEditovat

Vilémovo humanistické vzdělání vedl Konrad Heresbach. V roce 1545 nechal Vilém v Düsseldorfu postavit humanistické gymnázium. Pokoušel se podporovat Erasmiánskou církev, ale udělal jen málo, aby zastavil luteránství v šíření mezi obyvatelstvem. Po roce 1554 Vilém jmenoval luteránského kazatele učitelem svých synů.

V letech 1538 až 1543 Vilém držel sousední vévodství Guelders jako nástupce svých vzdálených příbuzných, vévodů z Egmondu. Císař Karel V. si toto vévodství nárokoval pro sebe, protože vévodové prodali své právo na dědictví, které se Vilém snažil udržet. Vilém uzavřel smlouvu s francouzským králem a oženil se s Janou d'Albret, s touto zálohou se odvážil čelit císaři. Až příliš brzy zjistil, že Francouzi nehnou ani prstem, aby mu pomohli, byl poražen a musel se vzdát. V souladu se smlouvou z Venlo (1543), která byla výsledkem této války, byly Guelders a hrabství Zutphen převedeny na císaře Karla V., čímž byly spojeny s Habsburským Nizozemím.

Vilém se poté pokusil posílit svá zděděná území a zahájil působivý rozvojový projekt pro nejdůležitější města. Všechna tři vévodství získala nové hlavní pevnosti jako hlavní opěrné body, protože se ukázalo, že starší středověké opevnění se císařovu dělostřelectvu nevyrovná. Města Jülich, Düsseldorf a Orsoy se stala pevnostmi pro vévodství Jülich, Berg a Cleves a Jülich a Düsseldorf se proměnily v impozantní sídla. Pro tento úkol Vilém najal proslulého italského architekta Alessandra Pasqualiniho z Bologny, který už působivě předvedl své řemeslo v Nizozemí.

Vilém zemřel 5. ledna 1592 ve věku 75 let v rodném Düsseldorfu.

Manželství a potomciEditovat

14. června 1541 se Vilém oženil s dvanáctiletou Janou d'Albret, jedinou dcerou navarrského krále Jindřicha II. a Markéty z Angoulême, a dědičkou Navarrského království. Manželství bylo 12. října 1545 anulováno papežským dispensem.

18. července 1546 se téměř třicetiletý Vilém oženil s o patnáct let mladší Marií Habsburskou, dcerou Ferdinanda I. Habsburského a Anny Jagellonské. Spolu měli manželé sedm dětí:

Vývod z předkůEditovat

 
 
 
 
 
Adolf I. Klevský
 
 
Jan I. Klevský
 
 
 
 
 
 
Marie Burgundská
 
 
Jan II. Klevský
 
 
 
 
 
 
Jan Burgundský
 
 
Alžběta z Nevers
 
 
 
 
 
 
Jacqueline d'Ailly
 
 
Jan III. Klevský
 
 
 
 
 
 
Ludvík I. Hesenský
 
 
Jindřich III. Hornohesenský
 
 
 
 
 
 
Anna Saská
 
 
Matylda Hesenská
 
 
 
 
 
 
Filip I. z Katzenelnbogenu
 
 
Anna z Katzenelnbogenu
 
 
 
 
 
 
Anna Württemberská
 
Vilém z Jülich-Cleves-Bergu
 
 
 
 
 
Vilém VIII. z Jülichu
 
 
Gerhard VII. z Jülich-Bergu
 
 
 
 
 
 
Adelaida z Tecklenburgu
 
 
Vilém IV. z Jülich-Bergu
 
 
 
 
 
 
Bernard II. Sasko-Lauenburský
 
 
Žofie Sasko-Lauenburská
 
 
 
 
 
 
Adelaida Pomořanská
 
 
Marie z Jülich-Bergu
 
 
 
 
 
 
Fridrich I. Braniborský
 
 
Albrecht III. Achilles
 
 
 
 
 
 
Alžběta Bavorská
 
 
Sibyla Braniborská
 
 
 
 
 
 
Fridrich II. Saský
 
 
Anna Saská
 
 
 
 
 
 
Markéta Habsburská
 

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku William, Duke of Jülich-Cleves-Berg na anglické Wikipedii.

Externí odkazyEditovat

Předchůdce:
Karel II.
  Vévoda z Guelders a hrabě ze Zutphenu
Vilém
15381543
  Nástupce:
Karel III.
Předchůdce:
Jan III.
  Vévoda z Klévska, Jülichu a Bergu
Hrabě z Marky a Ravensbergu

Vilém
15391592
  Nástupce:
Jan Vilém