Vévodství Berg

historický státní útvar

Vévodství Berg (německy Herzogtum Berg, nizozemsky Hertogdom Berg), původně hrabství Berg (německy Grafschaft Berg), byl stát Svaté říše římské. Hrabstvím byl tento drobný státní útvar do roku 1380, kdy byl povýšen na vévodství. V roce 1806 vytvořil císař Napoleon velkovévodství Bergu (a Klevska), které se stalo členem Rýnského spolku. To přetrvalo jen do roku 1815, kdy bylo začleněno do Pruského království. Berg byl situován na pravém břehu Rýna jižně od řeky Ruhr. Dnes toto území někdejšího vévodství spadá do německé spolkové země Severní Porýní-Vestfálsko. Název země nyní přežívá v označení regionu Bergisches land, jež se však zpravidla používá pouze pro vysočinné části bývalého vévodství (okres Rheinisch-Bergischer Kreis).

Hrabství (Vévodství) Berg
Grafschaft (Herzogtum) Berg (de)
Graafschap (Hertogdom) Berg (nl)
 Dolní Lotrinsko 11011815 Velkovévodství Berg 
Spojená vévodství Jülišska, Klevska a Bergu 
Pruské království 
Vlajka státu
vlajka
Státní znak
znak
geografie
Mapa
Vévodství Berg v rámci Svaté říše římské (kraje Dolnorýnska-Vestfálska – světle vyznačeno) r. 1560
rozloha:
2 975 km² (rok 1800)
obyvatelstvo
počet obyvatel:
262 000 (rok 1800)
národnostní složení:
státní útvar
Svatá říše římskáSvatá říše římská Svatá říše římská (do 1806)
Falcké kurfiřtstvíFalcké kurfiřtství Falcké kurfiřtství (do 1803)
vznik:
1101 – zformováno
zánik:
státní útvary a území
předcházející:
Dolní Lotrinsko Dolní Lotrinsko
následující:
Velkovévodství Berg Velkovévodství Berg
Spojená vévodství Jülišska, Klevska a Bergu Spojená vévodství Jülišska, Klevska a Bergu
Pruské království Pruské království

Sídlem hrabat byl hrad Berge u Altenbergu, od roku 1133 Burg an der Wupper (nyní součástí města Sollingen). Od 14. století byl správním centrem i rezidencí Düsseldorf.

HistorieEditovat

První zmínka o hrabatech z Bergu se datuje kolem roku 1080. Vévodství bylo od 14. století v personální unii s jülišským vévodstvím, od 16. století také s vévodstvím klevským a hrabstvími Mark a Ravensburg. Jako „spojená vévodství“ byla sjednocována i co se týče správy. Po smrti vévody Viléma roku 1609 došlo ke sporu o dědictví, který se stal závažným politickým sporem na celoříšské úrovni mezi katolickým a protestantským táborem v předvečer třicetileté války. Vévodství připadlo rodu Pfalz-Neuburg a následně až do napoleonských válek bylo spravováno jako součást Rýnské Falce.

MapyEditovat

SymbolikaEditovat

PamátkyEditovat

Externí odkazyEditovat