Vévodství Berg

	; znak
	; Vévodství Berg v rámci Svaté říše římské (kraje Dolnorýnska-Vestfálska – světle vyznačeno) r. 1560
	; Umístění velkovévodství Berg v roce 1812
hlavní město:	Schloss Burg (1101–1280); Düsseldorf (1280–1815)
	obyvatelstvo
národnostní složení:	Němci
jazyky:	němčina, francouzština, latina
náboženství:	luteránské, reformované, římskokatolické, judaistické
	státní útvar
státní zřízení:	absolutní monarchie; konstituční monarchie (1806–1813)
mateřská; země:	Svatá říše římská (do 1806); Francouzské císařství; Rýnský spolek
vznik:	1101 – zformováno
zánik:	1815
	státní útvary a území
	Lotharingie
	Teklenburské hrabství
	Spojená vévodství Jülišska, Klevska a Bergu
	Pruské království

Vévodství Berg (německy Herzogtum Berg; nizozemsky Hertogdom Berg) byl stát Svaté říše římské, do roku 1380 byl tento státní útvar pouze hrabstvím (německy Grafschaft Berg), poté jako vévodství a v letech 1806–1815 existoval jako velkovévodství (německy Großherzogtum Berg, francouzsky Grand-duché de Berg), pak byl začleněn do Pruského království. Berg byl situován na pravém břehu Rýna jižně od řeky Ruhr. Dnes toto území někdejšího vévodství spadá do německé spolkové země Severní Porýní-Vestfálsko. Název země nyní přežívá v označení regionu Bergisches land, jež se však zpravidla používá pouze pro vysočinné části bývalého vévodství (okres Rheinisch-Bergischer Kreis).

Sídlem hrabat byl hrad Berge u Altenbergu, od roku 1133 Burg an der Wupper (nyní součástí města Sollingen). Od 14. století byl správním centrem i rezidencí Düsseldorf.

První zmínka o hrabatech z Bergu se datuje kolem roku 1080. Vévodství bylo od 14. století v personální unii s jülišským vévodstvím, od 16. století také s vévodstvím klevským a hrabstvími Mark a Ravensburg. Jako spojená vévodství byla sjednocována i co se týče správy. Po smrti vévody Viléma roku 1609 došlo ke sporu o dědictví, který se stal závažným politickým sporem na celoříšské úrovni mezi katolickým a protestantským táborem v předvečer třicetileté války. Vévodství připadlo rodu Pfalz-Neuburg a následně až do napoleonských válek bylo spravováno jako součást Rýnské Falce.