Karel Rakouský

markrabě z Burgau

Karel Rakouský (německy: Karl von Österreich; 22. listopadu 1560, Křivoklát31. října 1618, Überlingen u Bodamského jezera) byl markrabě z Burgau, hrabě nellenburský a hohenberský, vnuk císaře Ferdinanda I. Habsburského.

Karel Rakouský
markrabě Karel z Burgau po roce 1606, autor Domenico Custos
markrabě Karel z Burgau po roce 1606, autor Domenico Custos
Narození22. listopadu 1560
Křivoklát, České království
Úmrtí31. října 1618 (ve věku 57 let) nebo 30. října 1618 (ve věku 57 let)
Überlingen, Bádensko-Württembersko
Místo pohřbenífarní kostel sv. Martina, Günzburg
Bydlištěčást městské hradby a nárožní věže v Günzburku
Povolánívoják
ChoťSibylla z Jülichu-Kleve-Bergu
Děti(levobočci)
Anna Alžběta
Karel
Ferdinand
RodičeFerdinand II. Tyrolský
Filipína Welserová
RodHabsburkové
Příbuznípolorodá sestra: Anna Tyrolská
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Původ a mládí

editovat

Byl druhým synem arcivévody Ferdinanda II. Tyrolského a jeho první ženy Filipíny Welserové. Jelikož bylo manželství rodičů morganatické, neměl Karel nárok na titul arcivévody ani na tyrolské hrabství svého otce, které po Ferdinandově smrti přešlo na hlavní linii rodu.

Do roku 1564 žil s rodiči a bratrem Ondřejem na Křivoklátě a poté v tyrolském zámku Ambras. Vychovatelem obou bratrů se stal hofmistr Ernest von Rauchenberg. I když se Ferdinand pokusil získat pro svého syna titul velmistra Řádu německých rytířů, stal se Karel nakonec vojákem.

Vojenská kariéra

editovat

Bojoval pod španělským velením a roku 1587 se vypracoval na plukovníka. Později se jako velitel zúčastnil bojů v Nizozemí a po roce 1592 velel vojsku v Uhrách proti Osmanům. Od roku 1594 byl polním maršálem. O tří roky později pomáhal při obléhání uherského Györu.

Sklonek života

editovat

Od roku 1607 žil v Günzburgu. Podle Karlových návrhů byla přestavěna rezidence Günzbach a roku 1616 zde nechal založit klášter kapucínů. V roce 1613 se stal členem Ligy katolických stavů. Svůj majetek před smrtí rozdělil mezi svou ženu, své děti a syna po bratru Ondřejovi. Zámek Ambras přešel po jeho smrti na císaře Rudolfa II. Karlovy ostatky byly uloženy roku 1619 v günzburském kostele kláštera kapucínů. Roku 1821 však byly převezeny do tamního farního kostela sv. Martina.

Manželství a potomci

editovat

Po několika nezdařilých sňatkových pokusech se roku 1601 oženil se svou sestřenicí Sibyllou, dcerou vévody z Jülichu-Kleve-Bergu Viléma Bohatého a habsburkovny Marie. Manželství zůstalo bezdětné.

Se svou milenkou Elizou Ferrariovou měl Karel dceru:

  • Anna Alžběta (1588–1621)

S neznámou ženou měl dva syny, kteří nosili přídomek von Hohenberg:

  • Karel, pán z Erbachu
  • Ferdinand, pán z Hohenbergu

Literatura

editovat

Externí odkazy

editovat