Amálie Vilemína Brunšvicko-Lüneburská

česká královna

Amálie Vilemína Brunšvicko-Lüneburská (21. dubna 1673 Lüneburg10. dubna 1742 Vídeň) pocházela z dolnoněmeckého rodu Welfů, byla dcerou vévody brunšvicko-lüneburského Jana Friedricha a jeho manželky, falcko-simmernské princezny Benedikty.

Amálie Vilemína Brunšvicko-Lüneburská
císařovna římskoněmecká, královna česká, uherská a chorvatská
Portrét
Dobový portrét Amálie Vilemíny
Narození21. dubna 1673
Lüneburg
Úmrtí10. dubna 1742 (68 let)
Vídeň
PředchůdceEleonora Magdalena Falcko-Neuburská
NástupceAlžběta Kristýna Brunšvicko-Wolfenbüttelská
ManželJosef I. Habsburský
DynastieWelfové
OtecJan Fridrich Brunšvicko-Lüneburský
MatkaBenedikta Jindřiška Falcko-Simmernská
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Byla manželkou arcivévody Josefa I., krále a císaře římského, krále českého, uherského a chorvatského a markraběte moravského.

Sňatek editovat

Amálie se narodila jako nejmladší dítě vévodského páru v roce 1673. Jako mladá byla vychovávána v katolickém duchu v klášteře v Maubuissonu, kde byla abataší její prateta Luisa Hollandina. 24. února 1699 byla ve Vídni jako šestadvacetiletá provdána za o pět let mladšího následníka císařského trůnu Josefa I., a to z čistě politických důvodů, aby evangeličtí Welfové navázali styky s císařským královským dvorem, stejně jako falčtí Wittelsbachové.

Tento sňatek navíc podporoval císař Leopold I. Habsburský, naopak jeho manželka, Eleonora Magdalena mu velice odporovala, protože nechtěla, aby se falcký vliv na vídeňském královském dvoře oslabil.

Manželství s Josefem I. editovat

Ze začátku bylo toto manželství radostné a optimální, narodily se tři děti za dva a půl roku. Arcivévoda Josef však po smrti syna, arcivévody Leopolda Josefa, začal udržovat poměr s mnoha milenkami. Onemocněl zřejmě syfilidou a svou manželku nakazil také. Ta už pak nikdy nemohla být těhotná.

Po této události se spolu svou tchyní Amálie snažila ovlivnit vídeňskou politiku ve prospěch falcké a s ní spřízněné nové hannoverské strany. Po smrti svého manžela Josefa I. se dostala do sporu s Karlem VI. i s jeho manželkou kvůli prosazování práva o nástupnictví královského trůnu pro své dcery.

Vdova editovat

Ve 20. letech 18. století se zmítal vídeňský dvůr spory mezi Amálií Vilemínou, Eleonorou Magdalénou, vdovou po Leopoldovi I., a Alžbětou Kristýnou, manželkou Karla VI. Rozřešil je až Karel VI. prosazením pragmatické sankce. Nicméně i po té snažila u dvora upřednostnit v nástupnictví své zetě, Augusta Saského a Karla Albrechta Bavorského, ovšem bezúspěšně. Po této porážce odešla Amálie Vilemína ode dvora, založila ve Vídni klášter sester Navštívení Panny Marie (visitantinky) a v roce 1719 do něho vstoupila.

Dožila se korunovace své dcery Marie Amálie českou královnou.

Císařovna, která manžela přežila o více než třicet let, zemřela v klášteře visitantinek (řádu sv. Františka Saleského) ve Vídni roku 1742. Zde je také pohřbena, kromě srdce, které je uloženo ve vídeňské kapucínské kryptě.

Potomci editovat

⚭ 20.8.1719 August III., saský kurfiřt (1733/1736–1763) a polský král (1733–1763)
  • 2. Leopold Josef (29. 10. 1700 Vídeň – 4. 8. 1701 Vídeň)
  • 3. Marie Amálie (22. 10. 1701 – 11. 12. 1756)
⚭ 1722 Karel VII. Albrecht, kurfiřt bavorský (1726–1745) a římský císař (1742–1745)

Vývod z předků editovat

 
 
 
 
 
Arnošt I. Brunšvicko-Lüneburský
 
 
Vilém Brunšvicko-Lüneburský
 
 
 
 
 
 
Žofie Mecklenbursko-Schwerinská
 
 
Jiří Brunšvicko-Lüneburský
 
 
 
 
 
 
Kristián III. Dánský
 
 
Dorothea Dánská
 
 
 
 
 
 
Dorotea Sasko-Lauenburská
 
 
Jan Fridrich Brunšvicko-Lüneburský
 
 
 
 
 
 
Jiří I. Hesensko-Darmstadtský
 
 
Ludvík V. Hesensko-Darmstadtský
 
 
 
 
 
 
Magdalena z Lippe
 
 
Anna Eleonora Hesensko-Darmstadtská
 
 
 
 
 
 
Jan Jiří Braniborský
 
 
Magdalena Braniborská
 
 
 
 
 
 
Alžběta Anhaltsko-Zerbstská
 
Amálie Vilemína
 
 
 
 
 
Fridrich IV. Falcký
 
 
Fridrich Falcký
 
 
 
 
 
 
Luisa Juliana Oranžská
 
 
Eduard Falcký
 
 
 
 
 
 
Jakub I. Stuart
 
 
Alžběta Stuartovna
 
 
 
 
 
 
Anna Dánská
 
 
Benedikta Jindřiška Falcko-Simmernská
 
 
 
 
 
 
Ludvík Gonzaga
 
 
Karel I. Gonzaga
 
 
 
 
 
 
Henrietta Klevská
 
 
Anna Gonzagová
 
 
 
 
 
 
Karel II. Lotrinský
 
 
Kateřina de Mayenne
 
 
 
 
 
 
Henrietta Savojská
 

Odkazy editovat

Literatura editovat

Externí odkazy editovat

Císařovna Svaté říše římské
Předchůdce:
Eleonora Magdalena
17051711
Amálie Vilemína Brunšvicko-Lüneburská
Nástupce:
Alžběta Kristýna
Římskoněmecká královna
Předchůdce:
Eleonora Magdalena
17051711
Amálie Vilemína Brunšvicko-Lüneburská
Nástupce:
Alžběta Kristýna
Česká královna
Předchůdce:
Eleonora Magdalena
17051711
Amálie Vilemína Brunšvicko-Lüneburská
Nástupce:
Alžběta Kristýna
Uherská královna
Předchůdce:
Eleonora Magdalena
17051711
Amálie Vilemína Brunšvicko-Lüneburská
Nástupce:
Alžběta Kristýna
Chorvatská a slavonská královna
Předchůdce:
Eleonora Magdalena
17051711
Amálie Vilemína Brunšvicko-Lüneburská
Nástupce:
Alžběta Kristýna