Otevřít hlavní menu

Luisa Marie Falcká, zvaná Luisa Hollandina, německy Luise Hollandine von der Pfalz (* 18. dubna 1622, Den Haag11. února 1709, cisterciácký klášter Maubuisson), byla falcká princezna, titulární falckraběnka, v letech 16641709 abatyše kláštera Maubuisson, malířka a mědirytec.

Luisa Hollandina Falcká
Portrét Luisy Hollandiny od jejího učitele Gerrita van Honthorst, 1642
Portrét Luisy Hollandiny od jejího učitele Gerrita van Honthorst, 1642
Narození 18. dubna 1622
Haag
Úmrtí 11. února 1709 (ve věku 86 let)
Klášter Maubuisson
Povolání malířka, řeholnice a spisovatelka
Rodiče Fridrich Falcký a Alžběta Stuartovna
Příbuzní Žofie Hannoverská, Alžběta Falcká, Henrietta Marie Falcká, Karel I. Ludvík Falcký, Eduard Falcký, Gustavus Adolphus of the Palatinate, Jindřich Fridrich Falcký, Mořic Falcký, Ruprecht Falcký, vévoda z Cumberlandu, Philipp von der Pfalz a Charlotte of the Palatinate (sourozenci)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obsah

ŽivotEditovat

Původ, mládíEditovat

Luisa Hollandina se narodila jako druhá dcera/šesté dítě „zimního krále“ Fridricha Falckého (1596–1632) a jeho manželky, anglické princezny Alžběty Stuartovny (1596–1662). Jejími prarodiči byli z otcovy strany falcký kurfiřt Fridrich IV. Falcký a jeho manželka Luisa Juliana Oranžská, z matčiny pak anglický král Jakub I. Stuart a Anna Dánská. Světlo světa spatřila v nizozemském Haagu, kam uprchli její rodiče po ztrátě českého trůnu po bitvě na Bílé hoře; jako jejich první dítě v holandském exilu byla – neboť místo jejího kmotra zaujal nizozemský parlament (Generalstaaten) – pokřtěna jako Luisa Marie Hollandina. Malá princezna vyrůstala v péči vychovatelů v Leidenu. Po ukončení vzdělání se vrátila zpět na dvůr své matky do Haagu. Zde se o její ruku ucházel mezi jinými např. braniborský kurfiřt Fridrich Vilém.

 
Autoportrét, kolem 1650

MalířkaEditovat

Luisa Hollandina byla talentovaná malířka; věnovala se především portrétní malbě pod vedením nizozemského malíře Gerrita van Honthorst. Její díla, natolik kvalitní a zdařilá, že byla často připisována jejímu učiteli, představují většinou její blízké příbuzné; většinou jsou uložena v muzeích v Německu. Luisině umělecké tvorbě byla nicméně věnována pozornost teprve v 80. letech 20. století.

KonverzeEditovat

19. prosince roku 1657 z Antverp, kde ještě jako jediná ze sourozenců žila po boku své matky, utekla do Francie, kam ji pozvala její teta z matčiny strany Henrietta Marie Bourbonská. Zde stejně jako její mladší bratr Eduard přestoupila v jednom karmelitánském klášteře na katolickou víru. Útěk a konverze vedly k definitivnímu odpoutání od matky. 25. března roku 1659 se stala novickou a 19. září následujícího roku 1660 jeptiškou kláštera cisterciaček v Maubuissonu v Saint-Ouen-l'Aumône (poblíž Paříže), kde se i nadále věnovala malování. Na přímluvu francouzské Koruny se stala v srpnu roku 1664 jeho abatyší. Od nizozemského parlamentu přesto dostala doživotní důchod a také Ludvík XIV. jí udělil roční rentu 6 000 livrů. Luisa Hollandina podporovala svou nejmladší sestru Žofii v úsilí o církevní sjednocení a byla považována za podporovatelku Jacques Bénigne Bossueta.

Byla ve velmi úzkém vztahu se svou neteří Liselottou (provdanou vévodkyní orléanskou), která často navštěvovala Maubuisson. Poslední léta svého života, poté, co ji v roce 1705 ranila mrtvice, byla Luisa Hollandina částečně ochrnutá. Zemřela 11. února 1709 v požehnaném věku 87 let v Maubuissonu, kde byla i uložena k poslednímu odpočinku.

Významná dílaEditovat

  • Braunschweig, Herzog Anton Ulrich-Museum
    • Dvojportrét anonymního páru jako Mars a Venuše, kolem 1669
  • Hannover, Niedersächsisches Landesmuseum
    • Portrét Alžběty, hraběnky von Nassau, kolem 1660
    • Portrét Alžběty, lankraběnky Hessensko-Kasselské, kolem 1670
    • Portrét Alžběty Šarloty Falcké, kolem r. 1670
  • Isselburg, Museum Wasserburg Anholt
    • Portrét Žofie Hannoverské jako Indiánky, po r. 1644

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Luise Hollandine von der Pfalz na německé Wikipedii.

LiteraturaEditovat

  • Herzog Anton Ulrich-Museum Braunschweig – Die holländischen Gemälde, Braunschweig 1983, ISBN 3-922279-01-5
  • Hans Rudolf Füssli: Allgemeines Künstlerlexicon oder kurze Nachricht von dem Leben und den Werken der Mahler, Bildhauer, Baumeister, Kupferstecher, Kunstgiesser, Stahlschneider, etc, 1779, S. 497 Digitalisat

Externí odkazyEditovat